Rozšířená osnova
Každý zdravotnický pracovník je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Tuto povinnost má zdravotnický pracovník i zpětně (v případě, že již zdravotní služby na daném místě neposkytuje). Smyslem této úpravy je zejména individuální ochrana soukromí pacientůMACH, Jan. Univerzita medicínského práva. Praha: Grada, 2013, s 111. ISBN 978-80-247-5113-9.1).
Zákon stanovuje prolomení povinné mlčenlivosti v následujících případech:
Právo na informace o zdravotním stavu pacienta má pouze osoba určená samotným pacientem. V případě, že nebylo možné zjistit jeho vůli, zdravotnický pracovník je povinen informovat tzv. osobu blízkou. Pokud tedy zavolá do zdravotnického zařízení osoba, která nemá oprávnění získat informace o zdravotním stavu pacienta, zdravotnický pracovník je povinen ji informace neposkytnout. V opačném případě by si zdravotník měl být jistý podle hlasu, zda jde opravdu o osobu oprávněnou.
Pokud zdravotnický pracovník plní svoji zákonnou povinnost, tak může Policii ČR sdělit vše, co o případu ví, a to bez souhlasu soudu.
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen podat Policii ČR informace o době a místě poskytnutí zdravotních služeb pacientovi, po kterém bylo vyhlášeno pátrání, a to bez souhlasu soudu§ 68 odst. 3 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR3).
Poskytovatel zdravotních služeb je oprávněn poskytnout údaje ze zdravotnické dokumentace bez souhlasu soudu, jsou-li nutné pro identifikaci neznámé mrtvoly, jejíž totožnost zjišťuje Policie ČR§ 68 odst. 5 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR4)].
Ve všech ostatních případech není zdravotnický pracovník oprávněn podat informace Policii ČR bez souhlasu soudu.MACH, Jan. Medicínské právo - co a jak: praktické rady pro lékaře a zdravotníky. Praha: Galén, 2015, s 61 - 64. ISBN 978-80-7492-218-3.5)
Poskytovatel zdravotních služeb povinen podat informace důležité k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a oznamovat případy, kdy je zanedbávána zdravotní péče o nezletilého. Jde zejména o sdělení údajů o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj§ 53 odst. 1 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí6). Poskytovatel zdravotních služeb by měl podat orgánu sociálně-právní ochrany dětí co nejméně citlivých osobních údajů vztahujících se k jeho diagnóze a prognóze.
Místo, kde se právo setkává s lidmi.