Participační práva dítěte jsou klíčovým prvkem právní ochrany dítěte v demokratické společnosti, která uznává dítě jako plnohodnotného účastníka společenského života, nikoli pouze objekt péče dospělých. Tato práva zajišťují dětem možnost ovlivňovat rozhodování ve věcech, které se jich bezprostředně dotýkají, a tím posilují jejich autonomii, důstojnost a odpovědnost. Ne vždy ale musí OSPOD nebo soud jednat tak, jak si dítě přeje. Pokud by jeho přání nebylo v souladu s jeho nejlepším zájmem, rozhodne se i proti jeho vůli. Nejlepší zájem dítěte je zde chráněn standardem veřejného ochrance práv, který popisuje, jak by měl být nejlepší zájem dítěte vykládán a v praxi chráněn. K pojmu nejlepší zájem dítěte se v hojném počtu vyjadřuje i judikatura, např. Nález ÚS 2206/23 ze dne 8.1.2024, kde je v bodě 33 zmíněno soustavné zdůrazňování Ústavního soudu, že při jakémkoliv soudním rozhodování týkajícím se dětí musí být nejlepší zájem dítěte zkoumán a posuzován jako určující kritérium pro konečné rozhodnutí.Nález Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2206/23. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/iv-us-2206-23-2 ¹⁾ Dále také např. Nález ÚS 395/22 ze dne 28.7.2022 nebo Nález ÚS 147/23 ze dne 26.4.2023.Nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. II. ÚS 395/22. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/ii-us-395-22-2 ²⁾ Nález Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. IV. ÚS 147/23. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/iv-us-147-23-2 ³⁾

Mezinárodní zakotvení participačních práv

Základním dokumentem v rámci participačních práv dítěte je Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989, která je závazná i pro Českou republiku. Čl. 3 této Úmluvy zajišťuje dítěti ochranu a péči, jaká je nezbytná pro jeho blaho, přičemž je zároveň brán ohled na práva a povinnosti rodičů, zákonných zástupců nebo jiných jednotlivců právně za dítě odpovědných. Předním hlediskem Úmluvy je zájem dítěte. Čl. 12 Úmluvy zabezpečuje dítěti, které je schopno formulovat vlastní názor, právo tyto názory vyjádřit s tím, že se těmto názorům musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni vyspělosti. Z toho důvodu je poskytnuta možnost, aby bylo dítě vyslyšeno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká. Svoboda projevu dítěte je zakotvena v čl. 13, zatímco svoboda myšlení, svědomí a náboženství zase obsahuje č. 14. Úmluva také poskytuje svobodu sdružovat se a svobodu pokojného shromažďování (čl. 15).OSN. Úmluva o právech dítěte [online]. New York: OSN, 1989 [cit. 26. 4. 2025]. Dostupné z: https://osn.cz/wp-content/uploads/2022/08/umluva-o-pravech-ditete.pdf⁴⁾

Obsah participačních práv

Participační práva jsou souborem oprávnění, které umožňují dítěti být jak aktivně se podílející, tak pasivně přítomné v různých rozhodovacích procesech. Nejedná se tedy pouze o formální, ale i materiální rovinu.

Participační práva jsou zejména následující:

