Reklama
Rozšířená osnova
Aurelius Augustinus (354-430) také známý pod jménem svatý Augustin nebo Augustin z Hippo, byl významným křesťanským knězem, filosofem a myslitelem z období patristiky. Jeho dílo čítá přes 100 spisů,PETRŽELKA, Josef. Dějiny filosofie II. - Augustinus Aurelius (354-430). is.muni.cz, dostupné online na: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/phil/web/kf8.html1) mezi nejvýznamější patří O obci Boží, O svaté trojici, Proti akademikům a mnohé další. I díky počtu spisů a obrovskému dosahu bývá uznáván jako jeden z největších a nejvýznamnějších křesťanských myslitel v dějinách. Jeho myšlenky a pojetí víry a Boha je dodnes aktuální a často využívané.AURELIUS, Augustinus. Vyznání. 2.vydání. Praha: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 2019, str. 5.2) Je patronem teologů, knihtiskařů, pivovarníku a v modlitbách bývá vyhledáván a vzýván za dobrý zrak. Mezi jeho atributy patří anděl, biskupská berla a čepec, bývá zobrazován s malým Ježíškem; dále zde patří např i lžíce, mušle, srdce nebo šíp. Památka svatého Augustina se slaví v den jeho úmrtí - 28.8.Životopisy svatých. catholica.cz, dostupné online na: https://catholica.cz/?id=38083) Svatý Augustin – stručný životopis. augustin.estranky.cz, publikováno dne 22.1.2010, dostupné online na: https://svatyaugustin.estranky.cz/clanky/zivot-aurelia-augustina/svaty-augustin---strucny-zivotopis-.html4)
Augustin se narodil 13. listopadu 354 v africkém městě Thagaste v Númídii (tehdejší součást římské provincie, dnešní Súq Ahrás v Alžírsku) do rodiny střední třídy – otec (Patricius) byl pohanský římský úředník, matka (Monika) zbožná křesťanka. Augustin byl prvorozeným synem svých rodičů, měl ještě dva sourozence – pravděpodobně mladšího bratra Navigia a mladší sestru Perpetuu (svatořečená, působila jako abatyše v ženském řádu v Hippo). O Augustinových sourozencích, podobně jako o rodičích toho moc nevíme – víme jen toliko, co zmiňuje ve své knize “Vyznání”. Ani počet sourozenců není jistý, jelikož ho samotný Augustin nikde nezmiňuje.FITZGERALD, Allan. Augustine Through the Ages: An Encyclopedia. Cambridge: William B. Eerdmans Publishing Company, 1999, s. 902. Dostupné online na: https://books.google.cz/books?id=GcVhAGpvTQ0C&lpg=PR9&vq=augustine%20of%20hippo%20sister&hl=cs&pg=PA2#v=onepage&q&f=true, str. 354.5)
Co ale víme, tak je to, že právě matka Monika vedla Augustina již od útlého věku k víře. Ovšem v tehdejších poměrech nebylo přijatelné, aby křest probíhal v už dětství (ačkoliv v dnešní době je tomu přesně naopak) a nepomáhal tomu ani vliv okolí, takže matčino přání, aby byl syn pokřtěn, nebylo vyslyšeno. Životopisy svatých. catholica.cz, dostupné online na: https://catholica.cz/?id=38086)
Augustinova studia začínají v rodném městě Thageste, kde navštěvuje jednoroční základní školu. Už zde se projevil Augustinův talent, a tak ho rodiče ve 13 letech posílají na další studia do Madaury (dnešní M´Daourouch) - města Apuleinova.AURELIUS, Augustinus. Vyznání. 2.vydání. Praha: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 2019, str. 11.7) Apuleinos – filosof a řečník, autor jediného zcela dochovaného latinského románu starověku “Proměny” (“Metamorfózy), známé pod názvem “Zlatý osel” – zdroj: Lucius Apuleinus. britannica.com, publikováno dne 13.2.2024, dostupné online na: https://www.britannica.com/biography/Lucius-Apuleius8) Augustin ovšem sám sebe za žádného génia nepovažuje a ani se tak nepopisuje. Sám sebe vnímal jako zcela normální dítě, které je dobré v jím oblíbených předmětech, ale není žádným nadšencem do školy, snaží se získat uznání svých rodičů, ale rád pokouší hranice různými nekalostmi, rychle si vytváří blízká přátelství, ale ne vždy je schopen odhadnout jeho následky.O’DONNELL, James J., Augustine – Augustine the African. faculty.georgetown.edu, dostupné online na: https://faculty.georgetown.edu/jod/augustine/9) V Madauře studuje tři roky a s přehledem se učí rétorice, latinské literatuře a gramatice.
