Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, vstup do obydlí, jiných prostor a pozemků patří do takzvaných opatření, díky nimž dochází k zajištění věcí důležitých pro trestní řízení. Věc důležitá pro trestní řízení je upravena v § 77b zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jako „TrŘ“).
Zajišťování věcí důležitých „stricto sensu“ pro trestní řízení najdeme podle svého názvu v TrŘ v hlavě IV., oddílu čtvrtém. V českém právním řádu dochází k zajišťování věcí důležitých pro trestní řízení z několika možných důvodů. Zajištění věci pro důkazní účely má přednost před jinými důvody zajištění věci. To, z jakého důvodu onu věc zajistíme lze v průběhu trestního řízení pomocí usnesení změnit. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost. Nezajišťují se však věci bezcenné nebo věci, jejichž zajištění je z jiných důvodů neúčelné. To neplatí, pokud by to ohrozilo dosažení účelu trestního řízení. Vždy se však zajistí věc, která má propadnout nebo být zabrána na základě rozhodnutí soudu, které dosud nenabylo právní moci. Nestanoví-li zákon jinak, lze práva třetích osob k zajištění věcí důležitých pro trestní řízení uplatnit pouze v řízení civilním.
Dle ústavního soudu dostačuje, jsou-li uvedené věci následně konkretizovány v protokolech dle § 85 odst. 3 ve spojení s § 79 odst. 5 TrŘ zatímco u příkazu k provedení prohlídky stačí uvést, o jakou kategorii věcí se jedná. Příkladem může tedy být, že v příkazu nám postačí informace, že je hledána vražedná zbraň a následně v protokolu je popsáno o jakou konkrétní zbraň se jedná (např. nůž s velikostí čepele 10 cm).ODEHNALOVÁ, Jana. Ústavnost domovní prohlídky a nedotknutelnosti obydlí. Právní rozhledy, 2019, č. 8, s. 287.1)
Důvody domovní a osobní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků jsou upraveny v ustanovení § 82 TrŘ. Domovní prohlídka je procesní nástroj k získávání důkazů v trestním řízení, jejíž použití dochází k vážnému, avšak ústavně předpokládanému zásahu do základního lidského práva na nedotknutelnost obydlí. Takový zásah je výjimkou, která vyžaduje restriktivní interpretaci zákonem stanovených předpokladů její přípustnosti. Samotné právo na nedotknutelnost obydlí je podřazeno pojmu soukromí život člověka, který sám spadá pod široký koncept nedotknutelnosti osoby. Nedotknutelnost obydlí je zakotvena v čl 12 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod (dále jako „LZPS). Odst. 2 tohoto čl. pak konkrétně odkazuje na domovní prohlídkuODEHNALOVÁ. Ústavnost domovní prohlídky a nedotknutelnosti obydlí…, s. 287.2):„Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon.“ Nedotknutelnost osoby najdeme v čl. 7 LZPS.
Danou problematiku také upravuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv v čl. 8 odst. 1 obecně a v odstavci 2 jako zásah do výkonu práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.ODEHNALOVÁ. Ústavnost domovní prohlídky a nedotknutelnosti obydlí…, s. 287.3) Základ pro použití domovní prohlídky také pokládá judikatura Evropského soudního dvora pro lidská práva, konkrétně ve věci Klass aj., 1978, A-28, který však také konstatuje, že je třeba, aby právní předpisy a praxe v dané oblasti skýtaly přiměřené dostatečné záruky proti zneužití tohoto institutu.ŠÁMAL, Pavel. RŮŽIČKA, Miroslav. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1112.4)
Domovní prohlídka dle § 82 TrŘ může být vykonána, pokud je zde důvodné podezření, že v bytě nebo jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Ze stejných důvodů lze vykonat prohlídku prostor nesloužících k bydlení a pozemků, které nejsou veřejně přístupné.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník upravuje pojem obydlí v § 133 takto: „obydlím se rozumí dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení a příslušenství k nim náležející.“ Pojem obydlí je velmi široký. Zahrnuje veškeré prostory, které lidem slouží k bydlení. Pro pojem obydlí je rozhodný faktický stav, nikoliv stav právní (nezajímá nás tedy například, jestli jedinec vlastní obydlí, či nikoliv). Hlavní otázkou je, jestli na daném místě člověk skutečně pobývá.ŠÁMAL, Pavel. RŮŽIČKA, Miroslav. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1112-1113.5) Tento názor také zastává i ESLP ve věci Brežec proti Chorvatsku, stížnost č. 7177/10, kdy judikoval, že obydlí je autonomním pojmem nezávislým na vnímání podle vnitrostátního práva. Nelze jej tedy chápat toliko restriktivně jako prostory, které byly zřízeny a jsou obývány v souladu se zákonem.ZUZELOVÁ, Jana. In DRAŠTÍK, Antonín. FENYKL, Jaroslav a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2017, (§ 82 TrŘ).6) Obecně můžeme říct, že se jedná o prostor, který pro jedince představuje jeho životní sféru, která není obecně přístupná.ODEHNALOVÁ. Ústavnost domovní prohlídky a nedotknutelnosti obydlí…, s. 287.7)
Dům se rozumí nemovitá nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která slouží k bydlení. K domu patří i jeho příslušenství jako je půda, sklep či ohrazená zahrada přiléhající k domu. Kůlny, stodoly, volné přístřešky, altánky a neobydlené či opuštěné domy nemůžeme považovat za příslušenství domu.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1113.8)
Byt je místnost nebo souhrn místností v domě, které jsou rozhodnutím příslušného stavebního úřadu určeny k trvalému bydlení. Mezi příslušenství bytu patří uzamykatelná sklepní kóje, komora a půda. Za byt označujeme i část bytu v podnájmu.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1113.9)
Nejedná se tedy ani o byt ani dům. Příkladem může být ubytovna, vysokoškolská kolej, domov důchodců. Problémem je pojetí hotelu, kdy bylo řešeno, zda li i krátký rekreační pobyt v takovém objektu naplňuje předpoklady pro použití ustanovení o domovní prohlídce, a tudíž poskytnout tomuto prostoru ochranu. Na základě extenzivního výkladu LZPS soud dospěl k závěru, že by se tato ustanovení skutečně měla použít i na takové objekty. ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1113.10)
Věc důležitá pro trestní řízení viz výše. Osobou důležitou pro trestní řízení bude převážně podezřelý ze spáchání trestného činu nebo obviněný. Mohou být i případy, kdy se bude jednat o svědka či znalce. U svědka a znalce nelze provést domovní prohlídku, pokud jde pouze o doručení předvolání.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1113-1114.11)
