Rozšířená osnova
Institut neúměrného zkrácení v českém právu představuje obsahový korektiv úplatných právních jednání zatížených tím, že při zavázání stran k vzájemnému plnění dojde k hrubému nepoměru. Pro možnost aplikace ustanovení o neúměrném zkrácení však není relevantní jen hodnotová nevyváženost plnění (hrubý nepoměr), ale musí být naplněny i další subjektivní znaky.
Nový občanský zákoník upravuje vedle neúměrného zkrácení i lichvu jako samostatný institut.§1796 OZ.1) Při neúměrném zkrácení je nepoměr vzájemného plnění chápan jako objektivní fakt, naopak u lichvy je důsledkem zneužití zranitelnosti druhé strany.Štenglová I., Dědič J., Fiala J., Lasák J., Pilík V., Selucká M. a kol. Základy občanského práva hmotného. Závazkové právo I. Praha: Leges, 2023, s. 176-177.2)
Inspiračním zdrojem pro neúměrné zkrácení je římské právo (leasio enormis).
K nevyváženosti práv a povinností může dojít i dodatečně po uzavření smlouvy změnou okolností. Pokud je změna tak podstatná, že zakládá hrubý nepoměr mezi stranami, má zkrácená strana právo domáhat se obnovení jednání o smlouvě. Nedohodnou-li se strany, může k návrhu některé ze stran soud změnit závazek obnovením práv a povinností nebo jej dokonce zrušit.Raban Přemysl a kolektiv. Závazkové právo. Brno: Václav Klemm, 2019, s. 62.3)
Abychom mohli uplatnit právo plynoucí z neúměrného zkrácení, musí souběžně dojít k naplnění objektivního a subjektivních znaků.
Objektivní znak je hrubý nepoměr plnění mezi stranami. Za referenční hranici hrubého nepoměru pro posouzení užíváme jednu polovinu (2:1 či 1:2). Odchylka je možná, pouze pokud je řádně odůvodněna. Posouzení hrubého nepoměru posuzujeme k okamžiku uzavření smlouvy.PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 13-15.4)
Referenční hodnotou je objektivní hodnota plnění, a tou je cena tržní.
Subjektivní znaky dopadají na stranu zkrácenou a stranu zkracující, které se zavázali k vzájemnému plnění.
Zkrácená strana musí být v omylu o hodnotě vlastního plnění. Pokud ji je skutečná cena plnění známá a přes to se zaváže k plnění, nemůže požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu.PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 20.5)
Zkracující strana naopak zná či musí znát hodnotu plnění, které zakládá hrubý nepoměr. Pokud o tomto strana neví, či nemusí vědět, nebudou naplněny znaky neúměrného zkrácení.PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 20.6)
Zkrácená strana se může dovolávat u soudu zrušení smlouvy a navrácení do původního stavu. Činí se tak pomocí žaloby na plnění, žaloby na určení, nebo vznesením námitky v již probíhajícím řízení. Není tak možné učinit jednostranným dovoláním se neúměrného zkrácení u protistrany. Zrušením smlouvy se závazek (smlouva) ruší v celém jeho rozsahu s účinky ex tunc (§ 2005 OZ).
Zkrácená strana musí uplatnit právo do jednoho roku od uzavření smlouvy.§ 1795 OZ.7) Jedná se o prekluzivní lhůtu.
Zvýhodněná strana může odvrátit zrušení smlouvy, pokud nabídne, že doplní zkrácené straně oč byla zkrácena a ta nabídku příjme.§1793 odst. 1 OZ.8) To učiní za předpokladu, že má zájem ponechat si získané plnění od protistrany. Předpokládá se doplnění tržní ceny plnění v peněžní formě, nikoliv dodatečným naturálním plněním. Vychází se ze skutečnosti, že zájem zkráceného byl uspokojen množstvím, které již bylo poskytnuto. Výjimku představuje situace, kdy nastane nemožnost obnovení do původního stavu.PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 32-35.9)
Právo napadnout smlouvu může pouze zkrácená strana, nikoliv zkracující. V synallagmatických závazcích právo připadá taktéž zciziteli i nabyvateli smlouvy, oba v různých případech mohou být zkrácenou stranou po nabytí či zcizení smlouvy. Taktéž přechází na právní zástupce, kteří mohou toto právo uplatnit.JANOUŠEK, Michal. § 1793 [Neúměrné zkrácení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 23-25.10)
Občanský zákoník uvádí i výjimky, které nelze postihnout na základě neúměrného zkrácení.
Pokud došlo k nabytí na při obchodu s investičním nástrojem či komoditní burze. Působnost neúměrného zkrácení je vyjmuta, jelikož se jedná o rizikové obchody s nejistým výsledkem. Dále poté při nabytí v dražbě, jak při dražbě kamenné, tak dražbě elektronické. Taktéž sem spadají i aukce. Také se vylučuje použitelnost neúměrného zkrácení u odvážných smluv (například hra, sázka, los, koupě naděje apod.). Smlouva je odvážná za předpokladu, pokud ujednání prospěchu či neprospěchu záleží na nejisté události.PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 41-47.11)
Také se bude jednat o situace, kdy se nepoměr vzájemných plnění zakládá na situaci, o které druhá strana nevěděla či nemohla vědět.
V neposlední řadě jsou výjimkou situace, kdy nepoměr vzájemných plnění vyplívá ze zvláštního vztahu mezi stranami, kdy například jedna strana chtěla plnit z části bezplatně z důvodu příbuzenského vztahu mezi stranami nebo situace, kdy se zkrácená strana vzdala tohoto práva výslovně například z důvodu, že plnění přímá za cenu mimořádné obliby, i když ji skutečná cena plnění byla známa či musela být známá.Raban Přemysl a kolektiv. Závazkové právo. Brno: Václav Klemm, 2019, s. 62.12)
Podnikatel, který při provozu svého podnikaní, uzavře smlouvu, nemá právo požadovat zrušení smlouvy. Tato výjimka se uplatní obdobně i u lichvy a vychází z úmyslu zákonodárce přenechat režim dle obecného podnikatelského rizika, kdy by se mělo zasahovat do vztahů mezi podnikateli jen v mimořádných situacích.
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