Nejraději měl rétoriku, nejméně oblíbená byla matematika a řečtina. Právě tyto předměty mladý Augustin i často vynechával a chodil za školu s kamarády. Augustin rozhodně nebyl žádný “svatoušek”, jak by se mohlo na první pohled zdát – nejen, že chodil za školu, ale kolikrát i kradl peníze rodičům ze stolu a velmi rád podváděl. Rád si užíval světských požitků, které s sebou život ve velkoměstě přinášel – začaly ho velmi zajímat dívky a erotika, četl brakovou literaturu. Vedle vášně se u Augustina začala projevovat i ctižádostivost, která byla oběma rodiči podporována.Životopisy svatých. catholica.cz, dostupné online na: https://catholica.cz/?id=380810) Studia jsou ovšem velmi nákladná a rodičům docházejí peníze, takže po zakončení studia v Madauře musí Augustin na rok studia přerušit.AURELIUS, Augustinus. Vyznání. 2.vydání. Praha: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 2019, str. 11.11) To je pro Augustina příležitost si užít jeden rok bezstarostného života a světských radostí. Zajímaly ho především ženy, peníze a kariéra, ale i tak si našel čas na nějakou “klukovinu” s jeho nejlepším přítelem Alypiusem.Svatý Augustin – stručný životopis. augustin.estranky.cz, publikováno dne 22.1.2010, dostupné online na: https://svatyaugustin.estranky.cz/clanky/zivot-aurelia-augustina/svaty-augustin---strucny-zivotopis-.html12)
V roce 371 Augustin (bylo mu 17 let) znovu začíná studovat, tentokráte v Kartágu, které bylo Númídii centrem vzdělávání. Zde navazuje vztah s Melanií, dívkou, která po jeho boku strávila dalších 14 let. Již po prvním roce vztahu spolu zplodí nemanželského potomka Adeodata (což v překladu znamená “daný od Boha”). Augustinova matka byla ze zprávy o nemanželském potomku zhrzená. Možná i proto dal Augustin svému synovi jméno takového významu – chtěl matku alespoň trochu utišit. Léta Páně 373 ovšem umírá Augustinův otec Patricius. Augustin se tak vrací zpět do rodného města, aby vydělal nějaké peníze pro sebe a svoji rodinu a učí zde rétoriku.HOŠEK, Radislav. Aurelius Augustinus: říman, člověk, světec. 1.vydání. Praha: Vyšehrad, 2000, str. 17.13) Po této tragické události se Augustin úplně odvrací od křesťanské víry a připojuje se do sekty manichejcůManichejci byla sekta vyznávající učení Máního – člověk perského původu, který spojil dohromady základy křestanství a gnostické nauky (nábožensko-filosofický proud z období pozdní antiky). Mání vystavěl svoji nauku na principu věčného zápasu dobra a zla a tím vysvětloval společenskou přítomnost dobra a zla ve světě. Manichejci pak použili jeho učení na objasnění přítomnosti dobra a zla v životě člověka. Mezi hlavní myšlenky této sekty patřilo považování fyzického (hmotného) světa za špatný. Neuznávali stvoření světa podle Bible, zavrhovali Starý zákon a z Nového zákona si vybírali jen ty části, které se jim hodili (neuznávali ani postavu Ježíše Krista jako Spasitele – nebo ne ve fyzické podobě). Jelikož považovali vše hmotné za zlé, tak ani Ježíš nemohl mít fyzické tělo, ale podle jejich učení byl pouze nějakou nehmotnou světelnou instancí, která měla pomoci vysvobodit svět z temnoty (tímto popírali celé Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání). Co se pravidel chování/morálky týče, tak i zde nenávist ke všemu hmotnému se projevila i zde – popírání hmotného světa a těla se projevilo např v zákazu rozmnožování anebo ve stravovacích omezeních. Zdroj: AURELIUS, Augustinus. Vyznání. 2.vydání. Praha: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 2019, str. 13.14) (se kterou setrval dalších 9 let), čímž rozkmotřil vztahy se svou matkou Monikou až tak, že ho vykázala z domu.Životopisy svatých. catholica.cz, dostupné online na: https://catholica.cz/?id=380815)
Studia Augustin dokončil jako profesor literatury a rétoriky ve svých 19 letech. V tuto dobu se Augustin začíná zajímat o filosofii. Zájem u něj vyvolala především kniha Hortensius od Cicera. Toto by se dalo považovat za první zásadní zvrat v Augustinově životě, ale v této době to ani sám Augustin nevěděl. Po přečtení této knihy ovšem věděl, že se filosofii a hledáním moudrosti chce věnovat i nadále.PETRŽELKA, Josef. Dějiny filosofie II. - Augustinus Aurelius (354-430). is.muni.cz, dostupné online na: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/phil/web/kf8.html16) Zkouší tedy číst i Bibli, ale její strohý sloh mu připadal nudný a nesrovnatelný
s Cicerovým “Hortensiem”. Bibli tedy odkládá a pokračuje s filosofií u Platóna a dalších autorů.
