Aby hospodářská soutěž mohla existovat je dle Karla Engliše nutné splnit určitá kritéria:
Soutěž jako taková může probíhat jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky. Na obou stranách může mít hospodářská soutěž jak funkci pozitivní, tak funkci negativní.
Na straně nabídky:
Jestliže probíhá soutěž na straně poptávky má to především negativa ekonomického rázu. Jedná se o situaci, kdy je málo prostředků – nabídka je deficitní. Tato situace může mimo jiné vést k regulaci cen.
Soutěž můžeme dělit na soutěž:
V případě ochrany hospodářské soutěže se jedná o existenční ochranu konkurence. Jedná se o situace, kdy je jednáním subjektů hospodářské soutěže ohroženo fungování či samotná existence hospodářské soutěže. K ochraně jsou tedy užívány zejména prostředky práva veřejného, jelikož je zde chráněn veřejný zájem a tuto oblast ochrany je tedy možné řadit do odvětví práva veřejného. Do veřejnoprávní větve soutěžního práva tedy náleží právo kartelové a protimonopolní. Druhá větev soutěžního práva – větev soukromoprávní – je tvořena právem proti nekalé soutěže. Na hospodářskou soutěž však nelze nahlížet pouze z určitého úhlu, nelze ji chránit pouze v něčem, tyto dvě větve tedy nefungují úplně nezávisle na sobě, ale v praxi se prolínají a doplňují a snaží se tak komplexně chránit hospodářskou soutěž jakožto celek.ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s.531)V oblasti veřejnoprávní větve ochrany je podstatná existence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a jeho činnost. ÚOHS reguluje podnikání na volném trhu, mezi jeho pravomoci patří například: zakázání dohod, které omezují hospodářskou soutěž, povolování fúzí, udělování pokut, …https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez.html2)
Mezi právo hospodářské soutěže spadají tyto oblasti:
Ochrana hospodářské soutěže často spočívá v jejím omezování. Zde se dostávají do konfliktu svoboda soutěže a její omezování. Omezení soutěže je velmi široký pojem, který zahrnuje jak omezení nekalosoutěžní, tak i omezení soutěže pomocí výkonu vlastních práv subjektů. Mnohá omezení soutěže jsou naprosto korektní a nezávadná. Hospodářská soutěž je nezbytná pro správné fungování tržní ekonomiky, není možné, aby správně fungovala, jestliže dosáhne situace na trhu dvou extrémních bodů:
Mezi těmito dvěma póly je nutné najít určitý kompromis, aby mohl trh správně fungovat, v opačném případě může docházet kupříkladu k tvorbě monopolů či narušení právní jistoty.BEJČEK, Josef, Petr HAJN, Jarmila POKORNÁ, Jaromír KOŽIAK, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN, Eva TOMÁŠKOVÁ a Eva VEČERKOVÁ. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-547-3. s. 2484)
Jak bylo řečeno výše, pokud je hospodářství ponecháno samo sobě – existuje naprostá svoboda – pak může docházet k nežádoucím úkazům, jako jsou tvorby koncernů, kartelizace či monopolizace. Proto je do soutěže zasahováno, míra a rozsah zásahů je ovlivněn zastávanou hospodářsko-politickou koncepcí. Ale většina států zasahuje alespoň minimálně, aby udržovali funkční soutěžní prostředí.
Hospodářská soutěž mám mnoho funkcí, mezi ty nejvýznamnější je možné zařadit:
Právní úprava ochrany hospodářské soutěže je značně rozsáhlá, především kvůli členství České republiky v Evropské unii. K hospodářské soutěži se váže řada nařízení i směrnic Evropské unie, kterými je Česká republika vázána. Taktéž je k této oblasti rozsáhlá judikatura, a to jak českých soudů, tak Evropského soudního dvora. Přehled pramenů je dostupný na stránkách ÚOHS (tento výčet pochopitelně nezahrnuje judikaturu, ani úplný výčet všech zákonů): https://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez.html
Mezi základní prameny je možné řadit například:
K problematice se však váže i spousta dalších zákonů např. Trestní zákoník, Zákon na ochraně spotřebitele, Zákon o tržní síle, Zákon o regulaci reklamy, …
Místo, kde se právo setkává s lidmi.