Jedná se převážně o nebytové prostory, které však musí splnit podmínku veřejné nepřípustnosti. Pokud by zde byla veřejná přípustnost, nebylo by třeba žádného příkazu k provedení prohlídky. Jsou to například dílny, kanceláře, skladiště, samostatné stojící garáže, lodě (pokud se nejedná o tzv. hausbóty) ale i automobily, které jsou klasickým prostorem, který neslouží k bydlení.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1114.12)
Zde myšleny pouze nezastavěné pozemky.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1114.13)
Osobní prohlídka lze vykonat dle odst. 3 pouze za předpokladu, že je zde důvodné podezření, že osoba, u které má být osobní prohlídka provedena, má u sebe věc důležitou pro trestní řízení. Toto podezření však musí opodstatněno konkrétními skutečnostmi zjištěnými v trestním řízení. Mimo důvod uvedený v odst. 3 lze vykonat osobní prohlídku na osobách (zadržený, zatčený a osoba, která se bere do vazby) z důvodu uvedených v odst. 4 (podezření, že má osoba u sebe zbraň nebo jinou věc, jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví vlastní nebo cizí). Zbraní se dle odst. 4 míní zbraň v technickém smyslu, nemusí se tedy nutně jednat o střelnou zbraň, ale může to být i bodná a sečná zbraň. Jinou věcí, kterou by bylo možno ohrozit život vlastní nebo cizí se míní např. jedovaté látky, omamné prostředky.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1116-1117.14) Pokud došlo k provedení osobní prohlídky bez zákonného podkladu (v rozporu s § 82 odst. 3, 4 a § 83b TrŘ), pak důkaz získaný tímto způsobem je absolutně neúčinný a nelze jej použít v trestním řízení.Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.8.2010, sp. zn. 7 Tdo 783/2010.15)
Použití v jiných zákonech: § 82 TrŘ se použije i na řízení v trestních věcech mladistvých, neboť zákon o soudnictvích ve věcech mládeže nemá speciální ustanovení. Aplikuje se také i v trestním řízení proti právnickým osobám ohledně trestných činu uvedených v § 7 zákona č. 418/2011 Sb., zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jako „TOPO“).ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1112.16)
Toto ustanovení rozvijí čl. 12 odst. 2 LZPS. Příkaz k domovní prohlídce má formu rozhodnutí svého druhu, nikoliv usnesení. Nelze tedy proti němu podat stížnost. Příkaz k domovní prohlídce jsou oprávněni v řízení před soudem vydat pouze předseda senátu (i odvolacího soudu) nebo samosoudce. V přípravném řízení je pak oprávněn nařídit prohlídku soudce na základě návrhu státního zástupce.ZUZELOVÁ. In DRAŠTÍK. FENYKL a kol. Trestní řád…, (§ 83 TrŘ).17) Dle § 26 odst. 1 TrŘ soudcem příslušným k vydání nařízení je soudce okresního soudu, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. V řízení před soudem se uplatní obecná ustanovení o příslušnosti soudu. Dle § 83 odst. 1 věta druhá TrŘ změna nastává u neodkladných případů, kdy namísto obecně příslušného předsedy senátu či soudce vydává nařízení takový předseda senátu či soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Věcná příslušnost je však zachována, jelikož se jedná pouze o výjimku místní příslušnosti.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1122.18)
Příkaz k domovní prohlídce musí být písemný a odůvodněný. Mimo to musí být v příkazu popsáno provedení domovní prohlídky, popsán byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení, včetně prostor k nim náležejících. To znamená uvedení přesné adresy včetně poschodí nebo podlaží, čísla bytu, čísla sklepní či půdní kóje, tak, aby nedošlo k záměně bytu nebo takové jiné prostory a aby byl určen též rozsah provedení domovní prohlídky. Dále zde musí být uveden účel domovní prohlídky a uvedena povinnost majitele nebo nájemce či jiného uživatele bytu (jiné prostory) strpět domovní prohlídku, včetně poučení o možnosti překonat odpor nebo vytvořenou překážku. V písemném vyhotovení musí být taky uvedena povinnost vydat věc důležitou pro trestní řízení, popřípadě možnost odejmout věc, pokud nebude dobrovolně vydána.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1122.19) Ústavní soud se zabýval problematikou odůvodnění a účelu příkazu a došel k několika závěrům. Ústavní soud konstatoval, že účelem písemného vyhotovení příkazu k domovní prohlídce je v první řadě poskytnutí dostatečných informací osobě, která musí strpět, že orgán státní moci vstoupí a prohledá její výsostné soukromé teritorium. Konstatoval však, že se v žádném případě nemůže jednat pouze o výměnu informací mezi jednotlivými orgány činnými v trestním řízení při výkonu jejich činností. Odůvodnění soudu jako orgánu státní moci slouží primárně dotčenému jedinci, až sekundárně jiným orgánům státní moci. Pokud odůvodnění příkazu k domovní prohlídce postrádá jakoukoliv spojitost mezi popsanou trestnou činností, jež je předmětem vyšetřování, s osobou, resp. s jejím obydlím, vyjma konkrétními skutečnostmi nepodloženého tvrzení, že podezřelým je právě tato osoba, je prohlídka realizována v rozporu s čl. 12 LZPS.Nález Ústavního soudu ze dne 15.12.2015, sp. zn. I. ÚS 2024/15-1.20) Z odůvodnění musí být dostatečně zřejmé, z jakých skutkových či jiných okolností tento příkaz jako rozhodnutí orgánu veřejné moci vychází, případně čím a v čem pokládá zákonem stanovené podmínky za naplněné.Nález Ústavního soudu ze dne 28.11.2013, sp. zn. I. ÚS 2787/13-1.21)
Osoba, u níž se prohlídka, koná je osoba, která prohlížené obydlí skutečně užívá. Může se tak jednat o vlastníka, nájemce, podnájemce a osoby jim blízké.ZUZELOVÁ. In DRAŠTÍK. FENYKL a kol. Trestní řád…, (§ 83 TrŘ).22) Ústavní soud připouští, že může dojít k nařízení a provedení domovní prohlídky u třetí osoby, která není podezřelým ani obviněným ze spáchání trestného činu. Musí ale v daném případě existovat konkrétní odůvodněné skutečnosti, že hledaná osoba, důkaz nebo věc se opravdu nachází v daných prostorách.ODEHNALOVÁ. Ústavnost domovní prohlídky a nedotknutelnosti obydlí…, s. 287.23) Dle § 83 odst. 1 TrŘ této osobě musí být doručen opis příkazu při prohlídce, pokud to není možné, tak do 24 hodin po odpadnutí překážky bránící doručení.
