Menu icon
Zpět


Tezaurus

Raný novověk (1500–1789)

Osnova

Reklama

Zákony pro lidi

Právní úprava čarodějnictví v českých zemích  

od  Ema Stiborová 

Rozšířená osnova

Čarodějnictví lze obecně chápat jako činnost osob či nadpřirozených postav, o nichž se věří, že mají nadpřirozené schopnosti.ČIŽMÁROVÁ, Libuše. Kouzla a čáry v českých nářečích. Středisko společných činností AV ČR, vvi, 2018. s. 1.1) Fascinace nadpřirozenými silami je s lidstvem spojena od nejstarších historicky doložitelných období. Praktikování magie mělo za cíl si tyto síly získat. Vnímání magie se postupně vyvíjelo a s vlivem církve se začalo rozlišovat mezi přírodní magií, která využívá přírodní síly, a démonickou magií, kde měl praktikující v úmyslu vyvolat démony, ale rozdíl mezi nimi se v praxi často smýval.KIECKHEFER, Richard, Magie a čarodějnictví ve středověké Evropě, in: Robert Muchembled (ed.), Magie a čarodějnictví v Evropě, Praha 1997, s. 17. Cit. dle: KRIŠTOFOVÁ, Tereza. Čarodějnické procesy na severní Moravě. 2014. s. 9.2) Démonickou magii jako jeden z prvních popsal sv. Augustin ve svém díle O obci Boží, kde pojednává o zprostředkovávání magického umění démony, kteří takto umožňovali lidem magii vykonávat.KIECKHEFER, Richard, Magie ve středověku, s. 56. Cit. dle: KRIŠTOFOVÁ, Tereza. Čarodějnické procesy na severní Moravě. 2014. s. 11.3)

V raném středověku bylo čarodějnictví bráno spíše jako blud a klam spojený s dřívějším pohanstvím. Příkladem může být Canon Episcopi, text kanonického práva, který sice odsuzuje čarodějnictví pro vzývání ďábla, ale především zpochybňuje reálnost praktik, které měly čarodějnice provádět.GUILEY, Rosemary Ellen a Miroslava KLÍMOVÁ. Encyklopedie čarodějnic a čarodějnictví. Praha: Olympia, 1997, s. 24. ISBN 80-7033-432-0. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:63a64ec0-05c1-11e7-97b 4-5ef3fc9ae867 4) V průběhu vrcholného a pozdního středověku se postupně pohled na čarodějnictví změnil jako na opravdový pakt s ďáblem a na dotyčného bylo hleděno jako na kacíře. Tento pohled se stal základem pro čarodějnické procesy, které dosáhly své největší intenzity v 17. století. V legislativě se čarodějnictví chápané jako pakt s ďáblem objevilo počátkem 18. století.KREUZ, P. Der Einfluss, s. 252. Cit. dle: VITOVSKÁ SLEZÁKOVÁ, Monika. Obraz čarodějnictví na stránkách josefínského a tereziánského zákoníku. 2015, s 128.5)

Právní úprava

Práva městská Království českého

Kodifikace městského práva (Koldínův zákoník) z roku 1579 představuje první „moderní“ právní předpis na území českých zemí, který výslovně upravoval čarodějnictví jako samostatný zločin. Předmoderní právo se vyznačovalo nejdříve místním partikularismem, kdy se na různých částech území uplatňovaly různé právní systémy, a později stále více partikularismem stavovským, kdy pro různé vrstvy obyvatelstva platily různé soubory právních norem, např. kanonické právo upravující poměry duchovenstva, městské právo, nebo zemské právo upravující mj. právní poměry šlechty.VOJÁČEK, Ladislav; TAUCHEN, Jaromír a KOLUMBER, David. České právní dějiny do roku 1989. Brno: Munipress, 2024. ISBN 978-80-280-0517-7. s. 132-133, 135.6) Zemské právo ale úpravu čarodějnictví neobsahovalo. Městské právo upravené v Koldínově zákoníku se proto jako subsidiární pramen často používalo k vyplnění této mezery.MALÝ, Karel. Trestní právo v Obnoveném zřízení zemském. PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, 2015, 43.1: 46.7) Úprava nechápe delikt jako spolčení se s ďáblem, ale jako typ jednání se škodlivými následky.KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši: kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. Online. Disertační práce. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, 2019. Dostupné z: https://theses.cz/id/4z4k78/ 8) Pro obě pohlaví byl stanoven trest upálení, pro muže pak jako alternativa stětí mečem a pro ženy zahrabání.KRISTIÁN Z KOLDÍNA, Pavel a Josef JIREČEK. Práva městská Království Českého a Markrabství Moravského spolu s krátkou jich summou. [dr. Ed. Grégr], 1876, s. 335. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8e4289b0-93ac-4199-9df8-18811db2094d9)

