USA – Florida: Podjatost a facebookové přátelství soudce a právního zástupce ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Florida

1112 0
1112 0

Je „facebookové“ přátelství mezi soudcem a právním zástupcem důvodem pro vyloučení soudce z důvodu podjatosti? Za určitých okolností tomu tak být může, a proto je třeba věnovat pozornost tomu, jaké podmínky musí v daném případě být splněny. Podle Nejvyššího soudu státu Florida (Supreme Court of Florida) sp. zn. SC17-1848 ze dne 15. listopadu 2018[1] nikoliv každé přátelství může být důvodem pro vyloučení, a není důvod aby facebookové přátelství, které zpravidla zahrnuje cizí osoby, samo o sobě vedlo k vyloučení.“.

Podstata námitky podjatosti v daném případě spočívala v tom, že právní zástupce jednoho z účastníků řízení a soudce jsou „facebookoví“ přátelé. Protistrana vznesla námitku podjatosti z důvodu obavy o narušení spravedlivého a nestranného procesu a dále z obavy možného ovlivnění soudce skrze tento vztah (přátelství). Nejvyšší soud se zabýval pouze otázkou, zda „facebookové“ přátelství soudce a právního zástupce samo o sobě (automaticky) vede k vyloučení soudce. Soud se blíže nezabýval povahou tohoto „facebookového“ přátelství a jeho obsahem, tj. zejména příspěvky, „lajky“, komentáři, sdílením či jinými aktivitami.

Nejvyšší soud státu Florida se v dané věci zabýval názory vyslovenými v rozhodnutí odvolacího soudu pro třetí okres (Third District Court of Appeal), který ve věci Law Offices of Herssein & Herssein, P.A. v. United Services Automobile Ass´n, 22 So. 3d 408 (Fla 3d DCA 2017) shledal, že přátelství na Facebooku nezakládá dostatečný důvod pro vyloučení soudce. Tím se odchýlil od názoru dříve vysloveném v rozhodnutí odvolacího soudu pro čtvrtý okres státu Florida (Fourth District Court of Appeal), který ve věci Domville v. State, 103 So. 3d 184 (Fla. 4th DCA 2012) rozhodl zcela opačně. Nejvyšší soud státu Florida se ztotožnil s rozhodnutím ve věci Herssein, tedy že přátelství na Facebooku samo o sobě nezakládá důvod pro vyloučení soudce z projednávání věci, a postavil na jisto, jak v obdobných případech postupovat. V následující části tohoto příspěvku stručně přiblížím oba posuzované případy odvolacích soudů.

Případ Domville – důvod pro vyloučení  

V případu Domville se jednalo o vyloučení soudce z důvodu facebookového přátelství se státním zástupcem, kde se odůvodnění odvolacího soudu pro čtvrtý okres opíralo o „Doporučení justiční etické komise státu Florida z roku 2009“.[2] Tato komise se ve svém doporučení z roku 2009 striktně vymezila proti tomu, aby si soudci přidávali do přátel právní zástupce, nebo aby od takových zástupců přijímali žádosti o přátelství, mohou-li být zástupci ve věcech, které rozhodují. Dle této komise může veřejnost vnímat osoby, které má soudce v přátelích, jako někoho s kým má zvláštní vztah, přičemž takový přítel na Facebooku vzbuzuje dojem, že je v určitém postavení způsobilém ovlivnit soudce.[3]

Případ Herssein – odchýlení od rozhodnutí Domville

Ve druhém zmiňovaném případě, tj. věc Herssein, považoval odvolací soud pro třetí okres za rozhodné kritérium, zda průměrně rozumná osoba může mít obavy z narušení nestrannosti soudce a zároveň z ohrožení práva na spravedlivý proces právě z důvodu facebookového přátelství soudce a právního zástupce.  Soud připomněl ustálený princip, že „pouhá námitka přátelství mezi soudcem a právním zástupcem účastníka nemůže sama o sobě vést k vyloučení[4], a v návaznosti na to upozornil na případ ve věci Chace v. Loisel[5], ve kterém byly již dříve vyjádřeny pochyby ohledně správnosti odůvodnění ve věci Domville. Soud vyzdvihl, že v případu Chace byl vysloven následující závěr:

Facebookové přátelství nemusí nutně znamenat existenci blízkého vztahu“.