Obecně platí, že orgánem provádějícím domovní prohlídku je policejní orgán. Provádění domovní prohlídky se může zúčastnit i předseda senátu nebo samosoudce, za předpokladu, že prohlídku provádí policejní orgán v řízení před soudcem po tom, co byla podána obžaloba. Zúčastnit či dokonce vykonat domovní prohlídku může v přípravném řízení místo policejního orgánu státní zástupce. ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1123.24)
Použitelnost důkazů získaných při domovní prohlídce se posuzuje podle toho, zda-li byla domovní prohlídka provedena v souladu s ústavními a zákonnými požadavky, případně k jak velkému odchýlení od těchto požadavků došlo. Je tedy potřeba individuálně zkoumat každé pochybení a jeho možný vliv na proces provedení důkazu.ODEHNALOVÁ. Ústavnost domovní prohlídky a nedotknutelnosti obydlí…, s. 287.25)
Domovní prohlídka je často konána jako neodkladný a neopakovatelný úkon.ODEHNALOVÁ. Ústavnost domovní prohlídky a nedotknutelnosti obydlí…, s. 287.26) Prohlídka lze provést před zahájením trestního stíhání v případě splnění podmínek uvedených v § 160 odst. 4 TrŘ. V takovém případě musí příkaz k domovní prohlídce obsahovat odůvodnění, proč se jedná o neodkladný a neopakovatelný úkon. V opačném případě trpí příkaz závažnou vadou, která má za následek porušení ústavně zaručeného základního práva na domovní svobodu zakotveného v čl. 12 odst. 1 a 2 a práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 LZPS.Nález Ústavního soudu ze dne 25.8.2008, sp. zn. IV. ÚS 1780/07-1.27) Pokud zde však odůvodnění je, avšak není dostatečně podrobné, nemusí se nutně jednat ústavněprávní pochybení, které by vedlo k nepoužitelnosti důkazu, pokud ze všech okolností případu, seznatelných z příkazu k domovní prohlídce nebo z trestního spisu, přesvědčivě vyplývá, že předpoklady neodkladnosti byly dány. Nedostatečně odůvodněná neodkladnost úkonu je vadou řízení, avšak nedosahuje ústavněprávní roviny a není tak důvodem pro zrušení příslušného rozhodnutí. Je potřeba vzít v potaz, že se nacházíme v počáteční fázi trestního procesu, to musí být reflektováno i v nárokách na odůvodnění. I případy, kdy absentuje výslovné označení daného úkonu za neodkladný nebo neopakovatelný nedosahuje ústavněprávní intenzity.ODEHNALOVÁ. Ústavnost domovní prohlídky a nedotknutelnosti obydlí…, s. 287.28)
Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků byl v minulosti hodně diskutovaným tématem. Především se vedli spory o podmínkách, za kterých je takový příkaz možno vydat. Vše vyústilo nálezem ústavního soudu, který sledoval zahraniční trend.