Constitutio Criminalis Josephina

První samostatný trestní zákoník vydaný v roce 1707 a platný pro celé České země – Constitutio Criminalis Josephina obsahoval čarodějnictví jako hrdelní delikt namířený proti náboženství. Zákoník navazoval na chápání čarodějnictví jako spolčování se s ďáblem, rozlišoval kategorie deliktu. Přibyly i nové formy jeho praktikování, např. zamykání zámků na stromy, zakopávání hrnců a jiné pověrečné praktiky.VITOVSKÁ SLEZÁKOVÁ, Monika. Obraz čarodějnictví na stránkách josefínského a tereziánského zákoníku. 2015, s. 129.10) Tresty se stupňovaly podle závažnosti spáchaného deliktu. Pokud osoba provozovala zaříkávání, věštění nebo jiné pověrečné praktiky bez paktu se zlým duchem, spočíval trest na uvážení soudce, příp. byl dotyčný vymrskán a vypovězen, pokud své činy odvolal s příslibem budoucího vyvarování se podobných praktik. V případě uzavření paktu se zlým duchem praktikovala osoba skutečné čarodějnictví, za které se ukládal trest upálení. Zákon však pro něj sám předvídal mírnější potrestání setnutím mečem a následné spálení ostatků, a to např. při projevení lítosti nebo mladém věku. Mimo tyto vyjmenované případy zákon u opravdového čarodějnictví vylučoval vyhledávání dalších polehčujících okolností.Josef, I., římskoněmecký císař. Geho Milosti ržimského cýsaře, vherského a cžeského krále, ec. Jozeffa Prwnjho. Arcy-knjžete Rakauského, ec. pána nasseho negmilostiwěgssýho. Nowé práwo vtrpné a hrdelnj, pro králowstwj Cžeské, margrabstwj Morawské a knjžetcstwj Sleské. Anno M.DCC. VIII. Wytisstěno w Praze: Dědičůw Jana Karla Geřábka, 1708, s. 58. Dostupné z: https://ceskadigitalniknihovna.cz/uuid/uuid:9d3fbca8-d261-4f87-ac07-a2d7dbcc23a211) Sankce se vztahovaly i na osoby, které pomoc od praktikujících osob vyhledávaly.VITOVSKÁ SLEZÁKOVÁ, Monika. Obraz čarodějnictví na stránkách josefínského a tereziánského zákoníku. 2015, s. 129.12)

Dekriminalizace

Faktické stíhání čarodějnictví skončilo již v polovině 50. let 18. století. Významný mezník představuje případ Jana Poláka. Ten byl roku 1756 v Jistebnicích obviněn z očarovávání dobytka. Apelačním soudem byl odsouzen k trestu smrti stětím, ale vzhledem k existenci polehčujících okolností (nevinná rodina, projevení lítosti, vysoký věk a nález dvou růženců při domovní prohlídce svědčící o křesťanském smýšlení Poláka) byla doporučena žádost o milost s mírnějším trestem. To potvrdil i Nejvyšší soudní úřad, který navrhnul ještě mírnější trest a žádost byla předložena Marii Terezii.KLABOUCH, Jiří. Staré české soudnictví: (jak se dříve soudívalo). Praha: Orbis, 1967, s. 107–109. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3dadc600-54f8-11e6-8746-00505682520913) Ta vydala dne 12. července 1756 rozhodnutí, v němž se ostře ohradila proti navrhovanému trestu Nejvyšším soudním úřadem i proti postupům soudů a jejich obviňování z čarodějnictví a Polákovi uložila mírnější trest. Zároveň zakázala soudům vést řízení týkající se čarodějnictví a právo konečného rozhodnutí si vyhradila pro sebe.Tamtéž, s. 109. 14) Od zastavení procesů panovnicí nebyl již nikdo odsouzen. Soudy delikt přestaly stíhat a trestat a panovnice svoje právo konečného rozhodnutí nikdy nevyužila.KREUZ, Petr. Osmapadesátý článek Theresiany–tradiční pojetí či dekriminalizace deliktu magie?. Cornova, 2017, 7.01: 26.15)

