Evropská komise podpořila projekt na podporu zvýšení počtu žen ve vedoucích pozicích ve sportu

330 0
330 0

Oblast sportu má v evropském právu již dlouhou dobu specifické postavení. Až do roku 2007 byla aplikace evropských předpisů v oblasti sportu výlučně v dikci Soudního dvora EU. Teprve v roce 2007 došlo k jeho zakotvení do systému evropského práva, a to vydáním Bílé knihy o sportu[1] a následně rovněž v čl. 165 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zakotvením sportu v rovině primárního práva sice došlo k posílení jeho významu, v praxi však nedošlo k významným změnám. Orgány EU nadále v této oblasti nemají legislativní pravomoc, veškerá dosud učiněná opatření tak mají ryze výzkumný či doporučující charakter.

Představení autora

Mgr. Denisa Linhartová je advokátní koncipientkou JUDr. Aleny Němcové, Ph.D., advokáta

a místopředsedkyní Komise rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru.

Usnesení Evropského parlamentu o politice EU v oblasti sportu

Dne 23. listopadu 2021 Evropský parlament publikoval usnesení o politice EU v oblasti sportu: hodnocení a další možný postup.[2] V úvodu usnesení zrekapituloval dosavadní činnosti a stanoviska orgánů EU učiněných zejména v oblasti korupce, dopingu, řádné správy, přístupu k osobám se zdravotním postižením, zvyšování kvalifikace trenérů, ale i dopadu pandemie COVID-19 na mladé lidi a sport. Evropský parlament následně zdůraznil pozitivní aspekty sportu, jako je jeho společenský význam a podpora vzdělávání a hodnot jako demokracie, respekt, solidarita, rozmanitost a rovnost. Dále zdůraznil jeho pozitivní vliv na zdraví a kvalitu života občanů EU, rozvoj dovedností mladých lidí, zvýšení občanské angažovanosti či zvýšení kvality života občanů v odlehlých oblastech při rozvoji sportovní infrastruktury. Za důležitý označil rovněž význam sportu jakožto nástroje pro integraci a inkluzi osob s omezenými příležitostmi, osob různých věkových skupin, pohlaví, zdravotního postižení a sociokulturního zázemí. Neopomněl ani na konstantně rostoucí hospodářský význam sportu, který přispívá k tvorbě pracovních míst v EU a podpoře mezinárodní spolupráce. Evropský parlament však upozornil i na negativní aspekty sportu, jakými jsou např. korupce, manipulace s výsledky zápasů, doping, financování, digitální pirátství, modely založené čistě na zisku, porušování lidských práv, diskriminace a násilí, udržitelnost, negativní dopady pandemie COVID-19, porušování pravidel řádné správy či nedostatečné zastoupení žen ve vedoucích pozicích a sdělovacích prostředcích.

A právě poslední z nedostatků se stal předmětem nově vzniklého projektu podpořeného Evropskou komisí z programu Erasmus+ nesoucí název GAMES[3] (Guidance to Achieve More Equal Leadership in Sports) (dále také jako „Projekt GAMES“), do kterého se zapojil i Český olympijský výbor (dále jen „ČOV“).