V tomto případě se ústavní soud zabýval rozdílností podmínek v § 83 odst. 1 a § 83a odst. 1 TrŘ, které byly potřeba naplnit k nařízení prohlídky. Rozdíl tkvěl v přípravném řízení, kdy v případě příkazu k domovní prohlídce byl třeba souhlas soudce, ten však nebyl vyžadován u příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, kde příkaz vydal státní zástupce, či policejní orgán se souhlasem státního zástupce. V § 83 odst. 1 TrŘ byly tedy podmínky stanoveny přísněji. Ústavní soud se při tomto rozhodnutí inspiroval judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. ESPL je zastáncem širšího pojetí obydlí pro účely čl. 8 odst. 1 Úmluvy, pod který by měla spadat i ochrana soukromí sídla společnosti, poboček či provozoven právnických osob, kancelářských prostor nebo prostor advokátních kanceláří. Tento výklad ESLP opírá o skutečnost, že v dnešní době jde velice těžce oddělit soukromou část života od té pracovní a není tedy důvod tyto prostory chránit méně.Nález Ústavního soudu ze dne 8.6.2010, sp. zn. Pl. ÚS 3/09-1.29) Velice známým případem je Niemietz v. Německo. Tímto nálezem byla zrušena část napadeného ustanovení § 83a odst. 1 TrŘ. Nemůžeme však říct, že by nález byl přijat jednoznačně. V disentech se argumentovalo převážně tím, že zásah do základních práv a svobod v případě prohlídky jiných prostor a pozemků není tak intenzivní. Další z argumentů, který se objevoval, bylo poukázání na to, že Ústava a LZSP, ani mezinárodní smlouvy o ochraně lidských práv neznají institut „nedotknutelnosti jiných prostor a pozemků“.ODEHNALOVÁ. Ústavnost domovní prohlídky a nedotknutelnosti obydlí…, s. 287.30)
Po novele č. 459/2011 Sb. se na nařízení a provedení prohlídky jiných prostor a pozemků se užije § 83 odst. 1 a 2 obdobně TrŘ. Nařídit prohlídku jiných prostor a pozemků tak stále může pouze předseda senátu (samosoudce) nebo v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech se uplatní pravidla o místní příslušnosti stejně jako u domovní prohlídky. I v tomto případě musí být příkaz písemný, náležitě odůvodněný a doručený osobě, u níž se prohlídka koná (při prohlídce, popřípadě 24 hodin po odpadnutí překážky). Překážkou může být například nemoc.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1127. 31)
Ústavní soud se zabýval případem, kdy policejní orgán provedl prohlídku jiných prostor a pozemků, ačkoliv osoba, jíž se prohlídka týkala, byla ochotna vydat věci dobrovolně. V takovém případě konstatoval zneužití státní moci (čl. 2 odst. 2 LZSP) a porušení základního práva na osobní svobodu zaručeného čl. 8 odst. 2 LZSP, práva vlastnit majetek zaručeného čl. 11 odst. 1 a 4 LZSP a základního práva na nedotknutelnost obydlí zaručeného čl. 12 LZSP.Nález Ústavního soudu ze dne 27.9.2007, sp. zn. II. ÚS 474/07-1.32) Instituty státní moci by neměli být užity v případech, kdy lze téhož účelu dosáhnout bez donucení.Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1.3.2017, sp. zn. 6 As 256/2016-79.33) Pokud je nařízena prohlídka jiných prostor a pozemků bez náležitého prošetření skutečností, které nasvědčují tomu, že byl spáchaný trestný čin, jedná se v takovém případě o nepřiměřený zásah do práva na soukromí zaručeného čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a práva na domovní svobodu dle čl. 12 LZSP. Tuto skutečnost nezvrátí ani dobrá víra orgánů činných v trestním řízení v informace uvedené v trestním oznámení, pokud by při vynaložení rozumného úsilí mohli tyto informace ověřit a zabránit tak nedůvodnému zásahu.Nález Ústavního soudu ze dne 7.6.2016, sp. zn. III. ÚS 905/13-1.34)
K pojmu jiné prostory a pozemek viz výše.
Ustanovení § 83a odst. 2 TrŘ umožňuje policejnímu orgánu ve vymezených případech vykonat prohlídku jiných prostor a pozemků i bez příkazu či souhlasu státního zástupce, jestliže nelze příkazu či souhlasu dosáhnout (u souhlasu i telefonicky) a věc nesnese odkladu (prohlídka je potřeba provést ihned, např. hrozí ukrytí věci či osoby na jiném místě, hrozí zničení/poškození/zašantročení věci). Tyto podmínky, jak nám napovídá spojka „a“, musí být splněny kumulativně. Pakliže jeden z předpokladů nebude naplněn, nebude moc policejní orgán bez příkazu soudce takovou prohlídku provést. Policejní orgán si musí bezodkladně (po provedení dané prohlídky) dodatečně tento souhlas vyžádat od orgánu oprávněného k vydání příkazu. V přípravném řízení se tak činí prostřednictvím státního zástupce. Souhlas musí být dán písemně a nesmí chybět ani jeho odůvodnění. Dodatečný souhlas má formu rozhodnutí svého druhu, nejde tedy o usnesení, tudíž proti němu není přípustná stížnost. Dodatečný souhlas s vykonáním prohlídky jiných prostor a pozemků bez příkazu nemůže udělit namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce, předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu byla taková prohlídka provedena. Stejně se zde ani neuplatní možnost, podle níž by se takový souhlas musel doručovat osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce nebo, není-li to možné, nejpozději do 24 hodin od odpadnutí překážky, která brání doručení. V případě, kdy policejní orgán dodatečně neobdrží souhlas k provedení domovní prohlídky, nelze výsledek prohlídky použít v dalším řízení jako důkaz. Tato možnost byla policejnímu orgánu umožněna až novelou zákona č. 459/2011 Sb.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1129-1131.35)
Tato možnost byla přidána novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. Jak plyne z nadpisu, odst. 3 § 83 TrŘ zavádí variantu, která umožňuje policejnímu orgánu provést prohlídku jiných prostor a pozemků bez příkazu předsedy senátu nebo soudce, pokud uživatel dotčených prostor nebo pozemků s prohlídkou souhlasí a své prohlášení předá policejnímu orgánu. Takový souhlas musí být výslovný (nikoliv jen konkludentní). O takovém postupu musí policejní orgán bezodkladně vyrozumět předsedu senátu oprávněného k vydání příkazu nebo v případě přípravného řízení státního zástupce.ZUZELOVÁ. In DRAŠTÍK. FENYKL a kol. Trestní řád…, (§ 83a TrŘ).36)
