Ochrana majetku představuje jeden z pilířů evropského systému ochrany lidských práv, jehož základní standard definuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv (dále jen „EÚLP“). Ačkoliv původní text EÚLP z roku 1950 právo na vlastnictví neobsahoval, bylo následně zakotveno v čl. 1 Protokolu č.1 k EÚLP. Tento článek představuje pro smluvní strany Rady Evropy minimální standard ochrany, který musí být respektován státními orgány i soudy.BOBEK, M., HUBKOVÁ, P. Kapitola XXV [Ochrana majetku (čl. 1 Protokolu č. 1)]. In: KMEC, J. a kol. Evropská úmluva o lidských právech. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025, s. 1602–1603. Dostupné z: https://www.beck-online.cz. [cit. 2026-03-24].¹⁾

V širším kontextu je tento standard dále rozvíjen judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „Soud“) a u členských států Evropské unie je doplňován Listinou základních práv EU (dále jen „Listina EU“). Ta po přijetí Lisabonské smlouvy získala stejnou právní sílu jako zakládací smlouvy.EVROPSKÁ KOMISE. Ochrana základních práv v rámci Evropské unie. [online]. e-Justice, 2024. [cit. 2026-02-12]. Dostupné z:https://webgate.ec.europa.eu/e-justice/563/CS/part_i__protecting_fundamental_rights_within_the_european_union. [cit. 2026-02-12].²⁾ Ochrana majetku tak není pouze vnitrostátní záležitostí, ale je garantovaná na mezinárodní a unijní úrovni.

Základní rámec ochrany je tedy definován čl. 1 Protokolu č. 1 k EÚLP, který stanovuje: „Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.“Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících. [online]. [cit. 2026-03-24]. Dostupné z: https://www.echr.coe.int/documents/d/echr/convention_ces.³⁾ Státům je zároveň ponecháno právo upravit užívání majetku v souladu s obecným zájmem (např. v rámci vyvlastňovacího řízení)Zákon č. 184/2006 Sb., Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů.⁴⁾ nebo za účelem zajištění daní a pokut.Vysvětlení k Listině základních práv (2007/C 303/02). In: Úřední věstník Evropské unie. 14. 12. 2007, C 303/17. [online]. [cit. 2026-03-24]. Dostupné také z: https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2007:303:0017:0035:cs:PDF.⁵⁾ V kontextu členských států EU je tento standard EÚLP potvrzen a dále specifikován v čl. 17 Listiny EU. Listina EU z EÚLP přímo vychází, ovšem ji zpřesňuje a výslovně například doplňuje právo majetek odkazovat nebo ochranu duševního vlastnictví. Listina základních práv Evropské unie (2012/C 326/02). In: Úřední věstník Evropské unie. 26. 10. 2012, C 326/391. [online]. Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). [cit. 2026-02-12]. Dostupné z: https://fra.europa.eu/cs/eu-charter/article/17-pravo-na-vlastnictvi?page=5. [cit. 2026-02-12].⁶⁾

