Plná moc je jednostranný právní úkon, kterým zmocněnec prokazuje vůči příslušným třetím osobám své oprávnění činit právní úkony za zmocnitele.HENDRYCH, Dušan a kol. Plná moc. Právnický slovník. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. ¹⁾ Zatímco smluvní zastoupení upravuje práva a povinnosti mezi zástupcem a zastoupeným, plná moc je určena pro vnější vztahy a používá se jako důkaz toho, že zástupce jedná za zastoupeného oprávněně.

Úpravu plné moci nalezneme v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ), a to konkrétně v paragrafech § 441 až § 456.

Forma plné moci: zákon jasně stanoví, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc (§ 441 odst. 2 NOZ). „V případě, že je pro právní jednání stanovena forma notářského zápisu, postačí udělit plnou moc v písemné formě s úředně ověřeným podpisem“.LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.²⁾ Zákonodárce tedy potvrzuje, že k ochraně zmocnitele postačuje úřední ověření podpisu a není třeba trvat na přísnější formě veřejné listiny. Je-li zmocněncem právnická osoba, náleží výkon zástupčího oprávnění do působnosti jejího statutárního orgánu.

Rozsah zástupčího oprávnění

Z hlediska oprávnění rozlišujeme:

• Generální plná moc: jedná se o všeobecné zastoupení, zahrnuje všechny možné úkony.  Zákon obligatorně stanoví písemnou formu (§ 441 odst. 2 NOZ). V praxi se často vyžaduje úředně ověřený podpis.
• Speciální plná moc: pro jeden konkrétní úkon. Zde zákon nevyžaduje písemnou formu, ledaže to vyžaduje povaha úkonu.

Specifikem plné moci je prokura, upravena v § 450 až 456 NOZ. Odborná literatura definuje prokuru jako „jakousi generální plnou moc v provozu obchodního závodu“.TICHÝ, Luboš. 3. Smluvní zastoupení, prokura a obdobné instituty podle NObčZ. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014.³⁾ Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku zmocňuje prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu (§ 450 NOZ). Prokura je nepřenosná a při jejím výkonu musí prokurista jednat s péčí řádného hospodáře.

Překročení zástupčího oprávnění

Jestliže zmocněnec překročil rozsah udělené plné moci, je takové jednání pro zmocnitele závazné pouze za předpokladu, že jej dodatečně odsouhlasí. Pokud ale osobě, s níž zástupce jednal, neoznámí svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu, platí domněnka, že překročení schválil. Výjimkou je, pokud tato osoba mohla z okolností bez pochybnosti zjistit, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje (§ 446 NOZ).

Odlišení plné moci a pověření

Zastoupení na základě pověření představuje důvod na pomezí zákonného a smluvního zastoupení. Zejména jde o pověření činností při provozu závodu (viz výklad k § 430 NOZ). Je-li osoba pověřena k určité činnosti pro zastoupeného, vzniká jí oprávnění k zastupování v nezbytném rozsahu ke splnění tohoto pověření a jako jeho důsledek. Uvedené můžeme dovozovat z vymezení následků právního jednání, které jsou i jiné, než ty v něm výslovně vyjádřeny (udělení plné moci), plynoucí ze zákona (v případě § 430), ale také zástupčí oprávnění vyplývající implicitně z dobrých mravů a zvyklostí.PETROV, Jan, Michal VÝTISK, Vladimír BERAN a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024.⁴⁾

Zánik plné moci

Zánik upravuje § 448 a § 449 NOZ. Obecně plná moc zaniká:

• Provedením úkonu (u speciální plné moci)
• Odvoláním zmocnitelem: pokud si strany ujednají důvody pro odvolání, nelze zmocnění odvolat z jiného důvodu. To neplatí, je-li pro odvolání zvlášť závažný důvod (§ 442 NOZ)
• Výpovědí zmocněncem
• Smrtí zmocnitele anebo zmocněnce (ledaže bylo ujednáno něco jiného)
• Zánikem právnické osoby (bez právního nástupce)