Jak bylo uvedeno výše, ustanovení o příkazu k osobní prohlídce navazuje na čl. 7 LZPS o nedotknutelnosti osoby a jejího soukromí, která může být omezena jen v případech stanovených zákonem. Stejně jako § 82 se i § 83b TrŘ plně uplatní v řízení v trestních věcech mladistvých i v trestním řízení proti právnickým osobám (u trestných činů uvedených v § 7 TOPO). V trestním řízení proti právnickým osobám lze samozřejmě uplatnit osobní prohlídku jen vůči fyzickým osobám. Příkaz je rozhodnutí svého druhu, proto proti němu není přípustná stížnost. Předpokládá se, že i tento příkaz by měl mít písemnou formu a měl by být předložen dotčené osobě. Náležitostmi příkazu jsou: označení osoby, na které bude prohlídka vykonána, poučení o povinnosti strpět ji a možnosti překonání odporu. V příkazu také může být uvedena povinnost vydat věc společně s pohrůžkou odnětí věci. Osobami oprávněnými nařídit osobní prohlídku jsou předseda senátu či samosoudce, v přípravném řízení pak státní zástupce, popřípadě policejní orgán se souhlasem státního zástupcem. Osobní prohlídku vykonává orgán, který příkaz vydal, není-li tomu tak, vykonává ji policejní orgán. Nehledě na to, jaký orgán prohlídku vykoná, musí ji provést osoba stejného pohlaví. Toto je nutné z důvodů etických, psychologických i zdravotních (u transvestitů se vychází z jejich skutečného pohlaví uvedené v průkazu totožnosti).ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1135-1137.37)
Osobní prohlídka bez příkazu či souhlasu státního zástupce může být vykonána za předpokladu splnění následujících podmínek: příkazu nebo souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu (výklad viz výše), jde o osobu přistiženou při činu nebo jde-li o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1137.38)
I osobní prohlídka může být provedena před zahájením trestního stíhání, pokud jsou splněny náležitosti uvedené v § 160 odst. 4 TrŘ.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1116.39)
Ustanovení § 83c TrŘ reaguje na situace, kdy příkaz k domovní prohlídce (prohlídce jiných prostor a pozemků) není možné obstarat, je zde však nutnost vstoupit do obydlí z důvodu veřejného zájmu. Není tedy vyžadováno žádného příkazu ani souhlasu soudce či státního zástupce. Ustanovení se uplatní jak v řízení v trestních věcech mladistvých, tak i v trestním řízení proti právnickým osobám.ZUZELOVÁ. In DRAŠTÍK. FENYKL a kol. Trestní řád…, (§ 83c TrŘ).40)
Vstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek je třeba odlišit od oprávnění vstoupit do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek či jiná obdobná oprávnění podle zákona o policii (popř. zákon o obecní policii), ty se nedají považovat za úkony trestního řízení. ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1139.41)
Aby policejní orgán mohl vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, je třeba naplnění těchto předpokladů vymezených v § 83c TrŘ: daná věc nesnese odkladu, nezbytnost pro ochranu života nebo zdraví osob nebo ochranu jiných práv a svobod, nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Dále může vstoupit za předpokladu, že se zde nachází osoba: na kterou byl vydán příkaz k zatčení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody; kterou je třeba předvést pro účely trestního řízení; kterou je třeba zadržet.
Po vstupu nesmí být provedeny žádné jiné úkony, které neslouží k odstranění naléhavého nebezpečí nebo k předvedení osoby. Pokud jsou zajištěny a získány důkazy v souvislosti nebo návaznosti na úkony, kterými dochází k odstranění naléhavého nebezpečí, je možné s nimi nadále pracovat v trestním řízení. Důkazy získané po odstranění nebezpečí jsou nepoužitelné a k jejich zajištění by muselo dojít jen za podmínek § 82 odst. 1 a § 83 TrŘ. Zabraňuje se tak obcházení zákonného ustanovení o domovní prohlídce nebo prohlídce jiných prostor a pozemků.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1141.42)
Domovní prohlídce, osobní prohlídce či prohlídce jiných prostor a pozemků musí předcházet výslech takové osoby, u nebo na které se má takový úkon vykonat. Prohlídka nemusí nastat, pokud bylo výslechem dosaženo dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který k prohlídce vedl např. dojde k zjištění, že věc důležitá pro trestní řízení byla zničena nebo se nachází jinde. Samotného výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu (k tomu viz výše) a výslech nelze provést okamžitě (např. osoba, u které má být provedena prohlídka je v cizině, na útěku nebo se skrývá na neznámém místě).ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1142-1143.43)
Výslech se řídí podle ustanovení § 91 a násl. popř. § 97 a násl. TrŘ. Výslech se zaznamená do protokolu. Jelikož se jedná o vážný zásah do základních práv, není možné výslech nahradit konverzací vedenou mimo protokol, a tudíž mimo celý procesní úkon.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1142-1143.44)
Ustanovení se uplatní v řízení v trestních věcech mladistvých i v trestním řízení proti právnickým osobám.ZUZELOVÁ. In DRAŠTÍK. FENYKL a kol. Trestní řád…, (§ 84 TrŘ).45)
Dle § 85 odst. 1 TrŘ orgán, který vykonává prohlídku je povinen umožnit osobě, u niž se takový úkon koná, nebo dospělému členu její domácnosti, v případě prohlídky jiných prostor též jejímu zaměstnanci účast při prohlídce. Dospělým členem domácnosti je myšlena osoba zletilá, nemusí však jít o osobu, která přímo sdílí společnou domácnost, ale takovou osobou můžou být i osoby blízké, které se v prohlíženém objektu nacházejí.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1146.46) O tomto právu musí být tyto osoby poučeny.