Od faktického skončení procesů je třeba odlišit jeho právní proměnu v dobových předpisech. Roku 1766 byl vydán Artikul o kouzelnictví, čarodějnictví, věštectví a podobných věcech, vypracovaný stejnou komisí, jako Constitutio Criminalis Theresiana, které vstoupilo v platnost 1. ledna 1770 a do kterého byl poté Artikul zakomponován jako 58. článek.Tamtéž, s. 14.16) Obsahoval tradiční chápání čarodějnictví jako uzavření paktu s ďáblem za účelem získání nadpřirozených sil.Marie Terezie, česká a uherská královna, císařovna, choť Františka Štěpána I., římskoněmeckého císaře. Constitutio criminalis Theresiana [maj.], aneb, Ržjmské Cýsařske w Vhřjch a Cžechách ec. ec. Králowské Aposstolské Milosti Marye Terezye Arcý-Kněžny Rakauské, ec. ec. Hrdelnj Práwnj Ržad. Vídeň: [b.n.], 1769, s. 167. Dostupné také z: https://kramerius.cuni.cz/uk/uuid/uuid:94e5ae6e-bb66-11ea-a370-001b63bd97ba17) V dalších paragrafech se již projevovala vůči čarodějnictví skepse. Bylo zde upozorňováno na pověry a bludy rozšířené mezi lidmi, také byl stanovený zákaz podvodných vyšetřovacích prostředků pro soudy (např. rozhodování na základě pověr) a výrazně omezená tortura.KREUZ, Petr. Osmapadesátý článek Theresiany–tradiční pojetí či dekriminalizace deliktu magie?. Cornova, 2017, 7.01: 19–24.18) Podle studie Petra Kreuze byl samotný delikt obsahově vyprázdněn a de iure dekriminalizován tzv. salámovou metodou: původně kompaktní delikt byl rozebrán na dílčí typy jednání, které byly buď dekriminalizovány (např. projevy deprese), nebo podřazeny pod jiné delikty (např. pokus o kontakt s ďáblem pod blasfemiiŘeč nebo čin hanobící Boha a náboženství. (Srov. heslo Blasfémie, In: Religionistická encyklopedie [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR)19)). Pro zbývající případy, které nebylo možné nikam podřadit, platila výhrada konečného rozhodnutí panovnicí.KREUZ, Petr. Osmapadesátý článek Theresiany–tradiční pojetí či dekriminalizace deliktu magie?. Cornova, 2017, 7.01: 26.20)

Definitivní konec představuje vydání Všeobecného zákoníku o zločinech a trestech Josefa II. z roku 1787. Tento předpis se již, stejně jako moderní trestní předpisy, opíral o zásadu zákonnosti, tedy pokud nebylo jednání v zákoně výslovně označené za trestní, nelze jej stíhat.VOJÁČEK, Ladislav; TAUCHEN, Jaromír a KOLUMBER, David. České právní dějiny do roku 1989. Brno: Munipress, 2024. ISBN 978-80-280-0517-7. s. 199.21) To platilo i pro čarodějnictví, které v něm na rozdíl od dřívějších předpisů chybělo.  Čarodějnictví, chápané jako trestný čin tím definitivně z české právní úpravy zmizelo.

