Gender hraje v současné společnosti významnou roli – výjimkou není ani oblast politiky, vztah mezi genderem a výkonem politické funkce je totiž úzce spjatý. Zkoumáme-li tuto konexi, zabýváme se především otázkou zastoupení žen a mužů v politické sféře, rovnosti příležitostí ale i otázkou genderových stereotypů ve společnosti.Women's leadership and political participation [online]. unwomen.org [cit. 29. května 2025]. Dostupné z: https://www.unwomen.org/en/what-we-do/leadership-and-political-participation¹⁾ Tato témata souvisejí i s ústavními principy rovnosti a zákazu diskriminace, které jsou zakotveny například v čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Historický kontext

Historicky byla funkce hlavy státu chápána spíše jako doména mužů, a to i přesto, že mezi nejvýznamnější hlavy státu patří i ženy – například britská královna Viktorie nebo ruská carevna Kateřina Veliká. Tento názor ve společnosti přetrvával až do druhé poloviny 20. století – zde ale dochází k demokratizaci a v důsledku feministických hnutí i ke změnám v postavení žen ve společnosti.WAYLEN, Georgina, et al. The Oxford Handbook of Gender and Politics Oxford Handbooks 2013. ISBN 9780199751457. s. 3-8.²⁾

Historické znevýhodnění žen v přístupu k politické moci můžeme do jisté míry považovat za systémovou nerovnost, která v určité podobě přetrvává dodnes. Proto existují pozitivní opatření ve formě zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminačního zákona nebo i CEDAW (= Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen) ve svém čl. 4, který výslovně připouští dočasného použití zvláštních pozitivních opatření zaměřených k vyrovnání historické diskriminace. Cílem je zrovnoprávnění žen a mužů, aniž by to bylo považováno za diskriminaci.

Prvními ženami zastávajícími vyšší volené politické funkce ve 20. století jsou například Sirimavo Bandaranaike – první žena v čele vlády na Srí Lance (1960)Sirimavo Bandaranaike [online]. britannica.com [cit. 29. května 2025]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Sirimavo-Bandaranaike³⁾ a Vigdís Finnbogadóttir, která se stala historicky první demokraticky zvolenou prezidentkou na světě (Island, 1980).Vigdís Finnbogadóttir [online]. britannica.com [cit. 29. května 2025]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Vigdis-Finnbogadottir⁴⁾

V současnosti je hlavou státu žena v několika státech, jednou z těchto zemí bylo do března roku 2025 například Řecko v čele s Katerinou Sakellaropulosovou.Řecký parlament zvolil nového prezidenta [online]. seznamzpravy.cz [cit. 30. května 2025]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-recky-parlament-zvolil-noveho-prezidenta-269854⁵⁾ Politické funkce jsou však stále spíše doménou mužů.

Genderové stereotypy a očekávání – kandidáti a kandidátky do politických funkcí

Genderové stereotypy a s nimi spojená očekávání mohou ovlivňovat, jak jsou kandidáti a kandidátky vnímáni širokou veřejností. Ženám je na základě různých předsudků přisuzována empatie, emocionálnost nebo role pečující matky. Muži jsou naopak chápáni jako silní lídři, kterým je přisuzováno logické uvažování.STOJAROVÁ, Věra. Genderové stereotypy [online]. pruvodcekarierou.zkola.cz [cit. 30. května 2025]. Dostupné z: https://pruvodcekarierou.zkola.cz/genderove-stereotypy/⁶⁾

Například Hillary ClintonGODBOLE, Maya A. MALVAR, Noelle A. VALIAN, Virginia V. Gender, Modern Sexism, and the 2016 election [online]. roosevelthouse.hunter.cuny.edu [cit. 30. května 2025]. ISSN 2156-5511. Dostupné z: https://www.roosevelthouse.hunter.cuny.edu/devdev/wp-content/uploads/2019/07/Gender-Modern-Sexism-and-the-2016-Election.pdf?utm_source=chatgpt.com⁷⁾ i Kamala HarrisVUCCI, Evan. MARTIN, Jacquelyn. Gender is playing a crucial role in this US election – and it's not just about Kamala Harris [online]. theconversation.com [cit. 30. května 2025]. Dostupné z: https://theconversation.com/gender-is-playing-a-crucial-role-in-this-us-election-and-its-not-just-about-kamala-harris-242113⁸⁾ čelily během svých prezidentských kampaní v USA vlně kritiky stereotypně založené – vytýkaná jim mimo jiné byla i „přílišná tvrdost“ nebo „nedostatek ženskosti“.