K výkonu domovní a osobní prohlídky je třeba dle § 85 odst. 2 TrŘ přibrat nezúčastněnou osobu. Takovou nezúčastněnou osobou nemůže být např. osoba působící v orgánu činném v trestním řízení. Je otázka, jestli by takové pochybení dokázalo vyvolat nepoužitelnost důkazů opatřených tímto procesním úkonem, pokud by všechny jiné zákonné aspekty byly naplněny. V tomto případě asi nikoliv.CIBULKA, Karel. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2013, sp. zn. 7 Tdo 1539/2012. ATLAS consulting spol. s r.o.47) Nezúčastněnou osobou nemůže být ani zástupce České advokátní komory, který se účastní na prohlídce dle § 85 odst. 1, 2 TrŘ, v níž advokát vykonává advokacii. Ačkoliv ustanovení § 85 TrŘ mluví o přibrání nezúčastněné osoby pouze u domovních a osobních prohlídek, nezúčastněná osoba je přibírána i v případě prohlídek jiných prostor a pozemků. ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1146.48)
Nezúčastněná osoba se přibírá pro případy podání svědectví o průběhu úkonu. Musí být zkoumána míra nezúčastněnosti přibrané osoby, tím je myšlen vztah nezúčastněné osoby k osobě dotčené prohlídkou, popř. i k osobám služebně činným v rámci policejního orgánu. Pokud by zde byla pochybnost o schopnosti této osoby podat objektivní svědectví, je třeba přibrat jinou osobu. Nejčastěji se v praxi nezúčastněnou osobou stává některý člen z orgánů obce, v jejímž obvodu se prohlídka koná (např. člen zastupitelstva). HŘEBÍČEK, Vladislav. Prohlídky u advokátů (§ 85b trestního řádu). 1. vydání. Praha: Leges, 2017, s. 73.49)
Pokud nezúčastněná osoba v průběhu prohlídky odmítne této prohlídky se dále účastnit, nemá tato skutečnost bez dalšího vliv na procesní použitelnost výsledků tohoto úkonu.Rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 8.2.2011, sp. zn. 8 To 39/2011.50)
Orgán vykonávající prohlídku musí prokázat své oprávnění. Oprávnění se prokazuje písemným příkazem (originál či opis). U osobní prohlídky se prokazuje oprávnění poukázáním své příslušnosti k policii např. odznakem, stejnokrojem…ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1146-1147. 51)
O prohlídce se sepisuje protokol, který splňuje obecné náležitosti uvedené v § 55 odst. 1 TrŘ. Je v něm třeba uvést, jestli byla dodržena ustanovení o předchozím výslechu, popřípadě označit důvody, proč dodržena nebyla. Pokud při prohlídce došlo k odnětí či vydání věci, v protokolu musí být tato věc řádně popsána, aby bylo možné určit její totožnost. Stejně tak se do protokolu poznamenává záznam o překonání odporu či vytvořené překážky ve smyslu § 85a odst. 2 TrŘ a stanovisko zástupce Komory dle § 85b odst. 1 TrŘ. Takové stanovisko by pro srozumitelnost mělo být označené uvozovkami. Protokol v praxi zpravidla sepisuje osoba služebně činná v policejním orgánu, zřídka se objevuje přibrání zapisovatele. Za správnost protokolu odpovídá ten, kdo úkon provedl.HŘEBÍČEK. Prohlídky u advokátů (§ 85b trestního řádu)…, s. 74.52) Pokud trpí protokol o provedení domovní prohlídky některými formálními nedostatky, např. není zde právě dostatečně konkretizován důvod, proč nedošlo k předchozímu výslechu, neznamená to samo o sobě nezákonnost domovní prohlídky a nepoužitelnost důkazů při ní opatřených, jestliže je z jiných důkazů patrné, že domovní prohlídka proběhla se zákonem.Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2000 sp. zn. 5 Tz 32/2000. SR 103/2000-2.53)
Do protokolu se mohou přiložit i fotografie, které byly pořízeny při prohlídce nebo i jiná dokumentace dokládající průběh prohlídky. Pokud jde o videozáznam, musí obsahovat, co nejméně střihů, aby nebyla snižována dokumentační hodnota.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1147.54)
Osobě, u které nebo na které byla prohlídka vykonána, vydá orgán, který prohlídku vykonal písemné potvrzení o výsledku úkonu i převzetí věci, nebo opis protokolu. Opis či písemné potvrzení je předáno osobě ihned po vykonání úkonu, pokud to ale není možné, nejpozději do 24 hodin. Lhůta je pořádková, proto její nedodržení nemá vliv na zákonnost provedeného úkonu. ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1147-1148.55)
Osobám uvedeným v odstavci 1 a 2 je umožněno odepřít účast v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení jejich života a zdraví. Tuto skutečnost je třeba s důvodem pro odepření účasti uvést v protokolu.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1147-1148.56)
Dle § 85a odst. 1, 2 TrŘ osoba, u níž nebo na níž má být provedena prohlídka nebo vstup, je povinna tyto úkony strpět. Tím se rozumí povinnost podrobit se bez odporu nebo vytvořené překážky. Pokud by ani po předchozí marné výzvě nedošlo k vyhovění povinnosti, jsou orgány oprávněny k překonání odporu nebo vytvořené překážky. Pokud by došlo k překonání odporu či překážky bez předchozí výzvy k dobrovolnému zpřístupnění domovních prostor při provádění domovní prohlídky ve smyslu § 85a odst. 2 TrŘ, může to představovat nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. O nesprávný úřední postup nepůjde v případě, kdy jsou dány důvodné obavy, že by výzva k dobrovolnému zpřístupnění domovních prostor mohla znamenat ohrožení života či zdraví osob, u níž je prohlídka vykonána nebo že by došlo k zmaření účelu domovní prohlídky.Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2022, sp. zn. 30 Cdo 1965/2022-311.57) Odporem se rozumí fyzický odpor osoby, vytvořením překážky pak vše, co má zabránit vstupu do obydlí, prostor nesloužících k bydlení a na pozemek, zejména mříže, oplocení, ostraha soukromou bezpečnostní službou…ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1150.58)