Proces v praxi

Je důležité upozornit na změny procesů, které se v českých zemích odehrály. Ve středověku fungoval zejména proces akuzační. Ten mohl být zahájen jen podáním žaloby a nerozlišovalo se mezi právním postavením žalobce a obžalovaného.MALÝ, Karel, Petr SPÁLENÝ, Libuše LUPPI a Petra SKŘEJPKOVÁ. České právo v minulosti. Praha: Orac, 1995, s. 52. ISBN 80-85903-01-6. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:275400e0-06a4-11e8-9854-5ef3fc9ae86722) Koncem středověku se stále více uplatňoval proces inkviziční. Vyznačoval se písemnou formou, neveřejností řízení a užíváním tortury.KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, s. 59.23)

Bylo běžné, že soudci soudili podle místních zvyklostí.Tamtéž, s. 57.24) Drtivá většina čarodějnických procesů se odehrávala před městskými soudy. Podezřelou osobu nejprve zadržel a odvedl do vězení rychtář. Následoval výslech. Koldínův zákoník při něm preferoval torturu nepoužívat. Stavěl se k ní skepticky a varoval před jejím unáhleným používáním.KRISTIÁN Z KOLDÍNA, Pavel a Josef JIREČEK. Práva městská Království Českého a Markrabství Moravského spolu s krátkou jich summou. [dr. Ed. Grégr], 1876, s. 388. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:22e66945-346c-4578-ae19-f873ff53e99b25) Nicméně jak dokládají smolné knihyKniha vedená soudem, do které se zapisoval průběh procesu. (Srov. KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta.)26), v praxi se využívala.KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, s. 60.27) Má se za to, že dotyčný byl mučen třikrát, nebyla-li přiznána vina, měl být propuštěn. V opačném případě následoval trest podle v té době platného právního předpisu, nebo podle místních zvyklostí. Záleželo, zda se předpis v dané lokalitě v té chvíli již prosadil. Zvykem bylo, aby těsně před vykonáním popravy odsouzený potvrdil svoji výpověď slovy „to beru na svou duši a na to umírám“.KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, s. 58–62.28)

Losinsko a Šumpersko

Jedny z nejrozsáhlejších a nejznámějších čarodějnických procesů na našem území se odehrály na panství Velké Losiny a později rozšířené také na šumperské panství v letech 1678–1696. Vyznačovaly se tím, že se značně vymykaly obvyklé soudní praxi. Série poprav započala krádeží proměněné hostieChléb, který se při mši svaté proměněním (transsubstanciací) stal tělem Kristovým a slouží k přijímání. (Srov. hesla Hostie, Transsubstanciace a Přijímání, In: Religionistická encyklopedie [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR)29) Marinou Schuchovou. Zvláštností bylo, že ačkoliv Hrdelní soud ve Velkých Losinách existoval, pro prověření byla sestavena speciální inkviziční komise podléhající (na rozdíl od šumperské, která spadala pod zemský soud opavského knížectvíPanství lichtenštejnských knížat, mezi které patřil i Šumperk, díky privilegiu podléhala v soudních věcech opavskému zemskému právu. KOČÍ, Josef. Čarodějnické procesy: z dějin inkvizice a čarodějnických procesů v českých zemích v 16. a 18. století. Praha: Horizont, 1973, s. 106. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:fc15f110-42fd-4272-8b51-a640898337dd30)) apelačnímu soudu.KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, s. 99.31) Komisi předsedal právník Jindřich František Boblig z Edelstadtu. Marina byla spolu s dalšími třemi ženami, které se měly podílet na krádeži hostie, touto komisí opakovaně vyslýchána. Všechny ženy postupně přiznávaly odpadnutí od Boha, či učení čarodějnictví. Poté byly zatčeny a převezeny do losinského vězení a následovala další série výslechů. V květnu 1679 bylo losinskému tribunálu povoleno apelačním soudem užití tortury. Té byly následně ženy podrobeny a počet uváděných kompliců se rázem prudce zvýšil.KRIŠTOFOVÁ, Tereza. Čarodějnické procesy na severní Moravě. 2014. s. 67–73.32) Nabádání k vyzrazení svého komplice bylo i u klasických řízení před městským soudem běžné, zde ale docházelo k uvádění výjimečně velkého množství osob, někdy i desítek kompliců.KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, s. 61.33) Při posledních výsleších měly ženy potvrdit své výpovědi a zopakovat jména kompliců. Svá přiznání potvrzovaly znovu těsně před vykonáním popravy upálením.KRIŠTOFOVÁ, Tereza. Čarodějnické procesy na severní Moravě. 2014. s. 75-77.34)

