Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Fashion law (neboli česky právo módního průmyslu) je zatím v České republice neprobádaná a nerozšířená oblast práva.Kohoutová, T. Právo módního průmyslu. 2021, diplomová práce, Univerzita Karlova, Právnická fakulta, s. 8.1) Dosud se právo módního průmyslu nestalo samostatným právním odvětvím, protože mu chybí tzv. odvětvová kritéria. Těmi jsou samostatnost a zřetelnost předmětu právní úpravy, příslušná metoda právní regulace, vnitřní i vnější systematika a společenská a akademická akceptace daného právního odvětví. Protože právo módního průmyslu nemá ucelenou úpravu a nemá vlastní terminologii, nedá se tak považovat za vertikální právní odvětví, ale protože se prolíná do několika právních odvětví a bere za svoji jejich právní úpravu a terminologii, dá se považovat za horizontální právní odvětví.Kohoutová. Právo módního průmyslu, s. 13.2) Zasahuje zejména do práva duševního vlastnictví, ale i práva pracovního, práva na ochranu spotřebiteleŠimonovská, Z. Fashion Law [online]. pravniprostor.cz. 31. 5. 2016. [cit. 13. 4. 2024]. https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/fashion-law#note-13), soutěžního právaKohoutová. Právo módního průmyslu, s. 8.4), nebo práva autorskéhoMartincová, L. Sociologicko-právní aspekty módní značky. 2018, diplomová práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, s. 28.5).
Zakladatelkou práva módního průmyslu je Susan Scafidi, americká právnička a profesorka, která jako první začala poskytovat kurzy práva módního průmyslu a je celosvětově uznávaná za své velké přínosy při zavádění tohoto oboru do praxe.Susan Scafidi [online]. Fordham University. [cit. 13. 4. 2023] https://www.fordham.edu/school-of-law/faculty/directory/full-time/susan-scafidi/6) Její definice práva módního průmyslu zní: „Je to oblast, která zahrnuje právní podstatu stylu, včetně problémů, které mohou nastat po celou dobu životnosti oděvu, počínaje originálním nápadem návrháře a pokračující až do chvíle, kdy skončí v šatníku spotřebitele.“„Fashion law is a practice area that comprises the legal substance of style, including the subject matters that may arise during all the existence of an item of clothing, from the original idea of the designer and continuing through all the steps until the consumer’s closet.”7) Na svém kurzu rozděluje fashion law do 4 hlavních pilířů:
Vedle těchto čtyř hlavních pilířů právo módního průmyslu zasahuje i do oblastí textilní výroby, modelingu, kosmetického průmyslu nebo médií.Kohoutová. Právo módního průmyslu, s. 9.9)
V právu módního průmyslu se mimo jiné řeší zásadní otázka ochrany průmyslových zdrojů a ochranných známek. Ochrana průmyslových zdrojů spočívá v ochraně samotného výrobku, zatímco u ochranných známek se řeší ochrana názvu módních značek a jejich loga. Každá módní značka má svou ochrannou známku, cílem těchto známek je jasně odlišit výrobky různých značek. To je klíčové pro spotřebitele. Ten podle názvu či loga identifikuje svou oblíbenou značku, u které nakupuje a ví, že od této značky může předpokládat určitou kvalitu.Ryglová, Právo módního průmyslu: výstřelek, nebo perspektivní obor?.10)
Jak bylo psáno výše, právo módního průmyslu nemá jednotnou právní úpravu a zasahuje do několika právních odvětví. V tomto článku se seznámíme s několika z nich.