Ohledně dalších událostí v Augustinově životě se prameny liší. Některé zdroje uvádějí, že se zdržoval ještě jeden rok v Thageste, některé zase, že déle. Na čem se ale shodnou, tak je fakt, že Augustin odchází z Thageste zpět do Kartága po smrti blízkého přítele. V roce 375 se tedy vrací do Kartága i s některými ze svých nejlepších studentů z Thageste, aby zde otevřel vlastní školu řečnictví.HOŠEK, Radislav. Aurelius Augustinus: říman, člověk, světec. 1.vydání. Praha: Vyšehrad, 2000, str. 17.17) Jeho sen vyučovat rétoriku ve velkoměstě ovšem nebyl tak docela vyplněn. Velké město ho nenaplňovalo a vyučování nemělo dlouhého trvání. Tomu přispěli také zdejší žáci, kteří byli byly roztržití, neukáznění a jejich nevychovanost překračovala meze jeho trpělivosti. Sám Augustin studenty v Kartágu popisuje jako “surové uličníky” a tak po nabídce od přítele vyučovat rétoriku v Římě v roce 383 odjíždí. Do Říma chtěla s Augustinem jet i jeho matka Monika, Augustin ovšem o její přítomnost v Římě nestál a při odjezdu do Říma ji oklamal a odjel sám.AURELIUS, Augustinus. Vyznání. 2.vydání. Praha: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 2019, str. 11.18) Životopisy svatých. catholica.cz, dostupné online na: https://catholica.cz/?id=3808 19) O’DONNELL, James J., Augustine – Augustine the African. faculty.georgetown.edu, dostupné online na: https://faculty.georgetown.edu/jod/augustine/20)
Bohužel ani v Římě na Augustina nečekala vysněná budoucnost. Studenti v Římě svým učitelům totiž odmítali kvůli vysokým cenám za hodiny platit a kolikrát od nich před placením utíkali k jiným učitelům nebo je i okrádali.HOŠEK, Radislav. Aurelius Augustinus: říman, člověk, světec. 1.vydání. Praha: Vyšehrad, 2000, str. 18.21) Takže ani v Římě – hlavním městě veškerého tehdejšího dění – si Augustin nepolepšil a v metropoli setrval jen jeden rok. Během tohoto roku Augustin požívá různých výhod a podpory od manichejců. Této podpory využívá také v momentě, kdy je mu nabídnuto místo učitele rétoriky na škole v Miláně. Nabídku samo sebou přijal, jelikož vidina stálého platu jako státního úředníka byla velmi lákavá.
