Odklony v trestním řízení představují procesní alternativu k běžnému průběhu řízení. Umožňují buď využití zjednodušených forem, jako je trestní příkaz či dohoda o vině a trestu, nebo vyřízení věci bez vyslovení viny, například formou narovnání či podmíněného zastavení stíhání. V širším smyslu mohou zahrnovat i odklonění věci zcela mimo trestní právo (např. do správního řízení), ačkoliv v českém prostředí se tento pojem používá primárně pro alternativy v rámci trestního procesu, které nahrazují jeho standardní průběh.ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3474–3500.¹⁾

Pojem

Podmíněné zastavení trestního stíhání je v praxi nejčastěji využívanou formou odklonu. Tento institut je výslovně upraven v trestním řádu (zákon č. 141/1961 Sb.), a to konkrétně v ustanoveních § 307-308a. Podstatou je tzv. racionalizace trestního řízení, neboť umožňuje odlehčení výkonu trestní justice, kdy trestní řízení nemusí být provedeno v celé podobě. Výhodné je však i pro obviněného, jelikož nedochází k formálnímu odsouzení. Stejně tak, poškozený může touto cestou snadněji dosáhnout odškodnění. FENYK, J. a kol. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2024, s. 734.²⁾

Podmínky

Základní předpoklady jsou uvedeny v § 307 odst. 1 trestního řádu:

1. řízení se vede o přečinuPřečinem jsou dle § 14 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.³⁾
2. obviněný s podmíněným zastavením souhlasí
3. obviněný se k činu doznal
4. nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě
5. vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání
6. a vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.Tamtéž, s. 734-735.⁴⁾

V rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání se stanoví zkušební doba na šest měsíců až dva roky a počíná běžet od právní moci tohoto rozhodnutí.§ 307 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. ⁵⁾ Pro případ budoucího vyšetřování je důležité, aby neuběhla příliš dlouhá doba od spáchání přečinu a nedošlo tak k oslabení hodnoty opatřených důkazů.ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3474–3500.⁶⁾ Během zkušební doby se sleduje, zda obviněný vede řádný život a plní všechny uložené povinnosti.

Doznání k činu je nutné zachytit v protokolu o výpovědi, přičemž toto doznání se musí vztahovat na celý skutek a musí zahrnovat všechny skutkové okolnosti naplňující zákonné znaky trestného činu, pro který je stíhán. Dle judikatury však není nezbytné, aby obviněný výslovně uvedl, že se cítí vinen. JELÍNEK, J. a kol.: Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha: Leges, 2023, s. 804.⁷⁾

Za jiné opatření učiněné k náhradě škody se rozumí např. oznámení dopravní nehody jako pojistné události a poskytnutí další součinnosti potřebné k uhrazení škody prostřednictvím pojistky obviněného. Oproti tomu však nestačí prohlášení či slib obviněného, že škodu uhradí, či vydá bezdůvodné obohacení.

Je-li v daném řízení více poškozených, je potřeba nahradit škodu všem z nich.

Pro použití institutu podmíněného zastavení trestního stíhání však nemusí být způsobena škoda či získáno bezdůvodné obohacení.FENYK, J. a kol. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2024, s. 734.⁸⁾ Byť to trestní řád výslovně neupravuje, je nutné tento typ odklonu užívat i v případech vzniku nemajetkové újmy (např. v důsledku ublížení na zdraví). JELÍNEK, J. a kol.: Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha: Leges, 2023, s. 804.⁹⁾

Podmíněné zastavení trestního stíhání není vázáno na souhlas poškozeného. Bude-li např. poškozený přesvědčen, že nebyl v plném rozsahu odškodněn, nejedná se o překážku, pro kterou by nebylo možné využít tohoto odklonu.

Rovněž lze tohoto institutu využít v řízení proti právnickým osobám či v řízení proti mladistvým (v souladu s ustanovením § 69 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2003 Sb., Zákon o soudnictví ve věcech mládeže). FENYK, J. a kol. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2024, s. 735.¹⁰⁾

K odstavci 2

Je-li to odůvodněno povahou a závažností spáchaného přečinu, okolnostmi jeho spáchání anebo poměry obviněného, je potřeba vedle výše popsaných podmínek splnit některou z podmínek obsažených v § 307 odst. 2 trestního řádu.

Obviněný se zaváže, že se během zkušební doby zdrží určité činnosti.

Tato varianta představuje jakýsi protějšek trestu zákazu činnosti, čímž může být i trest zákazu držení a chovu zvířat. Nejhojněji je tato varianta využívána zejména v řízení o trestných činech spáchaných v silniční dopravě, typicky spáchaných pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. V takovém případě musí obviněný odevzdat řidičský průkaz a pozbude tak svého řidičského oprávnění. O této povinnosti však musí být řádně poučen.FENYK, J. a kol. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2024, s. 735.¹¹⁾ Činnost, ke které se obviněný zavázal zdržet nemusí být nutně znakem objektivní stránky skutkové podstaty spáchaného trestného činu, postačí, pokud byl přečin spáchán přímo při výkonu této činnosti, nebo mu poskytla příležitost či usnadnila spáchání přečinu. ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3474–3500.¹²⁾

