Rozšířená osnova

Jazykový (gramatický) výklad je jednou z metod právní interpretace. Jedná se o nejběžnější interpretační postup, který bývá často charakterizován jako „prvotní přiblížení k právní normě“.Nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 384/08, bod 17.¹⁾ Jazykový výklad bývá obvykle zaměňován s pouhým povrchním čtením textu, které je vždy potřeba doplnit i použitím jiných výkladových metod. Lze jej však chápat také jako soubor metodologických postupů (technik), který se nedrží jen izolovaného významu jednotlivých slov, ale naopak se snaží uchopit jazyk v celé jeho komplexnosti.K tomu viz Škop, M. Některé techniky jazykové metody interpretace práva. Právník. 2017, roč. 156, č. 9, s. 773.²⁾

Základním východiskem jazykového výkladu je jazykové vyjádření právní normy (normativní text). Při jazykovém výkladu právních předpisů tak interpretující subjekt zohledňuje především gramatiku, syntaxi, sémantiku či stylistiku interpretovaného ustanovení.Škop, M., Smejkalová, T., Štěpáníková, Š. Teorie práva – průvodce studiem [online]. Právnická fakulta MU. 2021. [cit. 4.12. 2024] https://is.muni.cz/do/law/stud/el/teorie_prava/index.html.³⁾

Vybrané principy jazykového výkladu

Při jazykové interpretaci je potřeba mít na paměti několik zásad.

• Obecně platí, že není-li stanoveno něco jiného či nevyplývá-li to z kontextu daného ustanovení, jednotlivé výrazy právního jazyka mají obecně stejný význam jako v obecném spisovném jazyce.Tamtéž.⁴⁾
• I přesto však existují výrazy, které je v rámci právního textu, odvětví či celého právního řádu potřeba vykládat specificky a přisuzovat jim jiný význam, než vyplývá z obecného jazyka. Tato odlišnost může vyplývat buď ze samotného kontextu právního textu, případně z tzv. legální definice (resp. definiční právní normy).Harvánek, J. a kol. Právní teorie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 330.⁵⁾ Například § 489 občanského zákoníku stanovuje, že „věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lid퓧 489 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.⁶⁾, a zakotvuje tak širší chápání věci, než je obvyklé v obecném jazyce.
• Termíny, které jsou určitým způsobem interpretovány či definovány v rámci jednoho právního předpisu či odvětví nelze vždy automaticky vykládat stejným způsobem i v jiném právním předpise či odvětví (např. odlišný význam pojmu stavba v soukromém a veřejném právu).
• Dle zásady terminologické jednoty (zákazu synonymického významu) platí, že je-li v právním předpise použito více slov, kterým by byl v obecné řeči přisuzován stejný význam, interpretující subjekt musí předpokládat, že zákonodárce synonyma nepoužívá, a tato slova tak vykládat odlišně.Wintr, J. Metody a zásady právní interpretace. Praha: Auditorium, 2019, s. 64.⁷⁾

Techniky jazykového výkladu

Při jazykovém výkladu normativního textu lze využít některých technik, které nám pomohou objektivně rekonstruovat obsah textu a zjistit z něj právní normu. Mezi tyto techniky můžeme zařadit například noscitur a sociis, eiusdem generis, in pari materia či expressio unius.Škop, M., Malaník, M., Smejkalová, T., Štěpáníková, M., Vacková, B. Tvorba práva – empirické studie. Brno: Masarykova univerzita, 2019, s. 77.⁸⁾

I. Noscitur a sociis

Techniku noscitur a sociis obvykle využíváme v případě výčtů, není to však pravidlem. Je vyjádřením předpokladu, že význam konkrétního slova či obsah konkrétního pojmu je determinován jeho společníky – slovy, která jej obklopují.Tamtéž, s. 87.⁹⁾

To se projevuje například tak, že vyskytuje-li se obecnější pojem ve spojení s určitým slovem, je obsah tohoto obecného pojmu omezen daným slovem se zvláštním významem.Tamtéž, s. 87.¹⁰⁾

II. Eiusdem generis

Jedná se o specifický druh techniky noscitur a sociis. Používá se, pokud interpretujeme výčet, který je tvořen alespoň dvěma konkrétními slovy a současně je uzavřen obecným pojmem. Obsah tohoto pojmu je pak omezen tak, že zahrnuje pouze položky, které patří do stejné množiny, jako ve výčtu obsažená konkrétní slova.Tamtéž, s. 89.¹¹⁾

Od noscitur a sociis se odlišuje tím, že zatímco pomocí první ze zmíněných technik interpretujeme jednotlivé položky výčtu, eiusdem generis určuje, jaké další položky lze do výčtu zahrnout.Tamtéž, s. 90.¹²⁾

III. In pari materia

Tato technika vychází z předpokladu jednotnosti textového prostředí. Znamená, že jednotlivé prvky textu nelze zkoumat izolovaně – naopak je potřeba zaměřit se na kontext, v němž se jednotlivé prvky nacházejí.Škop, M. Některé techniky jazykové metody interpretace práva. Právník. 2017, roč. 156, č. 9, s. 775.¹³⁾

Kupříkladu tak část textu můžeme zkoumat nejen v rámci vybraného ustanovení, ale také v rámci nadřazeného legislativně-technického celku či celého právního odvětví. Na tomto přístupu je tak patrná nejasná hranice mezi jazykovým a systematickým výkladem.

IV. Expressio unius

Tato technika v rámci jazykového výkladu znamená, že přesné vyjádření významu vylučuje všechny ostatní významy. Například pokud je na ceduli napsáno, že děti do dvanácti let mají vstup zdarma, je zřejmé, že třináctileté dítě zdarma vstoupit nemůže.Bauer, J. Jazykový vs. teleologický výklad. 2015, diplomová práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, s. 24.¹⁴⁾