Během pobytu v Římě a Miláně začíná upadat Augustinova víra v manichejské učení a postupně se od něj úplně odvrací.Augustin se od manichejského učení začal vzdalovat už při jeho příjezdu do Říma. Důvodem také byl fakt, že sekta, ačkoliv z počátku poměrně rozšířená, se dostala na seznam ilegálních náboženství a manichejci se začali stahovat do ústraní. Do popředí se začíná dostávat křesťanství. Svatý Augustin – stručný životopis. augustin.estranky.cz, publikováno dne 22.1.2010, dostupné online na: https://svatyaugustin.estranky.cz/clanky/zivot-aurelia-augustina/svaty-augustin---strucny-zivotopis-.html22) To také díky jeho setkání s nejvyšším manichejským “moudrým” Faustem. Ten slíbil, že dá Augustinovi odpovědi na všechny jeho otázky, které se mu v nejen v rámci manichejského učení naskytly. Sám Faustus ovšem nebyl tak moudrý, jak Augustin doufal a nebyl schopen mu na jeho otázky odpovědět. Nejvyšší moudrý nebyl dle Augustinových slov schopen ničeho jiného, než použito recitování a opakování několika málo frází. Augustin od něj odchází zklamaný a nazlobený, ví, že musí začít hledat pravdu jinde.O’DONNELL, James J., Augustine – Augustine the African. faculty.georgetown.edu, dostupné online na: https://faculty.georgetown.edu/jod/augustine/23) Postupem času se seznamuje s akademickou skepsí začíná samotné Augustinovo hledání pravdy. Výsledkem těchto událostí byly později “Tři knihy o akademicích” neboli “Proti akademikům” (Contra Academicos).V rámci spisu “Proti akademikům” se Augustin rozchází také s platónským a cicerovským skepticismem, jelikož v té době již přešel úplně na křesťanskou víru a byl pokřtěn. Jak sám Augustin zmiňuje “sama chvála, kterou jsem tak vysoko vynesl na Platóna nebo platónovce či akademiky, natolik to byli bezbožní lidé, nebyla náležitá, a proto se mi plným právem znelíbila, zejména když proti velkým bludům těchto lidí je třeba bránit křesťanskou nauku”; HOŠEK, Radislav. Aurelius Augustinus: říman, člověk, světec. 1.vydání. Praha: Vyšehrad, 2000, str. 18.24)
Augustin přichází do Milána na místo učitele rétoriky na tamní škole ve svých 30 letech (tj. v roce 384). Do Milána ovšem nepřišel nejen kvůli pracovní nabídce, přišel také kvůli místnímu věhlasnému řečnickému mistrovu – biskupu Ambrožovi. V Miláně přichází jeden z nejvýznamnějších okamžiků Augustinova života – nejen, že je na vrcholu své kariéry, ale právě v tomto městě dochází k Augustinovu obrácení na křesťanskou víru. Právě setkání s biskupem Ambrožem je oním mezníkem na Augustinově cestě k hledání pravdy.
Augustina ale v té době zajímal spíše Ambrožův projev a jeho řečnické umění, než že by se zajímal o význam jeho slov. Každopádně i to stačilo na to, aby se Augustin účastnil biskupových kázání. Nakonec Augustina oslovil i onen zprvu lehce přehlížený obsah Ambrožových kázání, jelikož se týkal Augustinových otázek a pochybností, na které nedostal před tím odpovědi. K Augustinovu překvapení se biskup při kázáních neustál obracel k Písmu svatému, obzvláště pak ke Starému zákonu, což je něco, co Augustin před tím považoval za nic neříkající slova beze smyslu. Augustin díky těmto kázáním zjišťuje, že Starý zákon má svůj smysl a účel a nemusí být zavrhován (tak, jak to měli v oblibě manichejci) a přibližuje se tím zase o krůček blíže k přijetí křesťanství.
