Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Art law, neboli umělecké právo či právo umění, je specifická oblast práva, která se zabývá právními otázkami spojenými s uměleckými díly a jejich obchodem. Art law můžeme definovat jako „soubor právních předpisů, které zasahují do řady oborů a mají chránit, regulovat a usnadňovat tvorbu, užívání a uvádění uměleckých děl na trh.“Art Law Research Guide [online]. Georgetown law library. [cit. 2. 9. 2024]. https://guides.ll.georgetown.edu/artlaw1) Tato oblast práva zatím není tolik rozvinutá, tak známá a nemá samostatnou právní úpravu. Zasahuje tedy do více oblastí práva, například do práva duševního vlastnictví, jehož součástí je i autorské právo, práva trestního, daňového, mezinárodního, obchodníhoArt Law Research Guide [online].2), či živnostenskéhoPrávo a umění: Zákony, které byste jako sběratelé měli znát [online]. ART+. [cit. 3. 9. 2024]. https://artplus.cz/cs/aukcni-zpravodajstvi/1/pravo-a-umeni-zakony-ktere-byste-jako-sberatele-meli-znat3).
V českém právním řádu ale nenalezneme přesnou definici umění a co by mělo zahrnovat. Každý předpis, který pracuje s uměním, ho chápe trochu jinak. Uzpůsobí si pojem umění a uměleckého díla odlišně podle toho, co zrovna reguluje.Právo a umění: Zákony, které byste jako sběratelé měli znát [online].4) My si nyní představíme několik zákonů, ve kterých se s pojmem „umění“ setkáme a do kterých tedy art law zasahuje.
Dle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „autorský zákon“) je předmětem autorského práva dílo literární, vědecké dílo, nebo i právě dílo umělecké, která jsou originálním výtvorem autora, a jsou vyjádřena v jakékoliv vnímatelné podobě. Dílem se myslí například dílo vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické, dílo choreografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické a další.§ 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů.5)
V § 24 autorského zákona je upraveno právo na odměnu při opětné prodeji originálu uměleckého díla, kde je též mimo jiné definován originál uměleckého díla jako „výtvarné dílo, zejména obraz, kresba, malba, koláž, socha, rytina, litografie či jiná grafika, fotografie, tapiserie, keramika, sklo a autorský šperk, a to za předpokladu, že jsou zhotoveny samotným autorem nebo jde o rozmnoženiny, které se považují za originál uměleckého díla“§ 24 odst. 3 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském.6). Rozmnoženinami se pak rozumí omezené množství kopií originálního obrazu vytvořené samotným autorem nebo pod jeho vedením a jsou podepsány přímo autorem, nebo jinak označené autorem jako pravé.§ 24 odst. 3 zákona o právu autorském.7) Ve zmíněném paragrafu je dále upraven prodej originálního uměleckého díla, které autor již převedl do vlastnictví jiného člověka a ten ho prodává za kupní cenu, která činí 1 500 EUR a více. V takovém případě z paragrafu vyplývá, že autor má v souvislosti s každým opětovným prodejem díla právo na stanovenou odměnu. Podmínkou ale též je, aby se prodeje účastnil provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba, která soustavně obchoduje s uměleckými díly. Ať už jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel.§ 24 zákona o právu autorském.8)
Ještě zmíním v kontextu autorského zákona § 67. V tomto paragrafu je řeč o provádění uměleckého díla, což může znamenat například hraní, zpívání, recitování, předvádění či další. Souhrnně se to nazývá „umělecký výkon“ a je vykonáván hercem, zpěvákem, hudebníkem, tanečníkem, dirigentem, sbormistrem, režisérem nebo jinou osobou, která provádí umělecké dílo.§ 67 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském.9)
V § 105a a § 105b autorského zákona jsou pak upraveny přestupky, které se v této oblasti mohou dopustit fyzické, právnické a podnikající fyzické osoby.§ 105a a § 105b zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském.10)
