Menu icon
Zpět

Osnova

Reklama

Zákony pro lidi

Interpol a ČR  

od  Aneta Říhová 

Interpol (International Criminal Police Organization – INTERPOL) je největší mezinárodní policejní organizací, která sdružuje 196 členských států.INTERPOL. Member countries. INTERPOL. [online]. Dostupné z: https://www.interpol.int/Who-we-are/Member-countries [cit. 22. 10. 2025].1) Jejím hlavním cílem je podporovat spolupráci národních policejních složek při prevenci a potírání mezinárodní kriminality, a to v souladu se suverenitou členských zemí a zásadami Všeobecné deklarace lidských práv.Burešová, Anna. Interpol a ČR. In: Schelle, Karel – Tauchen, Jaromír (eds.). Encyklopedie českých právních dějin. Svazek II. D–J. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 864.2) Česká republika prostřednictvím Národní ústředny Interpolu Praha aktivně přispívá k výměně informací, koordinaci vyšetřování i k mezinárodním operacím proti závažné trestné činnosti.Policie České republiky. Interpol. [online]. Dostupné z: https://policie.gov.cz/clanek/rmps-interpol.aspx [cit. 22. 10. 2025].3)

Historický vývoj

Kořeny mezinárodní policejní spolupráce sahají do roku 1914, kdy se v Monaku konal první mezinárodní policejní kongres. Myšlenku institucionalizovat tuto spolupráci uskutečnil vídeňský policejní prezident Johannes Schober, jenž v roce 1923 inicioval založení Mezinárodní komise kriminální policie se sídlem ve VídniBurešová, op. cit., s. 864.4). Československá republika se tehdy zařadila mezi zakládající členy a její zástupci se aktivně podíleli na činnosti organizace především v meziválečném období.

Během druhé světové války se organizace dostala pod kontrolu nacistického Německa a její sídlo bylo přemístěno do Berlína. Zajímavostí je, že od roku 1940 až do své smrti v roce 1942 stál v čele Interpolu zastupující říšský protektor a „architekt holocaustu“ Reinhard Heydrich.List of Former Presidents of Interpol. Interpol. [online]. Lyon: INTERPOL. Dostupné z: https://www.interpol.int/Who-we-are/Governance/President/Former-Presidents [cit. 22. 10. 2025].5) Po válce byla činnost obnovena, avšak Československo po roce 1945 členství ukončilo a v roce 1952 z Interpolu vystoupilo.Policie České republiky, op. cit.6) Členství bylo obnoveno až roku 1990, kdy se Česká a Slovenská federativní republika k organizaci znovu připojila. Po rozdělení federace vznikla roku 1993 samostatná Národní ústředna Interpolu Praha, která se stala přímým článkem české policie v mezinárodní síti.Tamtéž.7)

Právní rámec a zásady činnosti

Činnost Interpolu upravuje Ústava INTERPOLu, přijatá roku 1956, která vymezuje jeho cíle, strukturu a zásady.Constitution of the International Criminal Police Organization – INTERPOL [I/CONS/GA/1956(2008)]. 1956, rev. 2008. [online]. Lyon: INTERPOL. Dostupné z: https://www.interpol.int/en/Who-we-are/Legal-framework/Constitution [cit. 22. 10. 2025].8) Podle článku 2 musí být mezinárodní policejní spolupráce vedena v duchu Všeobecné deklarace lidských práv; článek 3 pak výslovně zakazuje organizaci zasahovat do politických, vojenských, náboženských či rasových záležitostí. Tím je zaručena neutralita a nevměšování do vnitřních záležitostí členských států.Burešová, op. cit., s. 864.9)

Na národní úrovni vychází činnost Národní ústředny Interpolu Praha z této Ústavy, ze Statutu Interpolu, z obecně závazných právních předpisů České republiky a z interních norem Policie ČR.Policie České republiky, op. cit.10) Ústředna zajišťuje spojení mezi orgány činnými v trestním řízení, justicí, celními i vojenskými složkami a zahraničními partnery. Vyšetřovací úkony v zahraničí může provádět pouze ve věcech trestněprávních a na základě dožádání příslušných orgánů.

Struktura a personální zabezpečení

Národní ústředna Interpolu Praha byla zřízena rozkazem ministra vnitra ze 16. prosince 1992.Tamtéž.11) Plní funkci kontaktního bodu mezi českými a zahraničními policejními orgány, zabezpečuje evidenci a zpracování kriminálně-policejních informací a zajišťuje, aby jejich předávání probíhalo v souladu s mezinárodními standardy ochrany osobních údajů.