Ženy ve vedoucích pozicích ve sportu

Předně je třeba říci, že nedostatečné zastoupení žen ve sportu se dlouhodobě netýká jen vedoucích pozic, ale celé oblasti sportu – tedy i sportovkyň, trenérek, rozhodčích, redaktorek či technických pracovnic. Na tento nedostatek se zaměřil i Mezinárodní olympijský výbor (dále jen „IOC“), který si v roce 2014 jako jeden ze 40 cílů Olympijské agendy 2020[4] vytyčil i rovné zastoupení obou pohlaví na OH, včetně týmových událostí. Tohoto výsledku úspěšně dosáhl, když na OH v Tokiu tvořily ženy 48,8 % všech sportovců, počet soutěží smíšených týmů vzrostl z 8 na 22 a zcela rovného zastoupení obou pohlaví bylo počínaje rokem 2018 dosaženo i na Olympijských hrách mládeže.[5] IOC se však nespokojilo pouze se zvýšením počtu sportovkyň. Od roku 2012 do roku 2020 došlo k navýšení počtu členek IOC z 21 % na 38 %, zvýšení počtu žen ve výkonném výboru z 27 % na 33 %, žen v komisích z 21 % na 48 % a žen v předsednických funkcích komisí z 20 % na 37 %.[6] Dne 30. září 2022 IOC zveřejnilo zprávu o historickém milníku, neboť poprvé v historii bylo dosaženo 50% zastoupení žen v komisích IOC (vs 20 % v roce 2012) a počet předsedkyň vzrostl na 42 %.[7] IOC však ve svých cílech nepolevuje a v rámci aktualizované Olympijské agendy 2020+5 si dává za cíl nadále zvyšovat zastoupení žen v dalších oblastech sportu a podporovat rovnost napříč všemi aspekty sportu.[8]

Je nesporné, že IOC se posledních 8 let snaží jít národním olympijským výborům a sportovním federacím v naplňování těchto cílů příkladem. Situace v národních výborech a sportovních federacích však zdaleka není tak pozitivní.

Dle studie z roku 2011 ženy zastávaly pouhých 10 % vedoucích pozic v mezinárodních i evropských sportovních federacích, přičemž z 52 evropských federací pouze 2 vedly ženy.[9] V roce 2018 provedla obdobnou studii organizace Women on Boards, dle které ženy zastávaly cca 18 % vedoucích pozic v národních olympijských výborech (přičemž se jedná o průměr mezi 0 % v ČR až po 46 % v Austrálii) a rovněž 18 % v mezinárodních sportovních federacích (od 0 % u golfu, házené a juda až po 38 % u triatlonu či pozemního hokeje).[10] Tomuto tématu se však věnovaly i orgány EU. V roce 2014 se problematice věnovala skupina odborníků, která si stanovila za cíl pro rok 2020 dosáhnout 40 % žen v řídících pozicích národních sportovních federací a nejméně 30 % v evropských sportovních federacích.[11] V roce 2017 na problematiku upozornil rovněž Evropský institut pro rovnost žen a mužů, který uvedl, že v Evropě je pouze 4 % prezidentek federací, 9 % viceprezidentek, 15 % členek výkonných výborů a 22 % generálních sekretářek.[12] I přes realizované studie a z nich vzešlých doporučení se však vytyčených cílů ani zdaleka nepodařilo dosáhnout. Evropská komise se proto rozhodla finančně podpořit projekt GAMES, jehož cílem je zlepšení stávající situace.[13]

Projekt GAMES financovaný z fondu Erasmus+ Evropské komise

Projekt GAMES byl zahájen na jaře 2022. Koordinátorem projektu je EU kancelář Evropských olympijských výborů za podpory IOC, organizací Equal Rights in Sports a I Trust Sport a účasti olympijských výborů z Belgie, ČR, Německa, Řecka, Irska, Lotyšska, Severní Makedonie a Turecka. Cílem projektu je zvýšení počtu žen ve vedoucích pozicích a dosažení cíle vytyčeného IOC o zastoupení žen nejméně v rozsahu 30 %, a to zejména formou podpory strukturálních změn ve správě olympijských výborů a národních sportovních svazů, nalezení a porozumění existujících kulturních překážek a podpory spolupráce mezi olympijskými výbory a jejich členskými federacemi v naplňování těchto cílů.