V autorském zákoně je též důležitá úprava pro určení délky a způsobu ochrany autorského díla.Právo a umění: Zákony, které byste jako sběratelé měli znát [online].11)
Úpravu licencí k předmětům chráněným autorským zákonem najdeme v § 2371 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „občanský zákoník“ či „OZ“). Jedná se o úpravu licenčních smluv, kdy „autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva autorské dílo užít v původní nebo zpracované či jinak změněné podobě, a to určitým způsobem nebo všemi způsoby užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném.“§ 2371 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.12)
Nabyvatel licence má však vůči autorovi spoustu povinností. Měl by licenci po získání opravdu použít, pokud se tedy nedohodnou jinak.§ 2372 odst. 2 občanského zákoníku.13) Za poskytnutí licence náleží autorovi odměna, jejíž výše závisí na několika faktorech. Zvažuje se zejména účel licence, způsob a okolnosti užití díla, či územnímu nebo časovému rozsahu licence.§ 2374 odst. 1 občanského zákoníku.14) Autor má též právo dostávat od nabyvatele, kterému byla licence poskytnuta za odměnu, dostávat alespoň jednou ročně aktuální a relevantní informace o užití autorského díla. Pokud je ovšem takové poskytování informací nepřiměřené, předkládá nabyvatel informace alespoň typu, jaký lze rozumně očekávat.§ 2374a odst. 1 občanského zákoníku.15) Nabyvatel rovněž nesmí upravit či jinak změnit označení autora, název díla nebo dílo samotné, pokud nebylo ujednáno jinak mezi autorem a nabyvatelem. V některých případech může nabyvatel změnit dílo nebo jeho název, když se předpokládá, že by s tím autor vyslovil souhlas. Avšak ani v takovém případě nemůže nabyvatel změnit dílo nebo jeho název, pokud si autor vyhradil svolení s těmito.§ 2375 občanského zákoníku.16) Licence též může být omezena na jednotlivé způsoby užití díla, zejména rozsahem množství, místa nebo času. Pokud si strany neujednaly něco jiného, má se za to, že:
Je možné odstoupit od smlouvy, a tak jak z důvodu změny přesvědčení autora, tak z důvodu nečinnosti nabyvatele. Když dojde k odstoupení z důvodu autorova přesvědčení, musí autor následně nahradit nabyvateli škodu vzniklou odstoupením.§ 2382 občanského zákoníku.18) Kvůli nečinnosti nabyvatele lze jak odstoupit od smlouvy, tak i omezit licenci co do způsobu užití díla nebo rozsahu způsobu užití.§ 2378 odst. 1 občanského zákoníku.19) Autor však může toto odstoupení od smlouvy či omezení licence uplatnit až po uplynutí dvou let od poskytnutí licence.§ 2379 odst. 1 občanského zákoníku.20) Pokud jsou pro to zvláštní důvody, nahradí autor nabyvateli škodu za odstoupení od smlouvy. Musí se ale přihlížet k tomu, proč nabyvatel licence nevyužil.§ 2380 odst. 1 občanského zákoníku.21)
Licence nezaniká smrtí fyzické nebo právnické osoby, které byla udělena. Práva a povinnosti z licenční smlouvy přecházejí na právního nástupce dané osoby. Lze si však ujednat v licenční smlouvě, že k přechodu práv a povinností nedojde.§ 2383 občanského zákoníku.22)
Nakladatelské licenční smlouvy mají samostatnou právní úpravu, kterou lze najít v § 2384 a násl. OZ.
Občanský zákoník rovněž obsahuje samotnou definici „díla“ a jeho úpravu v § 2586 a násl. Ustanovení v OZ sice mluví o „díle“, nemusí to však vždy znamenat, že se jedná o dílo umělecké. Občanský zákoník je značně obecný předpis, pod pojem dílo tedy může spadat více než jen umění. Podle § 2587 se dílem rozumí „zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.“§ 2587 občanského zákoníku.23) Dílo je vytvořeno na základě smlouvy o dílo, kdy „se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“§ 2586 odst. 1 občanského zákoníku.24) Může sem tedy spadat jak vytvoření obrazu, což by patřilo do art law, tak ale dílem podle OZ může být též ušití obleku na míru, oprava hodinek či postavení rodinného domu na zakázku.