Z rozhodnutí v případu Chace dovodil soud tři stěžejní důvody tohoto závěru:

  1. Někteří lidé mají tisíce přátel na Facebooku[6]
  2. Lidé na Facebooku nejsou často schopni si vzpomenout (vyjmenovat) všechny lidi, které mají v přátelích
  3. Přidáváme lidi, které neznáme, ale Facebook nám je nabízí[7]

Odvolací soud pro třetí okres se ve věci Herssein s názorem soudu v případu Chace ztotožnil a dále jej rozvedl. Odvolací soud ve věci Herssein uvedl, že přítel na sociální síti se nemusí nutně překrývat s přítelem v tradičním slova smyslu, tj. „osobou, ke které chováme určitou náklonnost či úctu“. Podle soudu nelze dospět k závěru, že každé přátelství na Facebooku nelze ztotožnit s přátelstvím ve „skutečném světě“, neboť je třeba reflektovat povahu Facebooku jako sociální sítě.

Odvolací soud ve věci Herrsein dospěl k závěru, že „pouhá skutečnost, že je soudce facebookovým přítelem s právním zástupcem strany či svědka, bez dalšího nezakládá důvodnou obavu, že by mohl být soudce podjatý, nebo že by byl pod vlivem takového facebookového přítele.“

K rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Herssein

Ve svém rozhodnutí se Nejvyšší soud nejprve zabýval vyloučením soudce v obecné rovině a následně sumarizací rozhodovací činnosti (case law)[8], co do otázky vyloučení soudce z důvodu přátelství na Facebooku. Nejvyšší soud se nejprve zabýval vymezením pojmu přítel a přátelství v tradičním slova smyslu.

Přátelství v tradičním smyslu

Jak uvedl Nejvyšší soud, přítelem v tradičním slova smyslu nazveme zpravidla, slovy výkladového slovníku Webster´s Third New International Dictionary „osobu, která je k jiné osobě pojena city, náklonností či úctou“.[9] Nejvyšší soud si k nápomoci vybral dále dvě další definice z jiných výkladových slovníků, tj. „přítelem je osoba, která vás zná, má vás ráda a věří vám[10]; „přítelem je osoba, kterou s někým jiným pojí náklonnost či důvěrnost[11], a „přítelem je někdo od velmi důvěrné a blízké osoby až po osobu, která je pouhým známým“.[12] Již z tohoto výběru je zjevné, že nelze zcela exaktně pojem „přítel“ definovat. Tento pojem je bezesporu široký a skýtá mnoho konotací, přičemž přítelem může být osoba velmi blízká, rovněž však starý známý, který pro nás neznamená víc, než osobu, se kterou se ze zdvořilosti pozdravíme. Přátelství v tradičním slova smyslu tedy nemusí nutně znamenat blízký vztah. Není pochyb o tom, že přátelství může mít různou podobu, tj. někteří lidé mohou mít vůči sobě navzájem blíže, než k jiným.[13] Ani když o některých lidech lze prohlásit, že jsou přáteli, nelze uzavřít, do jaké míry je vztah mezi danými osobami intenzivní. Obdobně pak z pouhého členství v určitém zájmovém spolku, či ze skutečnosti, že jsou dva lidé bývalí spolužáci, bývalí kolegové či sousedé, nelze usoudit, že je zde dán tak intenzivní vztah mezi nimi, který by založil důvod pro pochybnost o nepodjatosti soudce, a tedy důvod pro vyloučení z projednávané věci.[14]