Projekt GAMES je rozdělen do čtyř fází:

I. studie – zjištění aktuální situace zastoupení žen v národních olympijských výborech a federacích v sedmi partnerských zemích, identifikace existujících překážek

II. vytvoření tzv. Pool of actions – vytvoření přehledu opatření a nástrojů, které mohou vést ke zvýšení počtu žen ve vedoucích pozicích

III. vytvoření národních akčních plánů – vytvoření národního akčního plánu „na míru“ pro každý ze zúčastněných olympijských výborů, publikace a představení akčního plánu

IV. implementace akčního plánu, spolupráce s národními sportovními federacemi

Projekt GAMES se v současné chvíli nachází na přelomu první a druhé fáze. Předběžné závěry studie[14] ukázaly, že ženy tvoří cca 20–33 % členek výkonných výborů a přibližně 33 % členek pléna v rámci studovaných národních olympijských výborů a sportovních svazů. Čísla se však výrazně liší napříč státy i sporty, např. u gymnastiky je zastoupení žen výrazně vyšší než u fotbalu či basketbalu. Co do počtu zaměstnanců ženy tvoří cca 30–40 %, jejich počet však výrazně klesá úměrně k senioritě vybraných pozic. Výsledky ČOV a českých svazů jsou bohužel pod tímto průměrem. V plénu ČOV zasedá pouhých 14 % žen a ve výkonném výboru dokonce jen 11 %. Počet zaměstnankyň je sice nad průměrem (cca 60 %), jejich zastoupení v seniorních pozicích je však nižší (cca 40 %). A výsledky jsou podobné i u českých sportovních federací – ve výkonných výborech je cca pouze 20 % žen (u některých sportů jsou však výbory ryze mužské), ženy tvoří v průměru třetinu zaměstnanců federací a převážnou část vedoucích pozic zastávají muži.

V současné chvíli probíhají práce na prvním návrhu Pool of Actions, tedy přehledu nástrojů a opatření, která mohou být následně národními výbory a federacemi implementována. Kromě průřezových témat (zejména zohledňování otázky rovnosti při vzdělávání, komunikaci, přípravě a aktualizaci metodik a systémů, rozpočtové politice aj.) obsahuje Pool of Action tři hlavní oblasti nástrojů:

  • strukturální změny – např. kvóty, zavedení kolektivních orgánů, zavedení komise rovných příležitostí, omezení délky volebního období, revize volebních a hiring procesů, genderové otázky jako podmínka financování,
  • podpora žen – např. mentoringové a vzdělávací programy, networkingové aktivity, stipendijní programy, spolupráce s národními federacemi, vytvoření strategie rovnosti, mediální podpora žen a veřejná komunikace tématu
  • podniková kultura – např. zajištění inkluzivní a rovné kultury uvnitř organizace, propagace diversity, podpora inkluze a rovnosti, vytvoření bezpečného prostředí a vytvoření mechanismů pro odstraňování nežádoucího chování (šikana, obtěžování aj.), uspořádání workshopů a vzdělávacích programů, zajištění flexibilního a respektujícího pracovního prostředí.

Tyto nástroje a jejich konkrétní podoba však budou nadále předmětem dalších prací, po finalizaci Pool of Actions budou využity pro přípravu konkrétních národních akčních plánů, jejichž zveřejnění se předpokládá na přelomu let 2023/2024. Vytvoření akčního plánu tak bude předmětem činnosti Komise rovných příležitostí ve sportu ČOV v roce 2023.

Je nesporné, že evropské olympijské výbory i federace čeká k dosažení vytyčených cílů ještě dlouhá cesta. Jejich spolupráce, sdílení zkušeností a podpora ze strany orgánů EU je však nejen správným krokem pro budoucnost sportu, ale rovněž aktivitou naplňující bod 25 předmětného usnesení, ve kterém „Evropský parlament naléhavě vyzývá mezinárodní, evropské a vnitrostátní sportovní svazy a zúčastněné strany, aby uplatňovaly opatření k zajištění rozmanitosti a začleňování, zejména aby řešily problém nízkého zastoupení žen a etnických menšin ve vedoucích pozicích a správních radách“.[15]