Pod samotným překonáním odporu si můžeme představit hmaty, chvaty, použití obušků, pout, vyražení domovních dveří…ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1150.59)
Ustanovení § 85b TrŘ dopadá především na ty případy, kdy by orgány činné v trestním řízení mohly provedením prohlídky v advokátní kanceláři získat důvěrné informace důležité pro přípravu obhajoby jejího klienta, který je tímto podezřelým nebo obviněným, a tak zasáhnout do práva na obhajobu. Takovým ziskem informací by došlo k oslabení či prolomení mlčenlivosti advokáta a také principu rovnosti zbraní v trestním řízení. Zároveň je tímto ustanovením poskytována i ochrana právům třetích osob, které nesouvisí s probíhajícím řízením.Nález Ústavního soudu ze dne 24.3.2014, sp. zn. III. ÚS 3988/13-1.60)
V případech, kdy dochází k domovní prohlídce, či prohlídce jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, kterým se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je povinen orgán vykonávající úkon si vyžádat součinnost České advokátní komory. Důvodem vyžádání součinnosti je, že hrozí průlom do důvěrného vztahu advokáta a klienta ze strany státu. Součinnost se tedy neuplatní u prohlídky pozemků, osobní prohlídky, ani u vstupu do obydlí, jiných prostor a na pozemek. Orgán, který provádí úkon je oprávněn se seznámit s obsahem listin jen za přítomnosti a se souhlasem zástupce Komory, kterého ustanoví předseda Komory z řad zaměstnanců nebo z řád advokátů. Zástupce vystupuje aktivně, může do průběhu prohlídky zasahovat. Má právo se seznamovat s písemnostmi a obsahem nosičů informací advokáta.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1154-1155.61)
Jiným prostorem, v němž advokát vykonává advokacii, se rozumí např. sídlo advokáta, pobočka advokátní kanceláře, kancelář advokáta v sídle obchodní společnosti, kde poskytuje právní služby, vozidlo advokáta nebo místa určená k archivaci či ukládání advokátních spisů. V úvahu však připadají i místa, kde se nacházejí i různá elektronická uložiště dat (např. webové stránky advokáta, vlastní datová uložiště, uložiště provozovaná od advokáta rozdílnou osobou – cloud).Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2015, sp. zn. Tpjn 306/2014. 62)
Povinnost zachovávat mlčenlivost advokáta počíná okamžikem, kdy jej klient požádá o právní službu, a v souvislosti s tím ho začne seznamovat se svým problémem. Povinnost mlčenlivosti advokáta není výsadou, která by zakládala vyjmutí z obecně platného a závazného právního řádu, ale jeden z elementárních předpokladů pro realizaci základního práva klientů na právní pomoc. Pokud tedy advokát uplatňuje svoje právo na výkon advokacie, uplatňuje tím zároveň základní právo svých klientů na právní pomoc ve smyslu čl. 37 odst. 2 LZPS.Nález Ústavního soudu ze dne 25.11.2010, sp. zn. II. ÚS 889/10.63) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolat v případě, kdy z okolností vyplývá, že institut mlčenlivosti je využíván k zakrytí trestné činnosti, v takovém případě vztah mezi advokátem a klientem je pouze účelový a snaží se pouze zakrýt skutečný stav věci a znesnadnit postup orgánu činných v trestním řízení. Takový vztah mezi klientem a advokátem nelze označit za poskytování právních služeb ve smyslu § 1 odst. 2 Advz.HŘEBÍČEK. Prohlídky u advokátů (§ 85b trestního řádu)…, s. 40.64)
Dle § 85b odst. 2 TrŘ zástupce Komory může souhlasit či odmítnout a neumožnit tak orgánu provádějící úkon seznámit se s obsahem listin. Pokud zástupce odmítne, listiny musí být za účasti orgánu provádějícího úkonu, advokáta a zástupce zabezpečeny tak, aby se s jejich obsahem nikdo nemohl seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit. Takovým zabezpečením je myšleno uložení do kontejneru, krabice či schránky, která bude zapečetěna nebo zamčena. Bezprostředně po skončení prohlídky musí být listiny předány České advokátní komoře. Zabezpečené listiny Komora vrátí dotyčnému advokátovi v případě kdy:
Návrh podávaný nadřízenému soudu by měl splňovat obecné náležitosti dle § 59 odst. 4 TrŘ, tedy by v něm mělo být uvedeno, kterému orgánu je určen, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Dále mají být označeny listiny, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce komory.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1157.69) Musí být uvedeno, jaké konkrétní okolnosti mají být ze zjištěných listin zjištěny a co mají ve vztahu k trestné činnosti prokázat, zda se listiny obecně týkají i jiných osob než těch, které mají v trestním řízení postavení obviněných.Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2015, sp. zn. Tpjn 306/2014.70) U listin v papírové podobě se do návrhu přejímá označení zajištěných věcí důležitých pro trestní řízení, které bylo zaneseno do protokolu o prohlídce. Musí být také uvedeno, že tyto listiny mohou souviset s prověřovanou trestnou činností, kterou je nutno v návrhu třeba adekvátně popsat.HŘEBÍČEK. Prohlídky u advokátů (§ 85b trestního řádu)…, s. 88.71) U listin v elektronické podobě je požadavek srozumitelnosti a určitosti návrhu naplněn, že je soudci předložen elektronický nosič informací, obsahující elektronickou verzi listin, které mají být soudcem přezkoumány, a to v technické úpravě umožňující přezkoumání.Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.6.2007, sp. zn. 1 Nt 206/2007.72) Jak u listin v papírové, tak i elektrické podobě musí být uveden dodatek, který konkretizuje, které listiny by měli být přezkoumány soudcem. Dále mají být uvedeny skutečnosti svědčící o tom, proč má být nesouhlas zástupce Komory nahrazen rozhodnutím soudce. Například zdůvodnit, proč se listin nedotýká povinnost mlčenlivosti dle § 21 odst. 1 AdvZ.HŘEBÍČEK. Prohlídky u advokátů (§ 85b trestního řádu)…, s. 87.73)