Povaha přátelství na Facebooku

Nejvyšší soud po vymezení technické stránky a popisu fungování sociální sítě Facebook, zejména toho, jak tato síť funguje, přistoupil k posouzení povahy „přátelství“ na Facebooku. Uživatel Facebooku má možnost spojovat se s ostatními uživateli prostřednictvím tzv. „přidání do přátel“, anebo přijetím žádosti o „přátelství“ jiného. V prostředí Facebooku je pak takový kontakt (uživatel) označen jako přítel a rovněž seznam takto propojených „spřátelených“ osob (přehled) není seznamem kontaktů, nýbrž seznamem přátel.[15] Zatímco tradiční přátelství může být na stupnici od „nejbližší intimity“ až po „starý známý“, u Facebookového přátelství je tato škála posunuta, a sice, od nejbližší intimity až po „naprostého cizince“ (viz výše uvedený případ Chace, tj. nikoliv ojedinělá praxe přidávání do „přátel“ naprosto cizích osob). Na Facebooku je možné být v přátelích s fakticky každým profilem, který ani nemusí být ve správě konkrétní osoby, např. různé celebrity, zvířata či zcela fantazijní osoby. Přátelství na Facebooku může být zcela nahodilé a pomíjivé (dokonce lhostejné) oproti přátelství v tradičním pojetí, které vzniká na základě, byť někdy i nepatrného, ovšem vždy osobního kontaktu. Přítel na Facebooku je zároveň pouhou položkou, kterou lze odebrat (či tzv. zablokovat) jako každý jiný kontakt.

Etická komise

Převládajícím názorem (mezi etickými komisemi jednotlivých států) je, že přátelství soudce a právního zástupce na Facebooku samo o sobě nevede k tomu, že by byl takový vztah byl veřejností vnímán, jako vztah zvláštní povahy s rizikem možného ovlivnění soudce.

Etická komise Florida zastává menšinový názorový proud. Byla jednou z prvních komisí, kdy již v roce 2009 vydala doporučení, aby si soudci nepřidávali právní zástupce do přátel (nebo nepřijímali jejich žádosti o přátelství), přičemž takové jednání prohlásila za rozporné s etickým kodexem. Dokonce posléze dané doporučení rozšířila i na další sociální sítě jako LinkedIn a Twitter.

Hlavní obavou dle komise je, že „průměrně rozumná osoba může mít obavy z narušení nestrannosti a spravedlivého procesu, z důvodu facebookového přátelství soudce a právního zástupce.“[16]

Povahu a intenzitu facebookového přátelství je dle doporučení etické komise z roku 2010[17] možné prostřednictvím čtyř kritérií, jak uvedeno dále:

  • Povaha sociální sítě (čím více je sociální síť osobní, tím větší je pravděpodobnost blízkého vztahu) 
  • Počet „přátel“ složení přátel (čím více přátel, tím menší pravděpodobnost vzbuzení dojmu zvláštního postavení, navíc někteří lidé mají stovky až tisíce přátel, a nejsou ani schopni si všechny vybavit) 
  • Počet případů, kde právní zástupce vystupuje (čím méně případů konkrétního soudce, kde vystupuje daný právní zástupce, tím menší pravděpodobnost, že takovou interakci bude možné označit za přípustnou).

Podle Nejvyššího soudu komise ve svém hodnocení a doporučení přehlíží skutečnou povahu přátelství na Facebooku a zcela odhlíží od úvahy, že nevede-li ani tradiční přátelství mezi soudcem a právním zástupcem účastníka samo o sobě k vyloučení soudce, tím spíše k němu nepovede přátelství na Facebooku, které může být z hlediska osobního vztahu oněch osob bez většího významu, než výměna telefonního čísla. Nejvyšší soud uvedené obavy etické komise de facto označil za nepřiléhavé a pomíjející realitu.

Závěrem

Rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Florida lze jednoznačně uvítat a nazírat na něj jako na rozhodnutí, které potvrzuje vítězství uvažování při aplikaci práva, neboť je zjevné, že samotné přátelství na Facebooku (případně na jiné sociální síti) mezi soudcem a zástupcem účastníka řízení není důvodem pro vyloučení soudce z projednávání dané věci. Je patrné, že ve virtuálním světě znamená „přítel“ něco jiného než ve světě skutečných mezilidských vztahů.

Etická komise se ve svém doporučení z roku 2009 striktně vymezila proti tomu, aby si soudci přidávali do přátel právní zástupce, nebo aby od takových zástupců přijímali žádosti o přátelství, mohou-li být zástupci ve věcech, které rozhodují. Nejenže tento požadavek samotný není z objektivního hlediska udržitelný, když žádný soudce nemůže vědět, s kým přesně přijde do styku během svého působení, ale není ani rozumně odůvodnitelný, když by se fakticky rovnal zákazu uložení telefonního čísla či jiného kontaktního údaje dané osoby. Navíc je více než pravděpodobné, že soudce se se zástupci účastníků, kteří působí v jeho obvodu, zná i z jiných příležitostí, zejména předchozího studia či setkání se společnými přáteli.

