Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Civilní proces lze rozdělit na řízení před soudem a na činnost soudu před zahájením řízení, kterou dále rozdělujeme na řízení smírčí a zajišťovací. Předběžné opatření řadíme mezi zajišťovací instituty společně se zajištěním důkazu a zajištěním předmětu důkazního prostředku.
Předběžné opatření představuje v českém právním řádu nástroj, jehož účelem je zatímní úprava poměrů účastníků nebo zajištění, aby výkon soudního rozhodnutí nebyl ohrožen.
Obecná právní úprava předběžného opatření je obsažena v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), zejména v ustanoveních § 74 a násl.
Zvláštní úprava některých typů předběžných opatření (PO ve věci domácího násilí a PO sloužící k úpravě poměrů dítěte) je zakotvena v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“).
K řízení je zásadně příslušný (věcně i místně) soud, který bude následně rozhodovat ve věci samé, nestanoví-li zákon jinak.
Účastníky řízení jsou dle § 74 odst. 2 OSŘ navrhovatel a osoby, které by byly účastníky řízení ve věci samé.
Řízení o předběžném opatření se zahajuje na návrh. Tento návrh musí mimo obecných náležitostí podání (§ 42 OSŘ) obsahovat také zvláštní náležitosti podle § 75 odst. 2 OSŘ. Navrhovatel je povinen zejména uvést rozhodující skutečnosti odůvodňující potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavu, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen, a současně vymezit, jakého předběžného opatření se domáhá.
V případě, že návrh nebude obsahovat všechny uvedené náležitosti nebo bude nesrozumitelný předseda senátu jej odmítne (pokud nelze pro nedostatky pokračovat v řízení).
K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, stanovil občanský soudní řád povinnost složit takzvanou jistotu, spolu s podáním návrhu. Jedná se o částku ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč.
V určitých případech může soud požadovat, aby navrhovatel do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Jde zejména o situace, kdy složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření. Pokud jistota nebude složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření zamítne.
Zákon zároveň stanoví výjimky z povinnosti složit jistotu, například ve věcech výživného, pracovních věcech, při náhradě újmy na zdraví, v případě osvobození od soudních poplatků nebo existuje-li nebezpečí z prodlení.
Soud posuzuje návrh na předběžné opatření z hlediska důvodnosti. Pro nařízení předběžného opatření je nutné, aby bylo prokázáno, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že existuje obava ohrožení výkonu soudního rozhodnutí, a aby byly alespoň osvědčeny skutečnosti rozhodné pro uložení povinnosti.
Osvědčení je míra zjištění skutkového stavu spočívající v dosažení závěru o pravděpodobnosti tvrzeného stavu, tedy nikoliv plného poznání či jistoty ohledně skutkového stavu. Prokázání znamená, že určité skutečnosti musí být postaveny najisto.LEVÝ, Jiří. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1. (§ 75c). Dostupné na beck-online.cz. 1)
Soud rozhoduje o návrhu na nařízení předběžného opatření bezodkladně, zpravidla bez nařízení jednání a bez slyšení účastníků. Není-li zde nebezpečí z prodlení, může rozhodnout nejpozději do sedmi dnů od podání návrhu.
Rozhodnutí o předběžném opatření má formu usnesení.
Usnesení o nařízení předběžného opatření je vykonatelné vyhlášením; nebylo-li vyhlášeno, je vykonatelné doručením tomu, komu ukládá povinnost.
Rozhodnutí je závazné pro účastníky řízení i pro další osoby, kterým byla povinnost uložena, a v tomto rozsahu také pro všechny orgány veřejné moci (§ 76e OSŘ).
Předseda senátu při nařízení předběžného opatření uloží navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení. Může také stanovit, že předběžné opatření bude trvat jen po určenou dobu.
Předběžným opatřením může soud uložit účastníkům povinnost aby:
Tyto povinnosti soud ukládá zpravidla účastníkům řízení.
Za splnění zákonných podmínek může být povinnost uložena i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě požadovat. Třetí osobě lze předběžným opatřením ukládat jen takovou povinnost, která představuje součinnost při splnění povinnosti účastníka, tj. která souvisí se splněním povinnosti uložené účastníku řízení o předběžném opatření.LEVÝ, Jiří. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1. (§ 76). Dostupné na beck-online.cz. 2)
Pokud osoba, které dle § 76 odst. 2 byla předběžným opatřením uložena povinnost vykoná právní jednání, kterým poruší povinnost uloženou usnesením o nařízení předběžného opatření, zákon takové jednání prohlašuje za neplatné. Jedná se o absolutní neplatnost, k níž je soud v jakémkoliv řízení povinen přihlédnout i bez návrhu.
K zániku předběžného opatření dochází ex lege jestliže:
Může dojít i ke zrušení rozhodnutím soudu, a to v případě, že pominuly důvody, pro které bylo nařízeno – například z toho důvodu, že právo navrhovatele bylo uspokojeno nebo jestliže se po nařízení předběžného opatření změnily okolnosti, z nichž soud vycházel a které byly pro nařízení předběžného opatření podstatné.