Na začátek se podíváme do práva duševního vlastnictví, konkrétně do zákona o ochranných známkách č. 441/2003 Sb. (dále jen „ZOZ“), kde se hned v § 1a nachází výčet označení, která mohou tvořit ochrannou známku:
§ 1a
Označení, která mohou tvořit ochrannou známku
Ochrannou známkou může být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal nebo zvuky, pokud je toto označení způsobilé
a) odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby a
b) být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek (dále jen „rejstřík“) způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky. § 1a zákona č. 441/2003., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů.11)
V následujícím § 2 je označeno, jaké ochranné známky požívají ochrany na území České republiky:
§ 2
Na území České republiky požívají ochrany ochranné známky, které jsou
a) zapsány v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad") (dále jen "národní ochranné známky"),
b) s účinky pro Českou republiku zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek (dále jen „Madridská dohoda“) nebo Protokolu k Madridské dohodě) (dále jen "mezinárodní ochranné známky"),
c) zapsány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranné známce Evropské unie) (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady“) v rejstříku vedeném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „ochranná známka Evropské unie“),
d) na území České republiky všeobecně známé (dále jen "všeobecně známé známky") ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen "Pařížská úmluva") a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. § 2 zákona č. 441/2003., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů.12)
Ochrannou známku je potřeba přihlásit, nevzniká automaticky s vytvořeným dílem. Přihlášení probíhá u Úřadu průmyslového vlastnictví, který vede rejstřík ochranných známek. V § 4 ZOZ jsou uvedeny důvody pro zamítnutí ochrany, jedná se například o označení v rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem, které nemá rozlišovací způsobilost, má klamavé označení, nebo které obsahuje náboženské symboly.[13]
V právu duševního vlastnictví ještě zůstaneme, ale nyní se podíváme na úpravu průmyslových vzorů, která se nachází v zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů (dále jen „ZOPV“), konkrétně do § 2, které vymezuje pojem průmyslových vzorů. Pro účely tohoto článku jsou podstatná písm. a) a b) příslušného paragrafu:
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) průmyslovým vzorem vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení,
b) výrobkem průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů, § 2 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.14)
V § 3 ZOPV jsou uvedeny podmínky pro ochranu průmyslového vzoru, kterými jsou novost a individuální povaha.§ 3 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.15) § 4 ZOPV průmyslový vzor za nový považuje tehdy, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo vzniku práva přednosti veřejnosti zpřístupněn shodný průmyslový vzor.§ 4 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.16) § 5 ZOPV popisuje individuální povahu a uvádí, že průmyslový vzor má individuální povahu, pokud se liší celkovým dojmem, kterým působí na informovaného uživatele od celkových dojmů z jiných průmyslových vzorů, které byly zpřístupněny veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti.§ 5 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.17) Pokud jsou splněna obě kritéria, může být průmyslový vzor zapsán u Úřadu průmyslového vlastnictví.
V rámci autorského práva se podíváme do autorského zákona č. 121/2000 Sb., do § 2 odst. 1, který nám stanovuje podmínky pro to, aby mohlo dílo spadat pod jeho ochranu:
§ 2
Autorské dílo
(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého uměnía dílo kartografické. § 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů.18)
První věta nám říká podmínky, které jsou potřeba splnit, aby mohlo být dílo chráněno autorským právem. V druhé větě je demokratický výčet možných děl, kdy ochrana módních výrobků se řadí mezi dílo užitého umění, to zahrnuje věci pro běžné užívání obohacené o umělecké prvky.Martincová, Sociologicko-právní aspekty módní značky, s. 28.19)
Soutěžní právo je důležité z hlediska nekalé soutěže, jejíž úprava se nachází v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen „OZ“) v ustanoveních § 2972 a násl. Prvním krokem ke zjištění, zda se jednání bude posuzovat jako nekalé, se použije generální klauzule v § 2976 OZ:
§ 2976