Domnívám se, že stanovisko etické komise státu Florida spočívá v přehlížení skutečné povahy sociálních sítí a zejména v jejich přeceňování, respektive přeceňování onoho „přátelství“ a nepochopení jeho smyslu. Kritéria předestřená komisí ve stanovisku z roku 2010 však nepochybně mohou být inspirativním vodítkem pro posouzení povahy „vztahu“ na sociální síti.

Připomínám, že v projednávané věci šlo o posouzení otázky, zda toliko pouhé přátelství na Facebooku je dostatečným důvodem pro vyloučení soudce. Otázka, zda mezi soudcem a právním zástupcem byl skutečně blízký vztah, nebyla v předmětné věci řešena. Pokud by tomu tak bylo, mohlo by skutečně dojít k vyloučení soudce, nicméně nikoli z důvodu přátelství na Facebooku, ale z důvodu skutečně relevantního a dostatečně intenzívního poměru k právnímu zástupci.

Pro další informace bych si dovolil odkázat na dřívější články věnující se dané problematice:

USA – Wisconsin: Podjatost soudce z důvodu přátelství na Facebooku

USA – Texas: Kontaktování soudce otcem poškozené prostřednictvím Facebooku jako důvod podjatosti

Poznámky

*Autorem článku je JUDr. Leoš Kudlík, justiční čekatel u Krajského soudu v Ostravě.

[1] Rozhodnutí dostupné zde: https://law.justia.com/cases/florida/supreme-court/2018/sc17-1848.html

[2] Judicial Ethics Advisory Committee Opinion, tj. Fla. JEAC Op. 2009-20 (Nov. 17, 2009).

[3] K tomuto názoru se komise znovu přihlásila i o rok později. (Fla. JEAC Op. 2010-06).

[4] Odvolací soud v této souvislosti citoval případ MacKenzie v. Super Kids Bargain Store, Inc., 565 So. 2d 1332, 1338 (Fla. 1990) a Smith v. Santa Rosa Island Auth., 729 So. 2d 944, 946 (Fla. 1st DCA 1998).

[5] Který projednával odvolací soud pátého okresu státu Florida Chace v. Loisel, 170 So. 3d 802 (Fla. 5th DCA 2014).

[6] V této souvislosti bylo citováno rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Kentucky, věc Sluss v. Commonwealth, 381 S.W.3d 215, 222, z roku 2012).

[7] Typicky v tzv. návrzích, „lidé které možná znáte“.

[8] Tzv. „de novo“ přezkum, viz případ Daniels v. State, 121 So. 3d 409, 413 (Fla. 2013). Viz též zde: https://lawshelf.com/shortvideoscontentview/de-novo/

[9] Nejvyšší soud citoval výkladový slovník Webster´s Third New International Dictionary 911 (1993 ed.).

[10] Viz The American Heritage Dictionary 703 (5th ed. 2011).

[11] Viz Shorter Oxfor English Dictionary 1035 (6th ed. 2007).

[12] Viz Black´s Law Dictionary 600 (5th ed. 1979).

[13] Srov. případ Clark v. Campbell, 133 A. 166, 170 (N.H. 1926).

[14] Viz případ Ervin v. Collins, 85 So. 2d 833, 833-34 (Fla. 1956); Adkins v. Winkler, 592 So. 2d 357, 360-61 (Fla. 1st DCA 1992).

[15] Nejvyšší soud v této souvislosti citoval případ Facebook, Inc. v. Power Ventures, Inc., 844 F.3d 1058, 1063 (9th Cir. 2016).

[16] Zcela v souladu s dlouhotrvající ustálenou praxí v tom, že pouhé přátelství mezi soudcem a účastníkem či právním zástupcem, samo o sobě nemůže vést k vyloučení soudce z projednávání věci. Viz případ uvedený v poznámce pod čárou č. 1.

[17] Doporučení etické komise státu Florida č. 66 z roku 2010 dostupné zde: https://www.caljudges.org/docs/Ethics%20Opinions/Op%2066%20Final.pdf

In this article

Join the Conversation