Soud také zruší předběžné opatření, nesloží-li navrhovatel ve stanovené lhůtě doplatek jistoty.
Proti usnesení o zrušení předběžného opatření je odvolání přípustné.
Navrhovatel odpovídá za škodu nebo jinou újmu způsobenou předběžným opatřením, pokud bylo zrušeno nebo zaniklo jinak než v důsledku vyhovění návrhu ve věci samé nebo uspokojení práva navrhovatele.
Osobou oprávněnou k podání žaloby je každá osoba, které se předběžné opatření dotklo a v příčinné souvislosti s předběžným opatřením jí vznikla škoda nebo jiná újma. Odpovědnost navrhovatele předběžného opatření je odpovědností objektivní a jediným liberačním důvodem je ten, že ke škodě nebo k jiné újmě by došlo i jinak.
Nárok na náhradu škody nebo jiné újmy způsobené předběžným opatřením může uplatnit poškozený žalobou ve věci samé jen v šestiměsíční prekluzivní lhůtě běžící ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo nebo kdy usnesení o zrušení předběžného opatření nabylo právní moci.
Mimo obecnou úpravu předběžného opatření v občanském soudním řádu, existuje i speciální předběžného opatření v zákoně o zvláštních řízeních soudních. Jedná se o předběžné opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí a upravující poměry dítěte.
Od 1. ledna 2026 došlo k zakotvení definice domácího násilí do občanského zákoníku. Domácím násilím se rozumí veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení (§ 3021 OZ).
Návrh na něj musí kromě obecných náležitostí obsahovat také vylíčení skutečností, které potvrzují, že společné soužití je nesnesitelné z důvodu jednání vykazujícího znaky domácího násilí vůči navrhovateli nebo jinému, kdo ve společné domácnosti žije, anebo vylíčení skutečností, které osvědčují nežádoucí sledování nebo obtěžování navrhovatele.
Účastníky jsou navrhovatel a odpůrce, popřípadě osoba, proti které domácí násilí směřuje. V případě, že je navrhovatelem nezletilý podává jeho jménem návrh zákonný zástupce, orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo advokát na základě plné moci. Nezletilý, starší 16 let má pro řízení plnou procesní způsobilost.
Soud může rozhodnout, aby odpůrce (§ 405 ZŘS):
O návrhu rozhoduje soud do 48 hodin od doručení. Rozhodnutí je vykonatelné vydáním a trvá jeden měsíc od jeho vykonatelnosti. Navrhovatel ale může podat návrh na prodloužení trvání předběžného opatření, a to před uplynutím doby (§ 410 ZŘS).
Dobu trvání soud prodlouží na dobu nezbytně nutnou, maximální doba trvání je však 6 měsíců od vykonatelnosti.
Zvláštní úprava předběžného opatření upravujícího poměry nezletilého dítěte je obsažena v zákoně o zvláštních řízeních soudních. Tento typ předběžného opatření se uplatní zejména v situacích, kdy se nezletilé dítě ocitne bez řádné péče nebo je jeho příznivý vývoj či jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen.
Tímto předběžným opatřením soud upraví poměry dítěte tak, že nařídí, aby dítě bylo umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí.
Soud může předběžným opatřením rozhodnout zejména o tom, že dítě bude dočasně svěřeno do péče vhodné osoby nebo umístěno do zařízení způsobilého zajistit mu řádnou péči. Vhodným prostředím se rozumí jak výchovné prostředí u fyzické osoby, tak zařízení, které odpovídá potřebám dítěte s ohledem na jeho věk, zdravotní stav a rozumovou vyspělost. U dětí mladších čtyř let se upřednostňuje péče fyzické osoby, pouze výjimečně lze dítě umístit do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Řízení o tomto předběžném opatření je možné zahájit na jak na návrh, tak i bez návrhu. Předběžné opatření může soud nařídit jen na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Předběžné opatření, jímž má být nařízeno umístění dítěte do péče rodičů nebo do péče osoby dítěti příbuzné nebo blízké, může soud nařídit i bez návrhu.
Pro nařízení předběžného opatření je přitom příslušný obecný soud navrhovatele. K rozhodnutí o předběžném opatření, které má být nařízeno bez návrhu, je příslušný obecný soud dítěte.
Návrh na předběžné opatření musí obsahovat kromě obecných náležitostí jméno nezletilého, jména, povolání a bydliště ostatních účastníků, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňujících potřebu zásahu a označení osoby nebo zařízení, do jehož péče má být dítě svěřeno. Neobsahuje-li návrh potřebné náležitosti a nelze o něm ve stanovené lhůtě rozhodnout, soud jej odmítne.
Ustanovení § 452 a násl. ZŘS výslovně nedefinují, kdo je účastníkem řízení o předběžné úpravě poměrů dítěte. Je třeba vyjít z obecné definice účastenství podle §6 odst. 1 ZŘS podle které je účastníkem řízení navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno.