Je tedy otázkou, jakými strukturálními a kulturními změnami Český olympijský výbor a národní sportovní federace v následujících letech projdou a jaké nástroje a opatření se rozhodnout implementovat. Veškeré apely a prohlášení sice nadále mají pouze doporučující povahu, s ohledem na neustále se zvyšující tlak IOC (který jde sám v této problematice vzorně příkladem), společnosti a nyní i orgánů EU je však zřejmé, že dříve či později se touto otázkou budou nuceny zabývat všechny sportovní organizace. Není přitom vyloučeno, že naplnění těchto cílů bude v budoucnu nepřímo vynucováno např. i formou podmiňovaného financování ze strany státních orgánů či mezinárodních organizací, neboť tato praxe byla již v některých státech zavedena a je považována za efektivní.[16]

Poznámky pod čarou

[1] Evropská komise. Bílá kniha o sportu (KOM (2007) 391 v konečném znění). Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=LEGISSUM%3Al35010.

[2] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 o politice EU v oblasti sportu: hodnocení a další možný postup (2021/2058(INI)).

[3] Více o projektu na https://games-project.com a https://twitter.com/GamesErasmus.

[4] International Olympic Committee. Olympic Agenda 2020. Published 2014. Dostupné z https://stillmed.olympic.org/Documents/Olympic_Agenda_2020/Olympic_Agenda_2020-20-20_Recommendations-ENG.pdf.

[5] International Olympic Committee. Olympic Agenda 2020 Closing report. Doporučení 11. Dostupné z https://stillmed.olympics.com/media/Document%20Library/OlympicOrg/IOC/What-We-Do/Olympic-agenda/Olympic-Agenda-2020-Closing-report.pdf.

[6] Tamtéž.

[7] International Olympic Committee. Historical milestone: Equal number of men and women appointed by president Bach for positions in IOC commissions [online]. 30. 9. 2022 [cit. 2022-10-18]. Dostupné z https://olympics.com/ioc/news/equal-number-of-men-and-women-appointed-for-positions-in-ioc-commissions.

[8] International Olympic Committee. Olympic Agenda 2020+5. 15 recommendations. Dostupné z https://stillmed.olympics.com/media/Document%20Library/OlympicOrg/IOC/What-We-Do/Olympic-agenda/Olympic-Agenda-2020-5-15-recommendations.pdf.

[9] PFISTER, G. Mapping Gender Equality in European sport [online]. 2011 [cit. 2022-10-18].Dostupné z http://www.uisp.it/nazionale/aree/politichegenere/files/Mapping_ENGLISH.pdf

[10] Women on Boards. Gender balance in global sport report [online]. September 2016 [cit. 2022-10-18].Dostupné z https://www.womenonboards.net/womenonboards-AU/media/AU-Reports/2016-Gender-Balance-In-Global-Sport-Report.pdf

[11] Group of experts „Gender equality in Sport“. Proposal for Strategic Actions 2014-2020 [online]. 18. 2. 2014[ cit. 2022-10-18].Dostupné z https://ec.europa.eu/assets/eac/sport/events/2013/documents/20131203-gender/final-proposal-1802_en.pdf

[12] European Institute for Gender Equality. Gender in sport. Luxembourg: Publications office of the European Union, 2017. ISBN: 978-92-9493-629-5, s. 7.

[13] V rámci programu Erasmus+ byly podpořeny i další projekty zabývající se problematikou rovnosti pohlaví, Projekt GAMES tedy není jedinou aktivitou Evropské komise zabývající se tímto tématem.

[14] GAMES Project. Report: Baseline study on gender equality in leadership positions. October 2022. Neveřejný dokument.

[15] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 o politice EU v oblasti sportu: hodnocení a další možný postup (2021/2058(INI)).

[16] Splnění minimální počtu zastoupení žen v orgánech jednotlivých organizací je podmínkou získání státní podpory např. v Severní Makedonii, podobnou praxi zavedl i Turecký olympijský výbor v případě příspěvků národním federacím.

In this article

Join the Conversation