Společně s návrhem se připojí protokol, v němž je zaznamenán nesouhlas zástupce Komory s tím, aby se orgán provádějící úkon seznámil s obsahem listin.ZUZELOVÁ. In DRAŠTÍK. FENYKL a kol. Trestní řád…, (§ 85b TrŘ).74)
Pokud návrh splňoval všechny náležitosti v souladu s odstavcem 6 §85b, nařídí o něm soudce bez zbytečného odkladu veřejné zasedání, ke kterému jsou předvolány osoby, jejichž účast je nutná. Stejně tak je o nařízení veřejného jednání informován navrhovatel, státní zástupce, pokud není sám navrhovatelem, advokát, v jehož obydlí nebo jiných prostorách se prohlídka konala a jehož listiny byly zabezpečeny, popřípadě jiné osoby uvedené v § 233 odst. 1. TrŘ.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1159.75) O veřejném zasedání je vyrozuměn i advokát, který není podezřelý ze spáchání trestného činu, ale prohlídka se týkala prostor, v níž vykonává advokacii více advokátů.Nález Ústavního soudu ze dne 11.6.2019, sp. zn. II. ÚS 3533/18-1.76) Dle § 85b odst. 7 TrŘ České advokátní komoře soudce uloží, aby při veřejném zasedání předložila listiny, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory. Soudce také musí prověřit, zda li nebylo porušeno zabezpečení listin, a seznámení se s jejich obsahem. Takové prověření se nejčastěji provádí kontrolou neporušitelnosti kontejneru, krabice nebo jiné schránky a pečetí, pokud byla zapečetěna.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1159.77) S obsahem se seznámí pouze v průběhu veřejného zasedání za účelem zjištění, zda tyto listiny neobsahují skutečnosti, o nichž je dotčený advokát povinen zachovat mlčenlivost.Nález Ústavního soudu ze dne 22.10.2019, sp. zn. III. ÚS 702/17-1.78) Soudce musí provést opatření, které zabraňuje navrhovateli či komukoliv jinému se seznámit s obsahem listin při veřejném zasedání. Listiny nelze tedy v žádném případě ve veřejném zasedání číst k důkazu nebo je jinak prezentovat.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1159.79)
V případě odročení veřejného zasedání dojde k zabezpečení listin tak, aby se s jejich obsahem nikdo, včetně soudce nebo znalce, nemohl seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit.Nález Ústavního soudu ze dne 22.10.2019, sp. zn. III. ÚS 702/17-1.80) Jsou tedy uloženy na bezpečném místě, např. trezoru.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1160.81)
Pokud by soud porušil svoje povinnosti a seznámil se s obsahem listin, i když neměl, porušuje právo advokáta na soudní ochranu a právo na veřejné projednání jeho věci v jeho přítomnosti tak, aby se mohl vyjádřit, zaručená v čl. 36 odst. 1 a v čl. 38 odst. 2 LZPS. Současně může dojít k porušení práva advokáta na svobodný výkon povolání podle čl. 26 odst. 1 LZPS a práva jeho klientů na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 LZPS.Nález Ústavního soudu ze dne 22.10.2019, sp. zn. III. ÚS 702/17-1.82)
Soudce u každé listiny zvlášť musí analyzovat, zda-li neobsahuje skutečnosti, o nichž je dotčený advokát povinen zachovat mlčenlivost.ZUZELOVÁ. In DRAŠTÍK. FENYKL a kol. Trestní řád…, (§ 85b TrŘ).83)
Pokud soudce dospěje k závěru, že listina neobsahuje skutečnosti, které by byly kryty mlčenlivosti, návrhu vyhoví. Pokud dospěje k opačnému závěru, návrh zamítne. Soudce může ale vyhovět jen z části v případě, kdy podmínky splňují jen některé listiny. Pokud soudce vyhoví alespoň z části, předá bez odkladu po právní moci rozhodnutí listiny, ohledně nichž byl nahrazen souhlas zástupce Komory k seznámení se s jejich obsahem, orgánu, provádějícímu úkon. Zároveň mu uloží povinnost vrátit listiny ihned poté, co se seznámí s obsahem. To neplatí, pokud listiny mají být použity jako důkaz v trestním řízení. Ty listiny, ohledně kterých bylo vydáno zamítnutí, soudce vrátí bez odkladu po právní moci usnesení Komoře. V případě, že listiny nelze odevzdat orgánu provádějící úkonu či Komoře nebo jejich zástupcům osobně, doručí se nejpozději první pracovní den následující po dni, v němž nabylo usnesení právní moci prostřednictvím soudního doručovatele nebo orgánu justiční stráže.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1160-1162.84)
Ustanovení se uplatní v řízení v trestních věcech mladistvých i v trestním řízení proti právnickým osobám.ZUZELOVÁ. In DRAŠTÍK. FENYKL a kol. Trestní řád…, (§ 85b TrŘ).85)
Ustanovení 85c TrŘ se zabývá případy provedení rekonstrukce, rekognice, prověrky na místě nebo vyšetřovacího pokusu v obydlí, jiných prostorách nebo na pozemku i bez souhlasu dotyčné osoby. Na tyto případy se použijí ustanovení § 83, 83a, 84, 85a a 85b TrŘ, pokud z povahy takového úkonu vyplývá, že jej nelze provést jinde a ten, u koho se má takový úkon vykonat, k němu nedal souhlas. To, že nelze úkon provést jinde znamená svázanost úkonu se specifickým prostředím konkrétního obydlí, konkrétní prostory nesloužící k bydlení či konkrétního pozemku. Takovým příkladem může být provedení rekonstrukce vraždy v bytě obviněného v případě, že pro její vykonání mělo zvláštní význam uspořádání a zařízení bytu.ŠÁMAL. RŮŽIČKA. In ŠÁMAL a kol. Trestní řád…, s. 1164.86)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
