Rozšířená osnova

Poměry vs vztahy

Pojmy právní poměry a právní vztahy jsou ve společnosti často zaměňované. Neznamená to však že spolu nejsou spjaté a pro pochopení pojmu právní poměr je vhodné vymezit co je to právní vztah.

Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně 2 právními subjekty upravený právními normami, v němž jsou jeho účastníci nositeli vzájemně spjatých subjektivních práv a povinností.Hendrych a kol. Právnický slovník, 3. vydání. Kapitola P, právní vztah. C. H. Beck. 2009.¹⁾ Existují však odlišné pojmy s podobností na právní vztahy jako je právní odpovědnost, či právní status.

Právní poměr je pojem nadřazený a nepokrývá pouze vzájemná práva a povinnosti jako právní vztahy, ale i právní status, jež upravuje občanský zákoník, nebo právní odpovědnost.Škop. M., Smejkalová, T., Śtěpáníková, M. Teorie práva průvodce studiem [online]. kapitola 7.5, právní poměry. Katedra právní teorie, Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 2022. [cit. 25. 12. 2024]. https://is.muni.cz/do/law/stud/el/teorie_prava/pages/07_05_pravni_pomery.html²⁾

Dělení právních poměrů (vztahů)

Dle vzniku

Právní poměry lze na základě vzniku dělit na poměry založené ex-lege (ze zákona), jednáním podle práva, nebo jednáním v rozporu s právem. Tyto poslední 2 lze navíc kategorizovat jako vznik v důsledku právní skutečnosti předvídané v hypotéze právní normy.

Právní vztahy nejčastěji vznikají právě propojením právní skutečnosti a právní normy, kdy právní skutečnost vyjadřuje účel pro úpravu, která je pokryta v právní normě. Existují však situace, kdy skutečnost není potřeba a stačí samotná právní norma. V tom případě hovoříme o výše zmíněném ex-lege.Gerloch, A. Teorie práva 8. Vydání. Kapitola 9.1.2 vytváření právních vztahů. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s. r. o., 2021.³⁾ Mezi příklady právního poměru vycházejícího z ex lege lze zařadit obecné restituceRozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2411/2006.⁴⁾, či úroky z prodleníRozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18.10.2021, čj. 5 Afs 143/2020–33.⁵⁾.

Dle povahy subjektivního práva

Dle povahy lze poměry dělit na absolutní, ve kterém se subjektivní právo určitého subjektu uplatňuje vůči všem neurčitým subjektům (erga omnes) a na relativní, ve kterém je právo konkrétní a vázané na vztah mezi individualizovanými určitými subjekty. Příklady absolutního práva jsou věcná práva, či některá osobnostní, zatímco relativními právy jsou práva závazková, nebo obligační.Spáčil, Králík a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474), 2. vydání. § 976. C. H. Beck. 2021.⁶⁾

Dle postavení subjektů v poměru (vztahu)

Právní poměry se dle postavení subjektů obdobně jako právní normy dělí na soukromoprávní vztahy, ve kterých jsou vztahy založeny na autonomii vůle stran a veřejnoprávní, ve kterých jsou vztahy založeny na autoritativních normách, které prosazuje jedna ze stran v nadřazeném postavení.Přispěvatelé Wikipedie, Teorie rozlišování veřejného a soukromého práva [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 18. 04. 2022, [citováno 25. 12. 2024] https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Teorie_rozli%C5%A1ov%C3%A1n%C3%AD_ve%C5%99ejn%C3%A9ho_a_soukrom%C3%A9ho_pr%C3%A1va&oldid=21172576⁷⁾

Právně relevantní vztah

Od právního vztahu je nutné odlišit pojem právně relevantní vztah, který není právním vztahem. Ačkoliv s právně relevantním vztahem právo spojuje právní význam, jeho účastnící vůči sobě nenesou žádná práva ani povinnosti. Příkladem může být vztah sourozenců, který není právním vztahem, ale nese význam v právu dědickém.Knapp, V. Teorie práva. C. H. Beck, 1995, s. 202-204.⁸⁾

Prvky právního poměru (vztahu)

Subjekt

Právní norma potřebuje působit na subjekty, aby mohla vyvolávat následky, jelikož právo může garantovat práva a povinnosti pouze subjektům právního poměru.

Mezi subjekty právního poměru se řadí fyzické osoby s právní subjektivitou, tedy s právní osobností a způsobilostí k právním úkonům a dále také právnické osoby, jež jsou uměle vytvořené subjekty s vlastní právní subjektivitou.Přispěvatelé Wikipedie, Právní vztah [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 12. 10. 2023, [citováno 25. 12. 2024] https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pr%C3%A1vn%C3%AD_vztah&oldid=23263548⁹⁾

Objekt

Objektem právního poměru se rozumí důvod, který vedl subjekty k uzavření právního vztahu, tedy oč v určitém právním poměru jde. Objekty lze dělit na primární a sekundární.

Primární

Primárním objektem se rozumí lidské chování. Právní poměry (vztahy) mají regulativní charakter, jelikož daný poměr je právní pouze pokud se k němu váže právní norma. Lidské chování je tedy defacto jediný předmět v právních poměrech, který je způsobilý pro právní regulaci.

Sekundární

Sekundárním objektem se nazývá předmět právního poměru. Předmět je objekt, ke kterému se váže očekávání subjektů právního vztahu. Je to skutečný důvod, pro který subjekty do vztahu vstupují a je cílem ke kterému směřuje samotný právní vztah.Atom, ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD maturitní otázky [online], kapitola 14.5 právní vztahy, příklady, rozbor, Blogspot.com, 2024 [cit. 25.12.2024] https://zsv-maturita.blogspot.com/2011/05/14-pravni-vztahy-prikladyrozbor.html?lr=1735745680559¹⁰⁾

Mezi předměty právního poměru lze řadit hmotné i nehmotné věci, chování a jeho výsledek, hodnoty lidské osobnosti, lidské tělo a jeho části, živá zvířata a ovladatelné přírodní síly.

Obsah

Obsahem právního poměru se rozumí subjektivní práva a povinnosti. Subjektivní právo je možnost chovat se určitým způsobem, který předvídá právní norma. Se subjektivním právem se ovšem pojí i povinnost, jelikož pokud je určitému subjektu dovoleno chovat se určitým způsobem, musí tomu odpovídat i povinnost jiného subjektu.Škop. M., Smejkalová, T., Śtěpáníková, M. Teorie práva průvodce studiem [online]. kapitola 7.5, právní poměry. Katedra právní teorie, Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 2022. [cit. 25. 12. 2024]. https://is.muni.cz/do/law/stud/el/teorie_prava/pages/07_05_pravni_pomery.html¹¹⁾