Součástí struktury je funkce styčného důstojníka, který v urgentních případech zprostředkovává přímou komunikaci s Generálním sekretariátem Interpolu v Lyonu. Styční důstojníci členských zemí se pravidelně účastní každoročních setkání zaměřených na koordinaci postupů, výměnu zkušeností a řešení aktuálních kauz.Tamtéž.12) Česká republika má své zástupce také v pracovních skupinách věnujících se terorismu, obchodování s lidmi, kyberkriminalitě či pátrání po osobách.

Informační a telekomunikační systémy

Základem spolupráce Interpolu je globální síť I-24/7, která zajišťuje nepřetržitou výměnu informací mezi členskými státy a Generálním sekretariátem.Tamtéž.13) Česká republika je jejím účastníkem od 20. ledna 2003. Dalším klíčovým nástrojem je automatizovaný systém e-ASF (Automated Search Facility), který umožňuje rychlé vyhledávání dat v mezinárodních databázích o hledaných osobách, otiscích prstů, DNA, odcizených vozidlech či padělaných dokladech.Burešová, op. cit., s. 866.14)

Interpol vydává také tzv. notices, mezinárodní oznámení o osobách či předmětech. Nejznámější z nich jsou Red Notices, určené k pátrání po osobách hledaných pro účely extradice; ty jsou vydávány pouze na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu a v souladu s pravidly Interpolu o zpracování dat.Constitution of the International Criminal Police Organization, op. cit.15)

Spolupráce a vzdělávání

Česká Národní ústředna Interpolu Praha spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi, zejména s Europolem, Organizací spojených národů a Evropskou unií.Policie České republiky, op. cit.16) Společně se podílejí na operacích zaměřených na přeshraniční kriminalitu, obchod s drogami či nelegální migraci. Interpol rovněž pořádá specializovaná školení věnovaná terorismu, kyberkriminalitě, dětské pornografii nebo ochraně kulturních statků, kterých se česká strana pravidelně účastní.

Význam a současnost

Členství v Interpolu má pro Českou republiku zásadní význam. Umožňuje rychlou výměnu informací v trestních věcech, posiluje efektivitu vyšetřování a zvyšuje prestiž české policie v mezinárodním prostředí.Policie České republiky, op. cit.18) Díky přístupu ke globálním databázím a standardizovaným komunikačním systémům může Česká republika pružně reagovat na nové bezpečnostní hrozby a aktivně se podílet na ochraně veřejného pořádku doma i v zahraničí.

Závěr

Zapojení České republiky do struktur Interpolu představuje důležitý prvek moderního systému mezinárodní bezpečnosti. Národní ústředna Interpolu Praha funguje jako spojovací článek mezi domácími a zahraničními orgány činnými v trestním řízení. Její činnost je založena na principu neutrality, ochrany lidských práv a mezinárodní spolupráce, čímž přispívá k zajištění stability a důvěry v globálním měřítku.


  • 1) INTERPOL. Member countries. INTERPOL. [online]. Dostupné z: https://www.interpol.int/Who-we-are/Member-countries [cit. 22. 10. 2025].
  • 2) Burešová, Anna. Interpol a ČR. In: Schelle, Karel – Tauchen, Jaromír (eds.). Encyklopedie českých právních dějin. Svazek II. D–J. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 864.
  • 3) Policie České republiky. Interpol. [online]. Dostupné z: https://policie.gov.cz/clanek/rmps-interpol.aspx [cit. 22. 10. 2025].
  • 4) Burešová, op. cit., s. 864.
  • 5) List of Former Presidents of Interpol. Interpol. [online]. Lyon: INTERPOL. Dostupné z: https://www.interpol.int/Who-we-are/Governance/President/Former-Presidents [cit. 22. 10. 2025].
  • 6) Policie České republiky, op. cit.
  • 7) Tamtéž.
  • 8) Constitution of the International Criminal Police Organization – INTERPOL [I/CONS/GA/1956(2008)]. 1956, rev. 2008. [online]. Lyon: INTERPOL. Dostupné z: https://www.interpol.int/en/Who-we-are/Legal-framework/Constitution [cit. 22. 10. 2025].
  • 9) Burešová, op. cit., s. 864.
  • 10) Policie České republiky, op. cit.
  • 11) Tamtéž.
  • 12) Tamtéž.
  • 13) Tamtéž.
  • 14) Burešová, op. cit., s. 866.
  • 15) Constitution of the International Criminal Police Organization, op. cit.
  • 16) Policie České republiky, op. cit.
  • 18) Policie České republiky, op. cit.

Místo, kde se právo setkává s lidmi.

Šipka nahoru