§ 2589 a násl. OZ upravují způsob provádění díla. Zhotovitel by měl dílo zhotovit osobně, případně pověřit někoho a provádět nad ním osobní dohled. To ovšem neplatí, pokud je provedení díla vázáno přímo na osobu zhotovitele.§ 2589 občanského zákoníku.25) Objednatel má právo kontrolovat provádění díla, zda zhotovitel provádí dílo s potřebnou péčí a v ujednaném čase. Pokud zjistí, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může po něm požadovat nápravu. Pokud k nápravě nedojde ani po upozornění, může objednatel od smlouvy o dílo odstoupit.§ 2593 občanského zákoníku.26) Součástí potřebné péče zhotovitele je i upozornit objednatele na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. Pokud nevhodná věc nebo nevhodný příkaz objednatele brání k řádnému provádění díla, přeruší zhotovitel práci do vydání nového příkazu. Pokud objednatel stále trvá na použití nevhodné věci či daného příkazu, nenáleží mu pak práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci či příkazu, rovněž zhotovitel může od smlouvy odstoupit.§ 2594 a § 2595 občanského zákoníku.27)
Pokud je předmětem díla věc určená jednotlivě, vlastnické právo nabývá objednatel, a pokud je předmětem díla věc určená druhově, vlastnické právo nabývá zhotovitel. Existují však výjimky, a to podle místa zpracování věci. Jestliže zhotovitel zpracoval věc určenou jednotlivě na jiném místě než u objednatele či na jeho pozemku, nebo je hodnota díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věci, vlastnické právo k předmětu díla nabývá zhotovitel. A jestli zhotovitel zhotovil druhově určenou věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který opatřil, vlastnické právo k předmětu díla nabývá objednatel.§ 2599 občanského zákoníku.28)
Dílo je provedeno dokončením a předáním,§ 2604 občanského zákoníku.29) kdy dokončením se rozumí „způsobilost sloužit svému účelu,“§ 2605 odst. 1 věta první občanského zákoníku.30) po provedení díla má zhotovitel právo na zaplacení kupní ceny.§ 2610 odst. 1 občanského zákoníku.31) Objednatel může dílo převzít bez výhrad, s výhradami§ 2605 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku.32) či po částech, pokud to dílo umožňuje§ 2606 občanského zákoníku.33) (právo na zaplacení kupní ceny u díla, které je přijímáno po částech, vzniká za každou část při jejím provedení§ 2610 odst. 2 občanského zákoníku.34)). Pokud je předmětem díla věc, předání věci se řídí obdobně ustanoveními OZ o kupní smlouvě a převzetím na objednatele přechází vlastnické právo věci.§ 2608 občanského zákoníku.35)
Pokud má zhotovené dílo vadu, postupuje se podle § 2615 a násl. OZ a ustanoveními o kupní smlouvě.§ 2615 a násl. občanského zákoníku.36)
Občanský zákoník rozlišuje i díla s nehmotným výsledkem, což je upraveno v § 2631 a násl. OZ. Jedná se o dílo, jehož výsledkem není zhotovení věci, nebo údržba, oprava či úprava věcí.§ 2631 občanského zákoníku.37) Výsledek činnosti je pak předmětem průmyslového práva nebo jiného duševního vlastnictví. Pokud je to ve smlouvě uvedeno, zhotovitel může výsledek činnosti poskytnout i jiným osobám, než je objednatel. A pokud smlouva neobsahuje výslovný zákaz tohoto poskytnutí, je k tomu zhotovitel oprávněn, pokud to není v rozporu se zájmy objednatele vzhledem k povaze díla.§ 2633 občanského zákoníku.38)
Závazek ze smlouvy o dílo zaniká smrtí zhotovitele nebo ztrátou jeho způsobilosti, pokud závisí provedení díla na jeho zvláštních osobních schopnostech. Nemusí tomu však být, pokud může dílo úspěšně provést jeho právní nástupce. Smrt objednatele závazek neruší, pokud se ovšem splnění závazku nestane nemožné nebo zbytečné.§ 2588 občanského zákoníku.39)
Pokud byste chtěli své dílo prodat do zahraničí, tak úprava se bude řídit zákonem č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty (dále jen „ZPVPKH“) . Předmětem kulturní hodnoty se rozumí „přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které jsou významné pro historii, literaturu, umění, vědu nebo techniku a splňují kritéria obsažená v příloze č. 1 tohoto zákona.“§ 1 odst. 1 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.40) V příloze jsou pak uvedena další kritéria, například stáří, cena či materiál.Art Law Research Guide [online].41) Předměty kulturní hodnoty lze však z České republiky vyvézt pouze s osvědčením k vývozu na dobu určitou, nebo osvědčením k trvalému vývozu.§ 2 odst. 1 zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty.42) Osvědčení k trvalému vývozu musí mít zejména předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kulturní povahy.§ 3 odst. 1 zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty.43)
Kromě tohoto zákona se vývozem a dovozem uměleckých předmětů zabývají tyto zákony:
V této části budeme konktrétně mluvit o zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o státní památkové péči“), a k němu prováděcí vyhlášce č. 66/1988 Sb., vyhláška Ministerstva kultury, kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se týká ochrany a zachování kulturních památek jako „nedílné součásti kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu“.§ 1 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.45)
Kulturní památkou dle tohoto zákona se rozumí „nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,
Ochrana kulturních památek je úkolem státu, stejně jako pečovat o jejich zachování, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. V souhrnu se tomu říká „státní památková péče“.§ 1 odst. 2 zákona o státní památkové péči.47) Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, kterými jsou:
Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky.§ 26 odst. 1 zákona o státní památkové péči.49) Díky tomu má například pravomoc prohlásit věc nebo budovu kulturní památkou§ 3 odst. 1 zákona o státní památkové péči.50), může prohlásit území nebo jeho část s menším podílem kulturních památek za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany,§ 6 zákona o státní památkové péči.51) či naopak může z mimořádně závažných důvodů prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku zrušit§ 8 zákona o státní památkové péči.52) (národní kulturní památky či památkové rezervace však prohlašuje vláda České republiky§ 4 a § 5 zákona o státní památkové péči.53)). Další pravomoci ministerstva kultury jsou například uvedeny v § 26 odst. 2 zákona o státní památkové péči.
