Reklama
Rozšířená osnova
V historii, která sahá až do dob 2000 let před Kristem, bylo postavení ženy ve srovnání s mužem, ve společnosti zjevně nerovnoprávné a sahalo až k tomu, že žena byla v právních výkladech muži podřízena. Ženy měly roli pouze v soukromé sféře jako matky, manželky a hospodyně a tento jev by se dal nazvat pomyslně stanovenou dělbou práce, se kterou byly ženy nuceny se ztotožnit.Dost. Z: Schelle, K. Žena (právní postavení) In: SCHELLE, K. – TAUCHEN, J. (eds). Encyklopedie českých právních dějin, XIX. svazek U-Ú. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 529.1) Bylo tedy usuzováno, že ženám není třeba žádného vyššího vzdělání, či není nutné, aby provozovaly výdělečnou práci a stačilo, aby byly vedeny k chopení se svých tradičních rolí. Ženám bylo dokonce zákonem č. 134/1867 ř. z. zakázáno spolčovat se, jelikož to měla být čistě mužská záležitost. Toto období trvalo až do přelomu 19. a 20. století.
Do přelomu století se ozývaly hlasy volající po zlepšení postavení žen nebo dokonce úplném zrovnoprávnění, a to zejména z řad osvícených osobností. Docházelo k tomu však jen zřídka a právně ani fakticky se nic neměnilo. Frekvence těchto výzev na příznivější postavení žen se zintenzivnila koncem 19. století s příchodem moderní společnosti, a tedy i nástupem industrializace, urbanizace, myšlenek liberalizace a demokracie.Ibidem.2) Viditelnější tendence počátku procesu zrovnoprávnění žen však přineslo fakticky až 20. století. Zejména období po první světové válce, ačkoli záblesky větší rovnosti se v několika ojedinělých případech objevily již dříve – například získané volební právo pro ženy ve Finsku v roce 1906 a o rok později i v Norsku.Ibidem.3)
Postavení ženy ve společnosti historicky reflektovalo právo, které vypovídalo o tom, jaký měl být jejich život podle stanovených právních norem a nařízení.Více k ženám v právu např. zde: KNAPOVÁ, V.. Ženy v právu (K právnímu postavení žen a jeho reflexi v meziválečném Československu). Online. Master's thesis. Olomouc: Palacký University Olomouc, Faculty of Law. 2012. Dostupné z: https://theses.cz/id/naz8kr/.4)
Jedná se o první důležitou právní úpravu, která se zaobírá i ženami. V jeho původním znění byl platný až do roku 1914-1915, kdy došlo k jeho novelizaci.
Zmínky o ženách byly v tomto předpisu zejména v oblasti manželského práva, které bylo upraveno v paragrafech 44 až 136. Zákoník definoval manželství jako soubor majetkově právních vztahů. Postavení a vzájemný vztah manželů vycházel z kanonického práva, z čehož vyplývá, že manželky byly v pozici podřízených vůči svým manželům a jejich pozice byla zcela nerovnoprávná. Na což ostatně odkazuje § 91 zákoníku, který stanovil muže jako hlavu rodiny a ženu zcela podrobil jeho moci. V návaznosti na tento paragraf též podle § 92 musely ženy mimo jiné plnit jeho nařízení.
Muž též ženu zastupoval před úřady s plnou mocí. Nerovné právo bylo přítomno taktéž v otázkách týkajících se výchovy a osudu společných dětí, které upravovaly paragrafy 137–186. Mimo to sem patřilo například právo otce dát dětem jméno, spravovat jejich majetek a ponechat si děti při rozvodu.
Rozvodové otázky, otázky manželských sporů i rozluk měly na starosti světské soudy, i když východiskem pro předpisy bylo ono kanonické právo a o vzniku rozhodovaly církevní orgány.946/1811 Sb.z.s. Císařský patent – Obecný občanský zákonník rakouský [cit. 08.12.2024, ve znění účinném k 01.01.1812] Převzato z CODEXIS®5)
Podstatné změny v manželských otázkách přineslo období Bachova absolutismuK Bachově absolutismu více viz: ZIKMUND, M.. Právní řád v období Bachova absolutismu 1851-1859. Rigorózní práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni – Fakulta právnická, 2020. Dostupné také z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/47416/1/RIGO%20-%20pravni%20rad%20v%20obdobi%20Bachova%20absolutismu.pdf.6), kdy byl vydán císařský patent č. 195/1855 ř. z. o vyhlášení úmluvy mezi Svatým stolcem a Rakouským císařstvím.Dost. např. zde: Císařský patent ze dne 5. listopadu 1855 č. 195 ř.z. kterým se vyhlašuje úmluva (konkordát) uzavřená mezi Svatou Stolicí a Rakouským císařstvím r. 1855. Online. Společnost pro církevní právo, z. s. 1999. Dostupné z: https://spcp.prf.cuni.cz/lex/195-1855.htm. [cit. 2024-12-08].7) Pravomoc rozhodovat o těchto otázkách opět přešla do rukou církevních soudů a občanský zákoník pro katolíky v těchto otázkách přestal platit.
Odstoupením Rakouska od konkordátu v roce 1870 došlo k opětovnému přenesení pravomoci k světským soudům a tento stav zůstal základem právní úpravy až do roku 1949, kdy došlo k ztrátě důsledků církevního sňatku a zavedení sňatku civilního jako obligatorní formy uzavření manželství.