Dnes z ustálené judikatury Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) plyne, že čl. 1 Protokolu č.1 obsahuje tři pravidla: pokojné užívání majetku, ochranu před zbavením majetku a úpravu užívání majetku. Při přezkumu porušení čl. 1 Protokolu č. 1 postupuje Soud od specifického k obecnému, zkoumá, o jaký typ zásahu do práv zaručených čl. 1 se potencionálně jedná. Nejprve se tedy zabývá 2. nejspecifičtějším pravidlem, kterým je zbavení majetku. Soud zjišťuje, zda byl vlastník majetku zcela zbaven a popřípadě zkoumá podmínky konkrétního zásahu. Jako další zkoumá užívání majetku podle 3. pravidla, zda např. stát pouze neomezil způsob užívání. V závěru se zabývá obecnou kategorií pokojného užívání majetku na základě 1. pravidla.BOBEK, M., HUBKOVÁ, P. Kapitola XXV [Ochrana majetku (čl. 1 Protokolu č. 1)]. In: KMEC, J. a kol. Evropská úmluva o lidských právech. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025, s. 1612. Dostupné z: https://www.beck-online.cz. [cit. 2026-04-14].⁷⁾ Ustanovení výslovně přiznává v sobě zaručené právo nejenom fyzickým, ale i právnickým osobám. Právnické osoby jsou tak přímými a samostatnými nositeli práva na ochranu majetku. Ve vztahu k jiným ustanovením Úmluvy je čl. 1 Protokolu č. 1 ve vztahu komplementarity. Typickými kombinacemi je právo na ochranu majetku s právem na spravedlivý proces, právo na ochranu majetku a ochranou soukromí, která je zaručená čl. 8 EÚLP anebo se svobodou sdružování. Listina základních práv EU, která chrání vlastnictví ve svém čl. 17 rozšířila původní znění čl. 1 Protokolu č. 1 EÚLP o právo dědit, tedy majetek odkázat.BOBEK, M., HUBKOVÁ, P. Kapitola XXV [Ochrana majetku (čl. 1 Protokolu č. 1)]. In: KMEC, J. a kol. Evropská úmluva o lidských právech. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025, s. 1609. Dostupné z: https://www.beck-online.cz. [cit. 2026-04-14].⁸⁾

V rámci ochrany majetku ESLP zdůrazňuje, že EÚLP má autonomní obsah, tedy nezávislý na vnitrostátní klasifikaci. Opakovaně konstatuje, že předmětem ochrany čl. 1 Dodatkového protokolu není jen klasické vlastnictví věci, ale i jiné majetkové hodnoty, jako např. pohledávky, v širším slova smyslu aktiva, jejichž realizaci může nositel oprávnění „legitimně očekávat“.LANGÁŠEK, T. Ochrana legitimního očekávání v judikatuře Ústavního soudu. [online]. 2008. [cit. 2026-02-12]. Dostupné z: https://www.law.muni.cz/sborniky/dp08/files/pdf/ustavko/langasek.pdf.⁹⁾  Z judikatury ESLP vyplývá pojetí ochrany legitimního očekávání jako nároku, který byl buď již individualizován právním aktem, anebo je individualizovatelný na základě právní úpravy.Nález Ústavního soudu ze dne 28. května 2024, sp. zn. Pl. ÚS 31/21. ¹⁰⁾

Ochrana majetku v systému EÚLP funguje jako mechanismus hledání spravedlivé rovnováhy mezi právy jednotlivce a zájmy společnosti. ESLP k této ochraně přistupuje skrze tři pravidla: obecné právo pokojného užívání, podmínky pro zbavení majetku a právo státu na kontrolu užívání majetku. Aby byl jakýkoliv zásah státu oprávněný, musí projít testem proporcionality. Ten zkoumá, zda je zásah zákonný, zda sleduje legitimní veřejný zájem, a především zda na vlastníka neuvalil nadměrné a individuální břemeno.PEJCHALOVÁ GRÜNWALDOVÁ, V. Ochrana práva na pokojné užívání majetku jako základního práva jednotlivce v rámci evropského systému ochrany lidských práv. [online]. EPRAVO.CZ, 2010. [cit. 2026-02-12]. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/ochrana-prava-na-pokojne-uzivani-majetku-jako-zakladniho-prava-jednotlivce-v-ramci-evropskeho-systemu-ochrany-lidskych-prav-68479.html.¹¹⁾

Ochrana majetku v evropském kontextu představuje systém, v němž Listina základních práv EU a Evropská úmluva o ochraně lidských práv tvoří provázaný celek. Právo na ochranu majetku tak v evropském pojetí není absolutním panstvím nad věcí, ale zárukou, že jednotlivec nebude nucen nést nepřiměřené a nadměrné břemeno ve prospěch společnosti bez náležitého podkladu a spravedlivé kompenzace.