Od Augustinova příchodu do Milána začíná jeho cesta k víře nabírat rychlý spád. Setkává se s mnoha kněžími, kteří se mu snaží svět víry přiblížit a ukázat mu, že pravdu, kterou dlouhá léta hledal, lze nalézt v Boží náruči. V Augustinově příběhu se pak objevuje dětský hlas, který mu napovídal a neustále opakoval “tolle lege, tolle lege”, což by se dalo přeložit jako “vezmi a čti”, popř “zvedni, čti”. Tento poměrně iracionální si Augustin vyložil jako boží znamení, vzal tedy knihu, která mu ležela na stole, otevřel ji na náhodném místě a četl.Životopisy svatých. catholica.cz, dostupné online na: https://catholica.cz/?id=380825) Kniha, kterou otevřel byly listy sv. Pavla. Zrak mu padl na slova "Žijme řádně jako za denního světla: ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti, nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadli vášním." To jsou slova z listů Římanům 13, 8-14.Bible. bible.com, dostupné online na: https://www.bible.com/cs/bible/15/ROM.13.8-14.B2126) V tento okamžik již byl Augustin definitivně rozhodnut se vydat cestou víry.HOŠEK, Radislav. Aurelius Augustinus: říman, člověk, světec. 1.vydání. Praha: Vyšehrad, 2000, str. 18.27) Opouští tedy i se svým synem Miláno a odchází se připravit na křest na venkovské sídlo Cassiciacum. Zde se připravuje na přijetí svátosti křtu. V průběhu přípravy na svátost vznikají první Augustinova díla, mezi nimi právě i již zmiňované. “Tři knihy o akademicích”, “O řádu světa” nebo “Samomluvy”. Augustin se nechává pokřtít, spolu se svým synem a nejlepším přítelem, na Bílou sobotu v noci z 24. na 25. 4. 387.HOŠEK, Radislav. Aurelius Augustinus: říman, člověk, světec. 1.vydání. Praha: Vyšehrad, 2000, str. 18. Křest dospělých se již tradičně koná při velikonočních vigiliích na Bílou sobotu. Je to tak z důvodu symboliky – v noci ze soboty na neděli se stalo ono zmrtvýchvstání Páně. Křest je taktéž považován za nejednu z nejdůležitějších svátostí v životě člověka – křesťana a bylo tomu tak i u Augustina. Bílá sobota je čas rozjímání a čekání na zmrtvýchvstání Krista. lidovky.cz, publikováno dne 3.4.2010, citováno dne 28.12.2024, dostupné online na: https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/bila-sobota-je-cas-rozjimani-a-cekani-na-zmrtvychvstani-krista.A100403_090829_ln_domov_mev28)
Po křtu se Augustin odebírá do zpět do Afriky. Bohužel mu při náročné cestě v jednom z římských přístavů umírá matka Monika. To bylo pro Augustina obrovskou ránou.Matka Monika umírá v listopadu roku 387 – tedy jen pár měsíců po Augustinově křtu. HOŠEK, Radislav. Aurelius Augustinus: říman, člověk, světec. 1.vydání. Praha: Vyšehrad, 2000, str. 20.29) Augustin se pak rozhodl, že se na rok zdrží v Římě, aby se podíval, jak se žije v klášteře. Pak se vydává přes Kartágo, kde se na čas zdržel v mnišské komunitě, aby studoval spisy, zpět do rodného Thageste. Po třech letech od Moničiny smrti umírá také Augustinův syn Adeadat. To mu bylo hnacím motorem k napsání knihy “O učiteli”, kde svého syna ztvárnil jako hlavního hrdinu přemítajícího nad lidským myšlením. Dochází zde k tomu, že “Kristus jako Logos je tím pravým učitelem, který pravdu obsaženou v duši žáka přivádí na svět.” (Aurelius Augustinus: Říman, člověk, světec, str 20). Augustin pak cestuje i dál po Africe, snažíc se vyhnout těm místům, kde nebyli kněz, resp kde nebyly obsazeny pozice kněží ve farnosti – nechtěl být duchovním ve farnosti. Při svých cestách zavítal také do Hippo Regia (dnešní Abana, město v Alžírsku). Tam se setkal s místním biskupem Valeriánem a dalšími kněžími. Podle všeho propuknul v pláč, když nad něj kněží vztáhli své ruce a najednou mu jeho osud byl jasný. Zanedlouho poté, v roce 391 přijal Augustin kněžské vysvěcení a stal se knězem, později pomocným biskupem v Hippo. O necelé 4 roky později je Augustinovi svěřeno duchovní vedení nad bazilikou a stává se biskupem v Hippo, kterým zůstal až do své smrti v roce 429 při obléhání města Hippo Vandaly.