K rozšíření procesů do Šumperka došlo na základě losinských výslechů, v nichž zaznívala jména jeho obyvatel. Boblig tuto skutečnost sdělil knížeti Lichtenštejnovi, který poté na svém panství nechal také zřídit inkviziční komisi s Bobligem v jejím čele.Tamtéž, s. 86–87.35)

Losinská komise ukončila svoji činnost na žádost majitelů panství, bratrů Žerotínů, roku 1695, šumperská o rok později. Při těchto procesech zahynulo 53 osob ve Velkých Losinách a dalších 25 osob v Šumperku.KRIŠTOFOVÁ, Tereza. Čarodějnické procesy na severní Moravě. 2014. s. 83 a 99.36)


  • 1) ČIŽMÁROVÁ, Libuše. Kouzla a čáry v českých nářečích. Středisko společných činností AV ČR, vvi, 2018. s. 1.
  • 2) KIECKHEFER, Richard, Magie a čarodějnictví ve středověké Evropě, in: Robert Muchembled (ed.), Magie a čarodějnictví v Evropě, Praha 1997, s. 17. Cit. dle: KRIŠTOFOVÁ, Tereza. Čarodějnické procesy na severní Moravě. 2014. s. 9.
  • 3) KIECKHEFER, Richard, Magie ve středověku, s. 56. Cit. dle: KRIŠTOFOVÁ, Tereza. Čarodějnické procesy na severní Moravě. 2014. s. 11.
  • 4) GUILEY, Rosemary Ellen a Miroslava KLÍMOVÁ. Encyklopedie čarodějnic a čarodějnictví. Praha: Olympia, 1997, s. 24. ISBN 80-7033-432-0. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:63a64ec0-05c1-11e7-97b 4-5ef3fc9ae867
  • 5) KREUZ, P. Der Einfluss, s. 252. Cit. dle: VITOVSKÁ SLEZÁKOVÁ, Monika. Obraz čarodějnictví na stránkách josefínského a tereziánského zákoníku. 2015, s 128.
  • 6) VOJÁČEK, Ladislav; TAUCHEN, Jaromír a KOLUMBER, David. České právní dějiny do roku 1989. Brno: Munipress, 2024. ISBN 978-80-280-0517-7. s. 132-133, 135.
  • 7) MALÝ, Karel. Trestní právo v Obnoveném zřízení zemském. PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, 2015, 43.1: 46.
  • 8) KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši: kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. Online. Disertační práce. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, 2019. Dostupné z: https://theses.cz/id/4z4k78/
  • 9) KRISTIÁN Z KOLDÍNA, Pavel a Josef JIREČEK. Práva městská Království Českého a Markrabství Moravského spolu s krátkou jich summou. [dr. Ed. Grégr], 1876, s. 335. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8e4289b0-93ac-4199-9df8-18811db2094d
  • 10) VITOVSKÁ SLEZÁKOVÁ, Monika. Obraz čarodějnictví na stránkách josefínského a tereziánského zákoníku. 2015, s. 129.
  • 11) Josef, I., římskoněmecký císař. Geho Milosti ržimského cýsaře, vherského a cžeského krále, ec. Jozeffa Prwnjho. Arcy-knjžete Rakauského, ec. pána nasseho negmilostiwěgssýho. Nowé práwo vtrpné a hrdelnj, pro králowstwj Cžeské, margrabstwj Morawské a knjžetcstwj Sleské. Anno M.DCC. VIII. Wytisstěno w Praze: Dědičůw Jana Karla Geřábka, 1708, s. 58. Dostupné z: https://ceskadigitalniknihovna.cz/uuid/uuid:9d3fbca8-d261-4f87-ac07-a2d7dbcc23a2
  • 12) VITOVSKÁ SLEZÁKOVÁ, Monika. Obraz čarodějnictví na stránkách josefínského a tereziánského zákoníku. 2015, s. 129.
  • 13) KLABOUCH, Jiří. Staré české soudnictví: (jak se dříve soudívalo). Praha: Orbis, 1967, s. 107–109. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3dadc600-54f8-11e6-8746-005056825209
  • 14) Tamtéž, s. 109.
