Reklama
Norimberské zákony byly rasistické a antisemitské zákony, které přijal německý Říšský sněm na svém zvláštním zasedání během sjezdu NSDAP v roce 1935 v Norimberku. Šlo o dva zákony, a to o zákon o říšském občanství a zákon na ochranu německé krve a cti, které nacistům později posloužily jako právní opora pro perzekuci Židů.Vojáček, L., Tauchen, J., Kolumber, D. Nástin právních dějin. Brno: Masarykova univerzita, 2025, s. 151.1)
Po první světové válce bylo Německo v hluboké krizi. Německé císařství se po abdikaci císaře Viléma II. rozpadlo a v roce 1919 vznikla Výmarská republika. Tento nový stát byl parlamentní demokracií a občanům byla dle druhé části Výmarské ústavy garantována rovnost, svoboda projevu, náboženství i shromažďování.Adolf Hitler and the Nazi rise to power, 1918-1933 [online]. Holocaust Encyclopedia. [cit. 21. 4. 2026]. https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/the-nazi-rise-to-power2)
28. června 1919 byla podepsána Versaillská mírová smlouva, která pro poraženou mocnost stanovila velmi přísné podmínky. Německo muselo postoupit velkou část svého území okolním státům, byla mu omezena armáda na 100 000 mužů a stanoveny vysoké válečné reparace.Vojáček, Tauchen, Kolumber. Nástin právních dějin, s. 87.3)
O měsíc později, dne 31. července 1919, byla schválena Výmarská ústava, která zakotvovala výše zmíněná lidská práva a svobody a také organizaci státu. Politický systém, který nastolila, byl ale již od počátku nestabilní. Ve volbách nebyla stanovena uzavírací klauzule, a tak se do Říšského sněmu dostalo velké množství politických stran.Tamtéž, s. 88.4)
V roce 1923 byla Výmarská republika zasažena hyperinflací a po krachu na newyorské burze v roce 1929 i hospodářskou krizí, která se projevila na nárůstu nezaměstnanosti. Kvůli těmto důvodům začala stoupat popularita extremistických stran, mezi nimiž byla i Národněsocialistická dělnická strana Německa (NSDAP).Tamtéž.5) Jejím základním programovým dokumentem byl program z roku 1920, který se skládal z 25 bodů. V něm nacisté požadovali např. omezení státoobčanských práv na osoby německé krve, rozdělení zisků velkopodniků či zrušení mírových smluv.Tamtéž, 140.6)
Ačkoli ve dvacátých let patřila NSDAP ke slabším stranám, ve třicátých letech se z ní postupně stala nejsilnější strana v Německu. Nacistům se totiž podařilo pomocí nacionalistické, rasistické a protilevicové rétoriky oslovit velké množství nespokojených voličů.Schelle, K. a kol. Právní dějiny. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, s. 282.7)
Ve volbách v roce 1930 získali nacisté 18 % hlasů, o dva roky později již federální volby vyhráli, a to s 33 % hlasů. Ačkoli neměli vládní většinu, byli podpořeni představiteli konzervativních stran, kteří se obávali možného uchopení moci komunisty. Nacisté se k moci plně dostali 30. ledna 1933, kdy říšský prezident Paul von Hindenburg jmenoval Adolfa Hitlera, předsedu NSDAP, říšským kancléřem.Nástup nacismu v Německu a příprava německa na válku. [online]. dejepis.com [cit. 2. 5. 2026]. https://www.dejepis.com/ucebnice/nastup-nacismu-v-nemecku-priprava-nemecka-na-valku/ 8)
Základní pilíře nacistické ideologie byly zformulovány v knize Mein Kampf, kterou napsal Adolf Hitler ve vězení v Landsbergu v roce 1924, kde si odpykával trest po neúspěšném pokusu o puč.Tamtéž.9)
Nacistická ideologie stála na myšlenkách rasismu, antisemitismu, nadřazenosti německé árijské rasy, sociálního darwinismu a militantního nacionalismu.Nacistická ideologie [online]. holocaust.cz. [cit. 21. 4. 2026]. https://www.holocaust.cz/dejiny/holocaust/historicky-kontext/nacisticka-ideologie/ 10)
Ústředním prvkem bylo rasové učení o nadřazenosti tzv. árijské rasy a o nezbytnosti zachování její „čistoty“. Židé byli v rámci této ideologie vnímáni jako nepřátelé státu a byli označeni za odpovědné za nepřívětivou situaci v Německu. Hitler Židy vinil z prohry v první světové válce, z ekonomických problémů, se kterými se Německo potýkalo, nebo z nepřátelství ke křesťanům.Why Did Hitler Hate Jewish People? [online]. World History Encyclopedia. [cit. 21. 4. 2026]. https://www.worldhistory.org/article/2646/why-did-hitler-hate-jewish-people/11) Toto vnímání židovského obyvatelstva představovalo ideologické východisko pro právní oddělení Židů od osob árijského původu, k čemuž byly jako právní nástroj použity i Norimberské zákony.