Augustinova filosofie se zakládá z jedné části na novoplatónské filosofii, z druhé části na křesťanské víře a Písmu.PETRŽELKA, Josef. Dějiny filosofie II. - Augustinus Aurelius (354-430), Pojetí Boha. is.muni.cz, dostupné online na: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/phil/web/kf9.html30)
4.4. Co tedy jsi, můj Bože? Co jiného jsi — ptám se — než
Bůh a Pán? Neboť kdo je Bohem kromě Hospodina, kdo je
Bůh kromě našeho Boha? Nejvyšší, Nejdokonalejší, Nejmocnější,
nanejvýš Všemohoucí, Nejmilosrdnější a Nejspravedlivější,
Nejskrytější a zároveň zcela Přítomný, Nejkrásnější
a Nejsilnější, Stálý a Nepochopitelný. Jsi neproměnný,
a přece vše proměňuješ, nikdy nejsi nový, nikdy
starý, a přece vše obnovuješ a pyšné necháváš zestárnout,
aniž o tom vědí. Jsi stále činný a přitom stále klidný, získáváš
a přitom nic nepotřebuješ. Udržuješ, naplňuješ, ochraňuješ;
tvoříš, živíš, přivádíš k dokonalosti. Hledáš, i když
nic nepostrádáš. Miluješ, ale nespaluje tě vášeň, staráš se,
ale jsi bezstarostný, lituješ, ale necítíš bolest. … (Vyznání, kniha první – str 31-32)
Jak je i z úryvku pařené, pro Augustina je Bůh všeobjímající a všudypřítomné nehmotné absolutno. Neztotožňuje ho ani se světlem ani se světem, jak mají některá náboženství/filozofické směry v oblibě.Tento názor např sdíleli manichejci – Augustin říká, že Bůh a svět jsou dva odlišné pojmy, jde o tzv vyhraněný dualismus Boha a světa. PETRŽELKA, Josef. Dějiny filosofie II. - Augustinus Aurelius (354-430), Pojetí Boha. is.muni.cz, dostupné online na: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/phil/web/kf9.html31) Podle Augustina je křesťanský Bůh svou nadpřirozeností nezávislý na přírodě a člověku, ale příroda a lidé jsou závislí na Bohu. Bůh je tvořen látkou – konkrétně čtyřmi živly (oheň, voda, vzduch, země) a tím pádem nemůže být “látka” jakýmsi druhým principem vedle existence Boha, vedle počátku. Ačkoliv je křesťanský Bůh tvořen třemi osobami – Ježíš Kristus, Otec (Bůh), Duch svatý – tak ho Augustin považuje za jednoduchého.Augustin nesouhlasil s pojetím Boha jako “tři osoby v jedné” jak je často vykládáno – namísto toho považuje Svatou Trojici za vztah, nikoli podstatu (osoby), říká že: “Otec je zdroj neboli princip Boha, Syn je ‚počatý‘…Duch svatý vychází”, RŮŽIČKOVÁ, Karolína. Novoplatónská inspirace v křesťanském myšlení. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, 2016, str. 36.32) Pokládá ho za toho, za koho ho máme my – za moudrého, všemohoucího, všudypřítomného, trvalého a neměnného.
Augustin byl ve svém životě také velmi ovlivněn novoplaónskou ideologií. Tu implementoval především na jeho snahu porozumět Bohu ve spojitosti se stvořením světa. Augustin si vzal část novoplatonismu, konkrétně myšlenku světa idejí, a použil ji na příběh o stvoření světa. Svět sice byl stvořen z ničeho, ale i to něco muselo být podle něčeho vytvořeno.O’DONNELL, James. St. Augustine. britannica.com, publikováno dne 17.12.2024, dostupné online na: https://www.britannica.com/biography/Saint-Augustine33) Zde Augustin přichází s myšlenkou, že Bůh při tvoření světa vycházel ze vzorů – idejí, které byli v jeho mysli. “Ideje tedy představují Boží rozum – logos, podle nějž byl svět stvořen” (PETRŽELKA, Josef. Dějiny filosofie II. - Augustinus Aurelius (354-430), Bůh a ideje. is.muni.cz, dostupné online na: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/phil/web/kf10.html). Tyto ideje pak charakterizují i samotného Boha – jelikož se stvořením světa se jen původní myšlenky staly hmotnými, trvalými a neměnnými, tak stejným způsobem můžeme definovat i Boha – jako trvalého a neměnného. PETRŽELKA, Josef. Dějiny filosofie II. - Augustinus Aurelius (354-430), Bůh a ideje. is.muni.cz, dostupné online na: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/phil/web/kf10.html34)
Jak je již zmiňováno výše, Augustinovi filosofické pravdy nikdy nestačily – pořád neznal pravdu a odpovědi na otázky, které si kladl, mu nebyla žádná filosofie schopná poskytnout. Později, když poznal křesťanskou víru, tak zjistil, že samotná filosofie, ať už jakákoliv, nemá, co by dodala ke křesťanským pravdám.PETRŽELKA, Josef. Dějiny filosofie II. - Augustinus Aurelius (354-430), Bůh a ideje. is.muni.cz, dostupné online na: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/phil/web/kf10.html35) Tak to i zmiňuje ve své knize Vyznání:
8. Jak jsem planul, můj Bože, jak jsem planul touhou
povznést se znovu od věcí pozemských k tobě, a nevěděl
jsem, co se mnou uděláš! U tebe je totiž moudrost. Láska
k moudrosti se řecký nazývá „filosofia" a tu ta četba
ve mně roznítila. Někteří nás filozofií svádějí, když tímto
velikým, lichotivým a důstojným jménem okrašlují a při-
zdobují svá bludná učení, a skoro všichni takoví dřívější
i současní filozofové jsou v té knížce vyjmenováni a odhaleni.