Účastníkem je tedy nezletilé dítě, navrhovatel, kterým je orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 454 odst. 1 ZŘS), a dále subjekty, které ze zákona nebo na základě rozhodnutí soudu vykonávají rodičovskou odpovědnost spočívající v péči o dítě.
Nezletilé dítě může být v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterého soud ustanoví, pokud není zastoupení jinak zajištěno, tímto opatrovníkem bývá zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí. Nelze však jmenovat orgán, který podal návrh na vydání předběžného opatření (§ 455 ZŘS).
Soud má povinnost rozhodnout o vydání předběžného opatření bezodkladně. Překročí-li však soud lhůtu 24 hodin od zahájení řízení, je povinen v odůvodnění uvést důvody prodlení.
Předběžné opatření se nařizuje na dobu nezbytně nutnou v délce nepřesahující 3 měsíce od jeho vykonatelnosti. Tuto dobu lze opakovaně prodloužit, celkově však zpravidla nejvýše na šest měsíců. Výjimečně lze trvání prodloužit i nad tuto hranici, nebylo-li možné z vážných důvodů řízení ve věci samé ukončit (§ 460 ZŘS). Účinky předběžného opatření však zanikají nejpozději uplynutím jednoho roku od jeho vykonatelnosti.
Změna nebo zrušení předběžného opatření je možná, pokud se změní okolnosti nebo pominou důvody, pro které bylo nařízeno (§ 462 ZŘS). V případech, kdy bylo dítě umístěno mimo péči rodičů, může soud rozhodnout o změně nebo zrušení pouze na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí. V ostatních případech mohou návrh podat i rodiče nebo opatrovník dítěte. O návrhu na zrušení musí soud rozhodnout bezodkladně, nejpozději do sedmi dnů.
Porušení povinnosti zdržet se provádění plateb z účtu, jež byla peněžnímu ústavu uložena vykonatelným předběžným opatřením, je porušením jeho právní povinnosti i v případě, že platbu z účtu provedl v rámci nařízené exekuce přikázáním pohledávky z tohoto účtu.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4709/2014)
V době, kdy bylo žalované bance doručeno usnesení soudu o předběžném opatření, byl tento účet postižen exekučním příkazem a trvaly účinky tzv. inhibitoria a arrestatoria, tj. příkaz bance, aby nevyplácela z předmětného účtu peněžní prostředky až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství, neprováděla na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala (arrestatorium), a zákaz povinnému (tj. majiteli účtu) vybrat peněžní prostředky ze svého účtu, použít je k platbám nebo s nimi jinak nakládat (inhibitorium). Předmětným předběžným opatřením byla žalované uložena povinnost zdržet se provádění plateb z označeného účtu. Znamená to, že účinky tzv. inhibitoria a arrestatoria, tedy povinnost banky nenakládat s prostředky na účtu až do výše vymáhané pohledávky, nebyly v protikladu se zákazem, jenž byl bance uložen předběžným opatřením ohledně nakládání se zůstatkem na témže účtu. Proto okolnost, že byla vedena exekuce přikázáním pohledávky z tohoto účtu, nebránila bance splnit povinnost uloženou jí předběžným opatřením. Z hlediska nároku žalobce na náhradu škody pak není rozhodující, že prostředky na účtu jsou majetkem banky a nikoliv majitele účtu, a že žalobce ke svým peněžním prostředkům připsaným na cizí účet ztratil jakékoliv právo. Žalobce se totiž na žalované nedomáhal, aby mu vrátila jeho peněžní prostředky omylem zaslané na cizí účet, ale uplatnil nárok na náhradu škody, jež mu byla způsobena porušením povinnosti žalované a jež spočívá ve ztrátě jeho možnosti účinně dosáhnout na majiteli účtu plnění z prostředků na tomto účtu uložených. Pro řešení otázky porušení právní povinnosti ze strany žalované pak nemá podstatný vliv ani argument odvolacího soudu, že nebylo možno se úspěšně domáhat vyloučení těchto prostředků z exekuce. V daném případě tento argument ztrácí svůj význam za situace, že o vylučovací žalobě bylo vydáno kladné pravomocné rozhodnutí, a dokud nebylo zrušeno nebo změněno, bylo i toto rozhodnutí závazné pro účastníky řízení i pro všechny orgány (srov. § 159a odst. 1 a 4 o. s. ř.). Ani okolnost, že předběžné opatření nebylo vydáno v exekučním řízení ale v rámci jiného řízení a že se jednalo jen o zatímní úpravu, není překážkou jeho závaznosti pro toho, komu jím byla uložena konkrétní povinnost.
Dočasnost předběžného opatření je jeho typickým znakem. Ukládá-li soud povinnost zdržet se určitého jednání, v daném případě zdržet se provádění plateb z účtu, má předběžné opatření podobné účinky jako odklad exekuce v exekučním řízení, což znamená, že exekuce se dočasně neprovádí a poddlužník je povinen vyčkat s výplatou prostředků z účtu až do doby, dokud účinky těchto institutů trvají.
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