• Právo být informováno – dítě musí být srozumitelným způsobem a v rozsahu odpovídajícím jeho věku a schopnostem seznámeno se skutečnostmi a řízením, které se jej dotýkají. Tato informace je nezbytným předpokladem pro to, aby mohlo kvalifikovaně vyjádřit svůj názor a rozumět důsledkům rozhodnutí. Pokud není dítě řádně informováno, je tím fakticky zbaveno možnosti efektivně participovat na řízení.KOVÁŘOVÁ, Daniela. Zájem dítěte je vždy to, co chci já. Právo a rodina. 2018, roč. 20, č. 11, s. 1.⁵⁾
  • Právo dítěte být informován je dále zakotveno v §867 NOZ. Podrobněji se k obsahu §867 NOZ vyjadřuje doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., a to v Komentáři k Občanskému zákoníku, kde popisuje jako zásadní východisko poskytnout dítěti relevantní informace, tj. informace kvantitou a kvalitou dostačující k tomu, aby si dítě mohlo vytvořit vlastní informovaný názor a tento názor sdělit. ZUKLÍNOVÁ, M., ELISCHER, D., NOVÁ, H., FRINTOVÁ, D., FRINTA, O., MOCEK, O., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek II (§ 655–975) [online]. Systém ASPI. Wolters Kluwer [cit. 26. 4. 2025]. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X. ⁶⁾
• Právo být slyšeno – umožňuje dítěti nejen sdělit svůj názor, ale zároveň stanoví povinnost přihlížet k němu při rozhodování. Nejde o možnost vyjádřit se do protokolu bez dalšího, ale o reálné zohlednění názoru dítěte v odůvodnění rozhodnutí. V českém právu je tato povinnost zakotvena v § 867 NOZ, kde se uvádí, že při rozhodování o dítěti musí být zjištěn jeho názor, je-li to možné s ohledem na jeho rozumovou a volní vyspělost.Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2012 [cit. 26. 4. 2025]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 .⁷⁾
• Právo účastnit se řízení – znamená, že dítě není pouze objekt řízení, ale má být jeho aktivním účastníkem. To zahrnuje možnost účasti na jednání, osobní slyšení, případně prostřednictvím zákonného zástupce či opatrovníka. Dítě by mělo být soudem vyslechnuto přímo, je-li toho schopno, nebo alternativně prostřednictvím jiného odborníka, přičemž musí být respektována i vůle dítěte na jednání nevystupovat. Ústavní soud ČR konstatoval, že účast dítěte na řízení není pouze právem, ale i zárukou ochrany jeho nejlepších zájmů.Nález Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 2598/20. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/ii-us-2598-20-1 ⁸⁾ Soudy musí brát ohled nejen na věk dítěte, ale i na jeho emocionální stav a schopnost orientace v řízení. Bez skutečné účasti dítěte by bylo narušeno jeho právo na spravedlivý proces.
  • Právo dítěte účastnit se řízení a být slyšeno je obsaženo také v §100 odst. 2 OSŘ.Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 1963 [cit. 26. 4. 2025]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99 ⁹⁾

Věková hranice a forma participace

České právo neobsahuje pevně stanovenou věkovou hranici pro vyjádření názoru dítěte. Obvykle se ale uznává, že dítě starší 12 let je schopno samostatně pochopit situaci a vyjádřit se. Toto nám upravuje §867 NOZ.Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2012 [cit. 26. 4. 2025]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 ¹⁰⁾ U mladších dětí může být názor zjišťován prostřednictvím OSPOD, opatrovníka nebo nepřímých metod výslechu.ANTOŠOVÁ, Veronika. Participační práva dětí [online]. AK Tobiška, 2022 [cit. 26. 4. 2025]. Dostupné z: https://aktobiska.cz/participacni-prava-deti/ ¹¹⁾ Věkovou hranici podrobněji popisuje opět paní doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc. v Komentáři k NOZ, kde mimo již řečené zmiňuje osobní výslech dítěte staršího 12 let soudem, a to vždy, je-li to možné. Dítě mladší 12 let je mžné osobně vyslechnout podocí orgánu OSPOD, a to vhodným způsobem. Nic ale nebrání soudu, aby bylo vyslechnuto dítě mladší 12 let. Na závěr je zmíněna zásada Superfluum non nocet, tedy že „nadbytečné neškodí“. Tato zásada je v praxi běžně využívána soudy.ZUKLÍNOVÁ, M., ELISCHER, D., NOVÁ, H., FRINTOVÁ, D., FRINTA, O., MOCEK, O., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek II (§ 655–975) [online]. Systém ASPI. Wolters Kluwer [cit. 26. 4. 2025]. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2012 [cit. 26. 4. 2025]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 ¹²⁾

Rizika a zneužité participace

Participace dítěte musí být chráněna před manipulací ze strany rodičů, kteří mohou ovlivnit nebo zkreslit názor dítěte.ANTOŠOVÁ, Veronika. Participační práva dětí [online]. AK Tobiška, 2022 [cit. 26. 4. 2025]. Dostupné z: https://aktobiska.cz/participacni-prava-deti/¹³⁾ Nadměrné zapojování dítěte do sporů může dítě psychicky zatěžovat a být v rozporu s jeho nejlepším zájmem.

Participace v evropském kontextu

Evropský soud pro lidská práva v řadě případů (např. M. a další proti Chorvatsku) zdůraznil, že participace dítěte je součástí práva na spravedlivý proces a na respektování rodinného života podle čl. 6 a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv.Evropský soud pro lidská práva. M. a další proti Chorvatsku, stížnost č. 10161/13.¹⁴⁾ Evropský soud pro lidská práva. Právo dítěte být slyšeno ve vnitrostátním řízení [online]. Strasbourg: Evropský soud pro lidská práva, 2022 [cit. 26. 4. 2025]. Dostupné z: https://ks.echr.coe.int/documents/d/echr-ks/the-right-of-the-child-to-be-heard-cze ¹⁵⁾