Norimberské zákony byly přijaty 15. září 1935 na celoříšském sjezdu NSDAP, který byl nazýván jako Říšský stranický den svobody a probíhal od 10. do 16. září v Norimberku. Zde byly jednomyslně schváleny Říšským sněmem, jehož členové byli za účelem přijetí zákonů telegraficky povoláni do Norimberku.Mosný, P. Nacistické protižidovské zákonodárstvo a stredná Európa. Praha: Leges, 2018, s. 31.12)
Přijetím norimberských zákonů došlo k systematickému právnímu oddělení Židů od Němců, tedy k realizaci nacistické ideologie v praxi.Tamtéž, s. 32.13)
Při jejich tvorbě se nacisté mj. inspirovali americkým právním řádem, a to především americkým imigračním zákonem z roku 1924, který silně znevýhodňoval černošské obyvatelstvo.Whitman, J. Q. Hitler’s American Model: The United States and the Making of Nazi Race Law. Princeton: Princeton University Press, 2017, 224 s., ISBN 978-0-691-17242-2.14)
Mezi norimberské zákony řadíme zákon o říšském občanství a zákon na ochranu německé krve a cti. Zákon o říšské vlajce, který byl taktéž přijat na celoříšském sjezdu NSDAP, se mezi norimberské zákony neřadí, jelikož mu chybí rasový podtext.Mosný. Nacistické protižidovské zákonodárstvo a stredná Európa, s. 32.15)
Zákon o říšské vlajce prohlásil za říšskou vlajku s hákovým křížem, která byla do té doby používána pouze NSDAP.Norimberské zákony z roku 1935 [online]. moderni-dejiny.cz. [cit. 23. 4. 2026]. https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/norimberske-zakony-z-roku-1935/ 16) Impulsem k přijetí tohoto zákona se stala událost, která se odehrála v červenci roku 1935. Na palubu německé lodi, která se právě chystala vyplout z newyorského přístavu, vtrhli komunističtí demonstranti, kteří na znamení odporu vůči nacismu strhli vlajku s hákovým křížem a vhodili ji do řeky Hudson.Mosný. Nacistické protižidovské zákonodárstvo a stredná Európa, s. 32.17)
Zákon o říšském občanství oddělil říšské občanství a státní příslušnost. V § 2 odst. 2 tohoto zákona bylo stanoveno, že „říšského občanství se nabývá propůjčením listiny o říšském občanství.“ Počítal tedy s tím, že se říšské občanství bude udělovat zvláštním říšským občanským listem. Politická a jiná občanská práva byla přiřčena pouze říšským občanům. K úplnému naplnění zákona ale nedošlo a jedinými, kdo pozbyli říšské občanství, byli příslušníci židovské menšiny.Norimberské zákony z roku 1935 [online]. 18)
Tento zákon vytvořil právní základ pro oddělení Němců na 2 skupiny, a to na privilegované říšské občany a na neprivilegované státní příslušníky, kteří se dále dělili do dalších skupin (např. osoby bez právního statusu, jimiž byli mimo jiné Židé a Romové nebo obyvatelé území připojených k německé Říši, kterými byli např. obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava).Mosný. Nacistické protižidovské zákonodárstvo a stredná Európa, s. 33.19)
Zákon byl později doplňován o prováděcí nařízení, která postupně zbavovala Židy všech občanských práv. První z těchto nařízení stanovilo, že za Židy jsou považovány osoby, jejichž 3 nebo 4 prarodiče byli dle rasy „úplnými“ Židy.Tamtéž, s. 34.20)
Zákon na ochranu německé krve a cti zakazoval pohlavní styk a sňatky osob neárijského původu s osobami árijského původu. Cílem tohoto zákona bylo zachovat „čistotu německé krve“. Za mimomanželský styk Židů s osobami nežidovského původu byli dle § 5 odst. 2 trestáni jen muži.Tamtéž, s. 35.21)
Zákon dále v § 3 zakazoval zaměstnávání příslušníků německé nebo druhově příbuzné krve v židovské domácnosti. Následující paragraf pak Židům zakazoval vztyčování říšské a národní vlajky a užívání říšských barev. Za porušení těchto ustanovení hrozilo vězení nebo peněžitá pokuta.Norimberské zákony z roku 1935 [online]. 22)
Norimberské zákony byly naprostým popřením principu rovnosti před zákonem a stály na principu personálního partikularismu. Představovaly základ tzv. rasového zákonodárství, jehož intenzita se od roku 1935 stupňovala.Drgo, J. Východiská, štruktúra a všeobecná povaha protižidovskej legislatívy v naciálno-socialistickom Nemecku po roku 1933. Právník. 2013, č. 9, s. 928.23)
Ačkoli se primárně zaměřovaly na židovské obyvatelstvo, staly se nástrojem k vyloučení i jiných určitých skupin obyvatelstva (např. Romů, lidí s mentálním postižením) ze společnosti a později i systémovým opatřením směřujícím k holocaustu. Právní ukotvení hierarchizace obyvatelstva, dehumanizace a kriminalizace mezirasových vztahů vytvořily právní rámec, který nacistům umožnil přechod od administrativní diskriminace k systematické fyzické likvidaci židovské menšiny a jiných skupin obyvatelstva.Nuremberg Laws [online]. wikipedia.org. [cit. 2. 5. 2026]. https://en.wikipedia.org/wiki/Nuremberg_Laws 24) Zrušeny byly zákonem spojenecké Kontrolní rady č. 1 ze dne 20. září 1945.Drgo. Východiská, štruktúra a všeobecná povaha protižidovskej legislatívy v naciálno-socialistickom Nemecku po roku 1933, s. 924.25)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