O prvotní zásadnější pokusy vedoucí k ženské politické angažovanosti se v českých zemích zasloužil T. G. Masaryk až ke konci 19. století, a to vložením hesla „Žena budiž na roveň postavena muži kulturně, právně a politicky.“ do programu jím založené České strany lidové.Schelle, K. Žena (právní postavení) In: SCHELLE, K. – TAUCHEN, J. (eds). Encyklopedie českých právních dějin, XIX. svazek U-Ú. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 545.8)
Začátkem 20. století sílila touha žen po angažovanosti se v politickém životě, a to zejména vyjadřováním se k různým právním úpravám, zákonům a nařízením, ať už prostřednictvím petic nebo vysíláním delegací na jednotlivá úřední i parlamentní místa. V tomto období se v důsledku toho začaly vést debaty, zda by se mělo usilovat o rovná politická práva a začala se prosazovat i možnost volebního práva pro ženy.
První politická strana, která do svého programu přidala i požadavek volebního práva pro ženy byla sociální demokracie. První požadavek o volební právo pro ženy se však datuje do roku 1887, kdy jej na schůzi pražské městské rady pronesl Vojtěch Náprstek. Později se tento požadavek dostal i do programů dalších stran, jako třeba České pokrokové strany, ale v praxi se k němu přistupovalo velmi opatrně.
Rovné, všeobecné, přímé a tajné volební právo do poslanecké sněmovny rakouského parlamentu přinesla demokratizace rakouského volebního zákona v roce 1907, ale tato nová úprava výslovně vylučovala z volebního práva ženy a příslušníky ozbrojených sborů. Některé ženy, v čele s Františkou Plamínkovou, změnily přístup a začaly se soustředit na volební řády do zemských sněmů z roku 1861. Při studiu zjistily, že do českého zemského sněmu se výslovně ženy z volebního práva nevylučují. V roce 1908 se následně rozhodly kandidovat rovnou tři, a to do Českého zemského sněmu.Jak získaly české ženy volební právo II. Online. Fórum 50 %. 2015. Dostupné z: https://padesatprocent.cz/cz/jak-ziskaly-ceske-zeny-volebni-pravo-ii. [cit. 2024-12-08].9) Ve volbách neuspěly, ale mělo to významný vliv na další rozproudění debaty.
Významný pokrok nastal v roce 1912, kdy úmrtí poslance Josefa Škardy vedlo k dohodě českých politických stran, že na toto místo do Českého zemského sněmu budou moci kandidovat pouze ženy. Mladočeši navrhli jako kandidátku Boženu Vikovou-Kunětickou, která s podporou většiny vyhrála. Do Českého zemského sněmu, ve volebním obvodu Mladá Boleslav – Nymburk, ale nikdy nevstoupila, jelikož Kníže Thun odmítl výsledek voleb respektovat a neudělil jí potřebná osvědčení.
Vznik samostatného československého státu v roce 1918 přinesl novou ústavu z 29. února 1920 a ta znamenala první opravdový přelom v otázkách zrovnoprávnění žen.
Šlo o dosud nejvýznamnější právní akt v českých dějinách týkající se postavení žen, neboť teoreticky zrovnoprávnil ženy s muži. Klíčovým přínosem bylo zejména zavedení volebního práva a možnosti být volen, jak stanovovaly paragrafy 9, 10, 14 a 15. Dále neuznání výsady pohlaví dle odstavce 1 § 106 a například uznání práva klidně a beze zbraně se shromažďovat či tvořit spolky, které se týkalo všech, tedy i žen.Ústavní zákon č. 121/1920 Sb. Ústavní listina Československé republiky. Dost. z.: https://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1920.html.10)
Právě zakládání spolků sehrálo velkou roli v bourání stereotypů ohledně postavení žen ve společnosti. Jednalo se o pokrokové ženské spolky za první československé republiky, které byly zastřešeny Ženskou národní radou založenou 1923, Františkou Plamínkovou.Dost. z: BUREŠOVÁ, Jana. Proměny společenského postavení českých žen v první polovině 20. století. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. ISBN 80-244-0248-3.11) Ženská národní rada měla přesah i do mezinárodní úrovně, jelikož byla součástí Mezinárodní ženské rady.
První všeobecné, přímé, rovné a tajné volby s účastí žen se na našem území konaly do obecných zastupitelstev v polovině června 1919.
Tento zákon přinesl spoustu zásahů do vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale pro ženy bylo podstatné několik genderově specifických ustanovení, která potvrzovala status ženy jako bytosti, již je třeba chránit více než muže.Zákon č. 91/1918 Sb., o osmihodinové pracovní době.12) Zejména to tedy byl zákaz noční práce žen, práce v podzemí, zkrácení pracovního dne v sobotu a další.Schelle, K. Žena (právní postavení) In: SCHELLE, K. – TAUCHEN, J. (eds). Encyklopedie českých právních dějin, XIX. svazek U-Ú. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 549.13)
Překonávání tak dlouhodobě zakořeněného stereotypu by se dalo rozdělit do tří fází:
Pro změnu postavení žen ve společnosti je změna mentality národa a odstranění tisíce let zažitých stereotypů nejtěžším, ale zároveň nejdůležitějším krokem na cestě k dosažení skutečné rovnosti mezi ženami a muži.Schelle, K. Žena (právní postavení) In: SCHELLE, K. – TAUCHEN, J. (eds). Encyklopedie českých právních dějin, XIX. svazek U-Ú. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 531.14)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