Genderová stereotypizace může ale vést až k systémovému znevýhodňování žen – může se tedy jednat o nepřímou diskriminaci dle § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona, která je v rozporu se čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dle čl. 5 CEDAW je povinností státu proti předsudkům a stereotypům o rolích žen a mužů aktivně bojovat. Dle čl. 22 Listiny je navíc zajištěn rovný přístup k funkcím.

Vztah kampaně a médií z pohledu genderu

Jak je již výše zmiňováno, ženské politické kandidátky často čelí jiné mediální pozornosti než muži – média kladou důraz především na jejich vzhled, rodinné zázemí či emocionální projev. V krajním případě bychom toto mohli považovat za narušení rovné politické soutěže, kterou chrání čl. 22 Listiny.

Příkladem znovu mohou být prezidentské kandidátky z USA Hillary Clinton a Kamala Harris. Aktuálnější je Kamala Harris, která ve své prezidentské kampani z roku 2024 kromě již zmíněných přisuzovaných atributů „přílišné tvrdosti“ a „nedostatku ženskosti“ čelila i mediálním obviněním ze zneužívání mužů za účelem získání vysokých politických pozic.EISELE, Ines. Hate speech targets Kamala Harris on social media [online]. dw.com [cit. 30. května 2025]. Dostupné z: https://www.dw.com/en/kamala-harris-battles-hate-speech-and-false-claims-online/a-69872700⁹⁾

Kulturní a institucionální faktory

Úspěch ženský kandidátek nespočívá pouze v povedené kampani, výrazných individuálních schopnostech ani kariérních úspěších – důležitý je i institucionální a kulturní kontext. Významný je tak postoj veřejnosti k genderovým rolím (projevující se například v médiích) a celková kultura politiky daného státu.

Skandinávské země jsou příkladem států s vysokou mírou genderové rovnosti, a proto jsou zde ženy v politice běžnější. Opakem mohou být postkomunistické státy, kam spadá například i Česká republika. Zde je počet žen zastávající vysoké politické funkce dlouhodobě nízký, což vede ke skepticismu v souvislosti s ideou ženského vůdcovství – ženy jako hlavy státu.Gender equality index [online]. eige.europa.eu [cit. 30. května 2025]. Dostupné z: https://eige.europa.eu/gender-equality-index/2023¹⁰⁾

Z ústavněprávního hlediska by v této souvislosti mohlo být legitimní uvažovat o přímých pozitivních opatřeních na podporu rovného zastoupení žen.

Česká republika

Žena v České republice doposud funkci prezidentky nezastávala, přestože mnohé ženy na tuto pozici kandidovaly. V prezidentských volbách 2013 a 2023 kandidovalo hned několik žen, mezi ně patřily například nynější lídryně uskupení Stačilo! za Středočeský kraj Jana Bobošíková a poslankyně Evropského parlamentu Danuše Nerudová. Žádná z nich se neprobojovala do druhého kola. Média a veřejný diskurz se přitom orientovali především na předsudky spíše než na podporu rovnosti prezidentských kandidátů.

Danuše Nerudová čelila během své prezidentské kampaně v roce 2023 opakovaným sexistickým komentářům ale zároveň se jí podařilo získat si mladé voličky a voliče, kteří především oceňovali otevřenost a moderní styl kampaně.TYKALOVÁ, Tereza. Ženy v politice? Ve světě ano, v Česku pořád rarita [online]. e15.cz [cit. 30. května 2025]. Dostupné z: https://www.e15.cz/archiv/zeny-v-politice-ve-svete-ano-v-cesku-porad-rarita-1369338¹¹⁾

Přestože se jedná o demokratické výsledky voleb, neměli bychom zapomenout na čl. 22 Listiny, který zahrnuje mimo formálních požadavků rovného přístupu k funkcím také požadavky na vytvoření prostředí, ve kterém to bude opravdu realizovatelné a praktikované.