Osvědčuje se zde ono spasitelné napomenutí tvého
Ducha, pronesené tvým dobrým a zbožným služebníkem:
Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným
filozofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných
mocnostech, a ne na Kristu. V něm e přece vtělena všechna plnost
božství.
Já jsem v té době — ty to, Světlo mého srdce, víš — neznal
tato apoštolova slova, ale potěšilo mě toto povzbuzení,
abych si zamiloval, hledal, následoval, přisvojil si a držel
se ne toho či onoho směru, ale samotné moudrosti, ať už
by byla jakákoli. Byl jsem tím spisem nadšen, uchvácen
a zapálen. A mé nadšení oslabovalo jenom to, že se tam
nevyskytovalo Kristovo jméno, protože toto jméno díky
tvému milosrdenství, Pane, toto jméno mého Spasitele,
tvého Syna, zbožně sálo s mateřským mlékem už v útlém
věku mé srdce a v hloubi si to jméno uchovalo, a cokoliv
postrádalo toto jméno, i kdyby to bylo sebevíc učené, vybroušené
a věrohodné, mě nebylo schopno zcela uchvátit. (Vyznání, 75-76)
Víra se pro Augustina stala vším – pravdou i posláním. Otevřela mu oči i srdce, ukázala mu cestu a vedla ho životem. Říká, že víra dostačuje ke spáse v Božím království, samotná filosofie nikoliv. PETRŽELKA, Josef. Dějiny filosofie II. - Augustinus Aurelius (354-430), Vztah víry a rozumu. is.muni.cz, dostupné online na: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/phil/web/kf13.html36)
Filozofové se snažili dojít k pravdě rozumem, ten k tomu ovšem podle Augustina nestačí. Samotný rozum je spíše prostředkem k něčemu, co nám pomůže najít pravdu – v Augustinově případě je tím něčím víra. I odtud pochází jedna z Augustinových zásad: “Intellige ut credas, crede ut intelligas” neboli “poznávej, abys věřil, věř, abys rozuměl”.Známý neznámý Aurelius Augustinus. augustin.estranky.cz, publikováno dne 21.1.2010, dostupné online na: https://svatyaugustin.estranky.cz/clanky/dalsi-tematicke-prace/znamy-neznamy-aurelius-augustinus.html37) Rozum tedy jen osvětluje to, čemu věříme.PETRŽELKA, Josef. Dějiny filosofie II. - Augustinus Aurelius (354-430), Vztah víry a rozumu. is.muni.cz, dostupné online na: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/phil/web/kf13.html38) Nejde o žádné racionální vysvětlení nebo potvrzení víry, ale o odlišný pohled na věc.
Tím, že Augustin Boha definuje jako trvalého a neměnného zároveň i říká, že stejně trvalá a neměnná je i pravda. Sám Augustin zkoušel poznat pravdu skrze smysly – najít ji ve hmotném světě. Zjistil však, že takto není schopen dosáhnout pravdy a že pravda se ukrývá v myšlenkách, resp v rozumové části duše. I zde byl Augustin ovlivněn novoplaónismem – především teda v tzv stádii poznání pravdy – nejvyšší pravda je sám Bůh a k poznání této pravdy vede pouze cesta uzavřít se do sebe a hledat pravdu v myšlenkách. PETRŽELKA, Josef. Dějiny filosofie II. - Augustinus Aurelius (354-430), Vztah víry a rozumu. is.muni.cz, dostupné online na: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/phil/web/kf13.html39)
Augustinovo dílo čítá přes několik desítek spisů – dochovalo se jich 113. Mezi nejvýznamnější patří “O obci boží” (De Civitate Dei contra Paganos – 413-427), “Vyznání” (Confessiones – 397-401), “O Trojici” (De Trinitate), spis “Proti akademikům” (Contra Academicos – 386) nebo např “O křesťanské nauce” (De Doctrina Christiana – 396-426).Dílo sv. Augustina. augustin.estranky.cz, publikováno dne 21.1.2010, dostupné online na: https://svatyaugustin.estranky.cz/clanky/dalsi-tematicke-prace/-dilo-sv_augustina.html40)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