  • 15) KREUZ, Petr. Osmapadesátý článek Theresiany–tradiční pojetí či dekriminalizace deliktu magie?. Cornova, 2017, 7.01: 26.
  • 16) Tamtéž, s. 14.
  • 17) Marie Terezie, česká a uherská královna, císařovna, choť Františka Štěpána I., římskoněmeckého císaře. Constitutio criminalis Theresiana [maj.], aneb, Ržjmské Cýsařske w Vhřjch a Cžechách ec. ec. Králowské Aposstolské Milosti Marye Terezye Arcý-Kněžny Rakauské, ec. ec. Hrdelnj Práwnj Ržad. Vídeň: [b.n.], 1769, s. 167. Dostupné také z: https://kramerius.cuni.cz/uk/uuid/uuid:94e5ae6e-bb66-11ea-a370-001b63bd97ba
  • 18) KREUZ, Petr. Osmapadesátý článek Theresiany–tradiční pojetí či dekriminalizace deliktu magie?. Cornova, 2017, 7.01: 19–24.
  • 19) Řeč nebo čin hanobící Boha a náboženství. (Srov. heslo Blasfémie, In: Religionistická encyklopedie [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR)
  • 20) KREUZ, Petr. Osmapadesátý článek Theresiany–tradiční pojetí či dekriminalizace deliktu magie?. Cornova, 2017, 7.01: 26.
  • 21) VOJÁČEK, Ladislav; TAUCHEN, Jaromír a KOLUMBER, David. České právní dějiny do roku 1989. Brno: Munipress, 2024. ISBN 978-80-280-0517-7. s. 199.
  • 22) MALÝ, Karel, Petr SPÁLENÝ, Libuše LUPPI a Petra SKŘEJPKOVÁ. České právo v minulosti. Praha: Orac, 1995, s. 52. ISBN 80-85903-01-6. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:275400e0-06a4-11e8-9854-5ef3fc9ae867
  • 23) KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, s. 59.
  • 24) Tamtéž, s. 57.
  • 25) KRISTIÁN Z KOLDÍNA, Pavel a Josef JIREČEK. Práva městská Království Českého a Markrabství Moravského spolu s krátkou jich summou. [dr. Ed. Grégr], 1876, s. 388. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:22e66945-346c-4578-ae19-f873ff53e99b
  • 26) Kniha vedená soudem, do které se zapisoval průběh procesu. (Srov. KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta.)
  • 27) KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, s. 60.
  • 28) KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, s. 58–62.
  • 29) Chléb, který se při mši svaté proměněním (transsubstanciací) stal tělem Kristovým a slouží k přijímání. (Srov. hesla Hostie, Transsubstanciace a Přijímání, In: Religionistická encyklopedie [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR)
  • 30) Panství lichtenštejnských knížat, mezi které patřil i Šumperk, díky privilegiu podléhala v soudních věcech opavskému zemskému právu. KOČÍ, Josef. Čarodějnické procesy: z dějin inkvizice a čarodějnických procesů v českých zemích v 16. a 18. století. Praha: Horizont, 1973, s. 106. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:fc15f110-42fd-4272-8b51-a640898337dd
  • 31) KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, s. 99.
  • 32) KRIŠTOFOVÁ, Tereza. Čarodějnické procesy na severní Moravě. 2014. s. 67–73.
  • 33) KOBRLOVÁ, Zuzana. To beru na svou duši. Kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích se zvláštním zřetelem k procesům moravským. 2019. PhD Thesis. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, s. 61.
  • 34) KRIŠTOFOVÁ, Tereza. Čarodějnické procesy na severní Moravě. 2014. s. 75-77.
  • 35) Tamtéž, s. 86–87.
  • 36) KRIŠTOFOVÁ, Tereza. Čarodějnické procesy na severní Moravě. 2014. s. 83 a 99.

Místo, kde se právo setkává s lidmi.

Šipka nahoru