Ministerstvo kultury má též svůj specializovaný kontrolní orgán, který se nazývá „památková inspekce“. Jejím cílem je vykonávat dozor nad dodržováním zákona o státní památkové péči a jeho prováděcích předpisů.§ 27 odst. 1 zákona o státní památkové péči.54)
S ministerstvem kultury spolupracují též celní úřady. Poněvadž kulturní památku je možné vystavovat v zahraničí, zapůjčit ji nebo vyvézt do zahraničí jen s předchozím souhlasem Ministerstva kultury,§ 20 odst. 1 zákona o státní památkové péči.55) celní úřady kontrolují, jestli je při převozu právě udělen daný souhlas a zda kulturní památka vyvezená do zahraničí byla vrácena zpět v dobrém stavu.§ 27a odst. 1 zákona o státní památkové péči.56) Též kontrolují, zda kulturní památky, které mají být trvale převezeny ze zahraničí do České republiky mají předchozí souhlas od příslušného orgánu dle § 20 odst. 2 zákona o státní památkové péči.§ 27a odst. 1 zákona o státní památkové péči.57)
Krajský úřad se zaměřuje na výkon státní památkové péče v příslušném kraji. Jeho pravomoc je uvedena v § 28 odst. 2 a v § 28a zákona o státní památkové péči, kdy se při plnění svých úkolů též opírá o odbornou pomoc odborné organizace státní památkové péče. § 28 zákona o státní památkové péči.58)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu. Jeho pravomoc je uvedena v § 29 odst. 2 zákona o státní památkové péči, kdy jako u krajského úřady, i obecní úřad obce s rozšířenou působností se opírá o odbornou pomoc odborné organizace státní památkové péče.§ 29 zákona o státní památkové péči.59)
Dle § 32 odst. 1 „Odborná organizace státní památkové péče je organizace pro výkon a koordinaci veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče k zabezpečení jednoty kulturně politických záměrů a ideově metodických, ekonomických a technických hledisek, jakož i perspektivního rozvoje státní památkové péče.“§ 32 odst. 1 zákona o státní památkové péči.60) Pravomoci odborné organizace státní památkové péče jsou vypsány v § 32 odst. 2 zákona o státní památkové péči, mezi něž patří mimo jiné i vedení Ústředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen „ústřední seznam“).§ 32 odst. 2 zákona o státní památkové péči.61) Do ústředního seznamu se zapisují kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny.§ 7 odst. 1 zákona o státní památkové péči.62)
V zákoně v části druhé je dále upravena péče o kulturní památky, v části třetí jsou upraveny archeologické výzkumy a nálezy a v části páté jsou upraveny přestupky fyzických a právnických osob.
Art law je oblast práva zasahující do mnoha právních odvětví, přičemž v této práci jsem rozebrala zákony, které se mi zdály stěžejní. Je samozřejmé, že právo umění zasahuje do více zákonů než těch zde zahrnutých. Je to oblast práva, která má vliv na umělce, sběratele, galerie, muzea a další subjekty, které se nějakým způsobem pohybují na uměleckém trhu a z toho důvodu je požadováno, aby se v art law alespoň v základní rovině orientovali.
K tomu mohou v České republice využít zejména nestátní a neziskovou organizaci Fair Art, z. s., která se zajišťuje právní pomoc a vzdělání umělcům a uměleckým organizacím. Tato organizace pak dále spolupracuje s dalšími organizacemi v České republice, například Centrum pro současné umění Praha, Gestor, o. s., UMPRUM, PFUK.O organizaci Fair Art, z. s. [online]. Fair =Art. [cit. 9. 9. 2024]. https://www.fairart.cz/o-nas/63)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