(1) Kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje.§ 2976 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.20)
Z tohoto ustanovení vyplývají podmínky nekalé soutěže podle generální klauzule, jimiž jsou:
V druhém odstavci stejného paragrafu je uveden demonstrativní výčet nekalostních jednání. V souvislosti s právem módního průmyslu připadá v úvahu například § 2981 OZ vyvolání nebezpečí záměny, § 2982 OZ parazitování na pověsti, § 2984 OZ zlehčování, či § 2985 OZ porušení obchodního tajemství.Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.21)
Jak ale bylo zmíněno, výčet je jen demonstrativní, takže může dojít k situacím, které nejdou podřadit pod určitý paragraf. K tomu pak slouží tzv. soudcovské skutkové podstaty, kdy je potřeba podívat se na judikaturu soudů ohledně jednotlivých případů. Soudcovskou skutkovou podstatou může být například tzv. free riding, neboli černé pasažérství, což znamená parazitování na cizím sloganu.[22]
Okolo ochranných známek a jejich neoprávněnému použití se točí nejvíce soudních sporůRyglová, Právo módního průmyslu: výstřelek, nebo perspektivní obor?.23) a počet žalob podaných módními značkami se za posledních několik let výrazně zvýšil. Jedním z největších problémů tohoto odvětví se v současné době online nakupování stal prodej padělků a imitací známých módních značek, které jsou prodávány prostřednictvím webových stránek nebo sociálních sítí.About fashion law [online]. International fashion law association. [cit. 13. 4. 2024]. https://www.inflaa.org/about-fashion-law/24) Podle výroční zprávy Global Anti-Counterfeiting Consumer Survey za rok 2023 bylo 39 % padělků koupeno přes sociální sítě, z toho 68 % bylo přes Facebook. Ve výroční zprávě se též píše, že nákup padělků je velmi rozšířený v 17 zemích a ukázalo se, že nejčastěji je nakupují mladí, silně věřící muži, kteří pocházejí z domácností s nižšími příjmy.Alhabash, S., Kononova, A., Huddleston, P., Lee, H., Moldagaliyeva, M. Global Anti-Counterfeiting Consumer Survey [online]. a-capp.msu.edu. 2023. [cit. 13. 4. 2024]. https://a-capp.msu.edu/article/global-anti-counterfeiting-consumer-survey-2023/25)
Je ale i spousta případů, kdy se řešily spory o ochranné známky mezi známými módními značkami. Někteří návrháři si myslí, že když změní pár věcí ohledně původního výrobku, vnikne něco nového a jedinečného. Nejde ale o počet změn, jako spíše o vynalézavost návrháře. Člověk může udělat spoustu malých změn, ale spotřebiteli se to bude stále jevit jako původní originální výrobek, zatímco někdo může změnit jednu věc, ale udělá to tak jedinečným způsobem, že může vzniknout unikátní výrobek. Avšak to neznamená, že se můžete vyhnout žaloby u soudu.American Bar Assosiation. Legal guide to fashion designs. Chicago: ABA Publishing, 2013, s. 22.26) S pár případy se v tomto článku seznámíme.
První kauzou, která patří k jedné z nejznámějších v tomto odvětví práva je kauza Christian Louboutin vs. Yves Saint Laurent. V tomto případě je možné vidět, že některé otázky ohledně módy a co je pod ochranou ochranné známky nejsou tak jednoduché. Christian Louboutin je proslulý svými lodičkami s červenou podrážkou, na což má i ochrannou známku. Avšak YSL též představil lodičky s červenou podrážkou, což napadl Christian Louboutin jako porušení ochranné známky. Soud prvního stupně došel k závěru, že barva nemůže být ochrannou známkou. Odvolací soud ale toto stanovisko zrušil. Případ nakonec skončil kompromisem, kdy Christian Louboutin si mohl ponechat ochranou známku na barvu podrážky, ale omezilo se to jen ke kontrastu podrážky a svršku obuvi. YSL tedy ochrannou známku neporušil, protože barva lodičky i podrážky byla celistvá.Šimonovská. Fashion Law.27)
Dalším případem je zrušení dvou ochranných známek módního domu Louis Vuitton, zaregistroval si totiž šachovnicový vzor jako ochrannou známku. Soudní dvůr Evropské unie argumentoval tak, že šachovnicový vzor se skládá z jednoduchých prvků a používá se hojně pro dekorativní účely. Tento vzor též nelze nijak individualizovat, nemá žádné rozlišovací prvky nebo podstatné výrazné rysy.Šimonovská. Fashion Law.28)
Společnost Adidas je známou značkou, jejíž definičním znakem jsou tři pruhy. Jelikož je celosvětově známou značkou sportovního oblečení, čelí společnost častým pokusům o napodobení. Je totiž otázkou, zda jsou pruhy tam silným definičním znakem. Aktuálně se společnosti podařilo zabránit zápisu ochranné známky spočívající ve dvou pruzích.Šimonovská. Fashion Law.29)
