Reklama
Česká republika je svrchovaný stát, který chrání lidská práva a jedna z jeho základních povinností je zajišťovat pro své občany bezpečnost. V tomto případě hraje klíčovou roli ústavní právo, jehož funkcí je zajistit udržitelný demokratický stav ve společnosti. Ve chvílích, kdy se stanou nějaké nestandartní situace, kdy se odchýlíme od normálního běžného stavu, je úkolem ústavního práva zajistit, aby tyto výchylky byly co nejkratší a bylo během nich způsobeno co nejméně újmy. Dosáhnout toho lze pomocí mimořádných stavů.Filip, J. Ústavní právo České republiky I: Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova Univerzita, 2003.1)
Typy mimořádných stavů upravuje ústavní zákon o bezpečnosti České republiky, kde je konkrétně v čl. 2 stanoveno: „Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.“Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.2)
Mimořádné stavy tedy rozlišujeme tři: nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav.
Nouzový stav je možné vyhlásit dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Vyhlašuje ho standardně vláda v případech: „živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.“Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.3)
Může být vyhlášen pro celé území naší republiky, tak i pouze pro určitou část. Kontrolní funkci v tomhle případě má Poslanecká sněmovna, která musí být vládou neprodleně o vyhlášení informována a má pravomoc tento úkon případně zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen maximálně na 30 dnů, a v případě, že by zde byl úmysl ho dále prodlužovat, bude potřeba souhlasu Poslanecké sněmovny. V ojedinělých případech, pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může nouzový stav vyhlásit i předseda vlády sám, vláda ale musí nejpozději do 24 hodin schválit jeho konání.Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.4)
Účel nouzového stavu spočívá primárně v tom, že na určitou dobu mohou být omezená některá základní práva a svobody vymezená v § 5 zvláštního krizového zákona č.240/2000 Sb. Jedná se například o svobodu pohybu, pobytu, právo nedotknutelnosti obydlí, právo na stávku či vlastnické a užívací právo k majetku. Zákon zároveň vládě umožňuje vydávat mimořádná nařízení, která se mohou týkat záležitostí vymezených v § 6 tohoto krizového zákona. Jedná se o nařízení evakuace osob a majetku z určitého prostoru, ukládání pracovní povinnosti nebo například zákaz ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí.Zákon č. 240/2000 Sb., Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů.5)
Nouzový stav se vyhlašuje formou zákona. Vyhlášení, ukončení nebo jiné změny, které by se ho týkaly, se oznamují i dalšími způsoby standardními pro danou oblast jako například pomocí hromadných sdělovacích prostředků či místního rozhlasu.Dlubalová, K., NOUZOVÝ STAV [online]. Ministerstvo vnitra České republiky. 12. 06. 2020. [cit. 29. 4. 2024]. https://www.mvcr.cz/clanek/zpravodajstvi-nouzovy-stav.aspx6)
Stav ohrožení státu se uplatní v té situaci, kdy by byla vysokou mírou ohrožena svrchovanost, územní celistvost či demokratické zásady státu. Může ho vyhlásit parlament, pokud se na tom shodne nadpoloviční většina poslanců a nadpoloviční většina senátorů. Pokud parlament přesně nevymezí, pro které území v republice daný stav bude platit, má se za to, že platí pro celý stát jednotně.Filip, J. Ústavní právo České republiky I: Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova Univerzita, 2003.7)
Pro stav ohrožení platí, že mohou být omezena základní práva a svobody v komplexní podobě a zároveň vláda může vydávat nařízení, uvedená dle krizového zákona č. 240/2000 Sb. v § 5 až v § 8. Jedná se o pravomoci, které poskytuje i nouzový stav, ale v ještě více rozšířené podobě. Navíc se tady objevuje například omezení vstupu na území České republiky těm, kdo nemají české státní občanství nebo zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných jaderných materiálů.Zákon č. 240/2000 Sb., Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů.8)
Problematika válečného stavu je primárně upravena v čl. 43 Ústavy. Může ho vyhlásit Parlament, pokud bude souhlasit nadpoloviční většina obou komor. Vždy se musí jednat o reakci na akci někoho jiného. Tomuto stavu musí předcházet nestandartní situace, kdy buď Česká republika musí být napadena, nebo kdy bude plnit svou povinnost z mezinárodního závazku o vzájemné obraně.Čl. 43 ústavního zákona č.1/1993 Sb., Ústava České republiky.9)
Zákon o branné povinnosti č. 585/2004 Sb. umožňuje, aby v tomto stavu byla přijata mimořádná opatření v podobě povolání vojáků v záloze ke službě, částečná či všeobecná mobilizace, mimořádné odvody nebo mimořádná služba.Filip, J. Ústavní právo České republiky I: Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova Univerzita, 2003.10)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