Do doby, po kterou se obviněný zavázal zdržet se určité činnosti započítává doba, po kterou mu bylo před právní mocí rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání oprávnění k činnosti, která je předmětem závazku, v souvislosti s přečinem odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě rozhodnutí opatření orgánu veřejné moci nesměl již tuto činnost vykonávat.§ 307 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. ¹³⁾ Tato doba však nesmí být delší, než zkušební doba, zatímco zkušební doba delší být může. V případě, že by se obviněný zavázal na dobu překračující toto pravidlo, státní zástupce, popř. soud svým rozhodnutím jeho závazek formuluje tak, aby se vztahoval jen na zkušební dobu. FENYK, J. a kol. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2024, s. 736.¹⁴⁾

Zkušební doba je v případě variant podle § 307 odst. 2 trestního řádu delší, než u odstavce prvního, a to 6 měsíců až 5 let.§ 307 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. ¹⁵⁾ Tato novelizace provedená zákonem č. 193/2012 Sb. stanovila zkušební dobu původně bez dolní hranice („v případě rozhodnutí podle odstavce 2 až na pět let”), což tedy nevylučovalo stanovení i velmi krátké zkušební doby, např. 1 měsíc. Novelou zákona č. 200/2021 Sb. byla délka upravena do podoby, v jaké ji známe dnes. Otázkou však zůstává, zdali maximální horní hranice není příliš dlouhá a nedošlo by tak k oslabení hodnoty opatřených důkazů (např. vyslechnuté osoby by si už nemusely pamatovat vnímané skutečnosti).ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3474–3500.¹⁶⁾ Pokud by obviněný částku složil, avšak by k odklonu z nějakého důvodu nedošlo, částku mu bude navrácena.

Obviněný složí na účet soudu (v přípravném řízení na účet státního zastupitelství) peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle zvláštního předpisu, která není zjevně nepřiměřená závažnosti přečinu.

Tato podmínka se objevuje i u jiného odklonu, a to tzv. narovnání. Výši poskytnuté částky určuje obviněný sám, státní zástupce, resp. soud pouze posuzuje, zda je tato částka dostatečná.

Na závěr je důležité zdůraznit, že v obou variantách, které stanovuje odst. 2 je nezbytné, aby je obviněný splnil dobrovolně a není je možné uložit bez jeho souhlasu. Není vyloučeno použití obou variant současně, tedy zdržení se určité činnosti a složení peněžité částky na pomoc obětem trestné činnosti. FENYK, J. a kol. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2024, s. 736.¹⁷⁾

Rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání

O tomto odklonu rozhoduje státní zástupce v přípravném řízení a v řízení před soudem soud. Rozhodnutí má podobu usnesení, proti kterému je možno podat stížnost. Tu může podat obviněný či poškozený, a v případě, že rozhodnutí vydal soud, tak i státní zástupce.

Sledování řádného života obviněného během zkušební doby může mít dva následky, a to, že se osvědčil, nebo neosvědčil.

V případě, že se obviněný osvědčil, o čemž rozhodne orgán, jež trestní stíhání v prvním stupni podmíněně zastavil. V takovém případě nastanou účinky zastavení trestního stíhání, které zakládají překážku věci rozhodnuté (res iudicata) a již nebude možné obviněného pro daný skutek stíhat.

Pokud by se však obviněný ve zkušební době neosvědčil, příslušný orgán rozhodne, že se neosvědčil a v trestním stíhání se pokračuje. Výjimečně lze však podmíněné zastavení trestního stíhání v platnosti a současně učinit některý z vhodných kroků.JELÍNEK, J. a kol.: Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha: Leges, 2023, s. 805-806.¹⁸⁾

Těmi jsou:

1. stanovit nad obviněným dohled,
2. prodloužit zkušební dobu až o dva roky, přičemž celková délka zkušební doby nesmí překročit pět let,
3. stanovit obviněnému dosud neuložené přiměřené omezení nebo přiměřenou povinnost směřující k tomu, aby vedl řádný život,
4. uložit obviněnému, který se zavázal, že se během zkušební doby zdrží řízení motorových vozidel, dosud neuloženou povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče,
5. stanovit obviněnému dosud neuložené výchovné opatření směřující k tomu, aby vedl řádný život, je-li ve věku blízkém věku mladistvých,
6. uložit obviněnému, aby složil na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství stanovenou peněžitou částku určenou státu na pomoc obětem trestné činnosti, nebo
7. přijmout závazek nebo prodloužení závazku zdržet se určité činnosti, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zároveň může uložit obviněnému povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.§ 308 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.¹⁹⁾

Vede-li obviněný řádný život a plní-li své povinnosti, může příslušný orgán na návrh obviněného uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich, popř. zrušit uložený dohled. Státní zástupce, resp. soud tak může učinit nejdříve po uplynutí jedné třetiny zkušební doby, nejméně však po 6 měsících jejího trvání.§ 308a odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. ²⁰⁾

Jestliže do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno rozhodnutí o osvědčení (resp. neosvědčení), aniž na tom měl obviněný vinu, má se za to, že se osvědčil.§ 308 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. ²¹⁾

Evidenci osob, jejichž trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno vede Rejstřík trestů.§ 8 zákona č. 269/1994 Sb., zákon o rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.²²⁾