V USA je běžné, že si návrháři registrují jejich originální návrhy u Úřadu pro autorská práva USA (U.S. Copyright Office), aby předešli soudním sporům. Schválení těchto registrací může sice trvat několik měsíců a je to poměrně nákladnéSappa, C. Trademarks and Fashion. A first survey in different parts of the world. Milano, 2020, s. 265.30), ale v důsledku se ohledně některých případů nevede soudní spor, protože místo toho dojde k mimosoudnímu vyrovnání. Tak tomu bylo například u sporu Anna Sui vs. Forever 21.American Bar Assosiation. Legal guide to fashion designs, s. 25.31)
Když ale přece jen dojde k soudnímu procesu, registrace přináší společnostem spoustu výhod. Když dojde k registraci do tří měsíců od zveřejnění originálního módního návrhu buď na molu, na webových stránkách či na jakékoliv jiné platformě, společnost má přístup k:
Pokud je registrace provedena do pěti let od zveřejnění návrhu, nastává tzv. důkaz o platných autorských právech. Soud na základě tohoto důkazu předpokládá, že autorská práva společnosti jsou platná a je na druhé straně, aby případně důkaz vyvrátila.American Bar Assosiation. Legal guide to fashion designs, s. 26.32)
Na druhou stranu když vezmeme v potaz, že USA je jedna z hlavních zemí módy, právní úprava neposkytuje tak silnou ochranu autorských práv pro návrháře a jejich originální design. Do Kodexu Spojených států Amerických (United States Code či U.S.C.) do hlavy 17 byl vtělen Zákon o autorském právu (The Copyright Act of 1976) a stanovuje úpravu pro autorského práva a další témata s tímto právem spojena.Sappa, C. Trademarks and Fashion. A first survey in different parts of the world, s. 263.33) V § 102 se nachází definice předmětu autorského práva:
§ 102. Subject matter of copyright: In general
(a) Copyright protection subsists, in accordance with this title, in original works of authorship fixed in any tangible medium of expression, now known or later developed, from which they can be perceived, reproduced, or otherwise communicated, either directly or with t h e aid of a machine or device. Works of authorship include the following categories:
(1) literary works;
(2) musical works, including any accompanying words;
(3) dramatic works, including a n y accompanying music;
(4) pantomimes and choreographic works;
(5) pictorial, graphic, and sculptural works;
(6) motion pictures and other audiovisual works; and
(7) sound recordings.
(b) In no case does copyright protection for an original work of authorship extend to any idea, procedure, process, system, method of operation, concept, principle, or discovery, regardless of the form in which it is described, explained, illustrated, or embodied in such work. Copyrights, 17 U.S.C. 102 (1947)34)
Vedle ochrany autorských práv návrháři používají ještě ochranné známky, které přidělají na své výrobky a díky tomu požívají ochrany zákonů o ochranných známkách. Ochranné známky patří mezi hlavní metody ochrany originálních designů, je také tím nejlehčím řešením, i když rozsah ochrany pořád není dostatečný. Stačí do svých designů začlenit logo, jméno, symbol nebo znak společnosti či návrháře. Ochranná známka však poskytuje ochranu pouze tehdy, pokud má předmět rozlišovací způsobilost. To znamená, že předmět může být chráněn jen tehdy, pokud není moc obecný a nemá to sekundární význam pro spotřebitele.Sappa, C. Trademarks and Fashion. A first survey in different parts of the world, s. 264-265.35)
Sice u nás není právo módního průmyslu tolik rozšířené, i přesto zde však vznikl Ústav práva módního průmyslu (dále jen „Ústav“), který vykonává odbornou činnost v tomto oboru.Móda. Právo. Talent. [online]. upmp.cz. [cit. 13. 4. 2024]. https://www.upmp.cz36) Založily ho v roce 2015 advokátky Mgr. Zuzana Šimonovská, LL.M. a Mgr. Barbora Donathová, LL.M.Kohoutová. Právo módního průmyslu, s. 13.37) Ústav pořádá tematické semináře pro návrháře, aby jim přiblížil právní problematiku, zvýšil povědomí o právních a obchodních otázkách v této oblasti a upozornil na témata, která jsou zásadní pro podnikání v módním průmyslu. Mimo těchto seminářů se Ústav účastní výuky a odborných přednášek na téma práva módního průmyslu, například v rámci Noci práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, též poskytuje pravidelné přednášky v rámci volitelného předmětu Fashion právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Spolupracuje také s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze, ECCEDU, či Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.Móda. Právo. Talent. [online].38)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
