Odvolání či odložení konání valné hromady společnosti s ručením omezeným

299 0
299 0

Nejen v době koronavirové mohou nastat v pomyslném životě obchodní společnosti situace, kdy se již svolaná valná hromada nemůže z objektivních či jiných praktických důvodů konat, a musí dojít k jejímu odvolání či odložení. Ačkoli se odvolání či odložení valné hromady nemusí jevit jako složitý proces, zákonná úprava pro tento postup nemusí být v některých ohledech zcela jednoznačná…

Představení autora

Mgr. Martin Horvát (PF UK) je advokátním koncipientem v advokátní kanceláři Brož & Sokol & Novák s.r.o., kde se věnuje převážně civilnímu právu, cizí mu však nejsou ani ostatní právní obory včetně práva trestního.

 

Valná hromada a její svolání

Valná hromada je v souladu s § 44 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „z.o.k.“) nejvyšším orgánem kapitálových společností, jehož prostřednictvím dochází k výkonu práva společníka nebo akcionáře podílet se na řízení společnosti. Zatímco valná hromada společnosti s ručením omezeným je tvořena všemi společníky, v případě akciové společnosti tvoří valnou hromadu její akcionáři. V obou případech valná hromada rozhoduje o základních otázkách týkajících se směřování společnosti včetně změny zakladatelského právního jednání, volby a odvolávání orgánů či o jejím zrušení s likvidací.

Akciová společnost

Valnou hromadu akciové společnosti svolává představenstvo dle § 402 odst. 1 z.o.k. alespoň jedenkrát za účetní období, ledaže stanovy určí svolávání častější. Pokud nesvolá představenstvo valnou hromadu tehdy, kdy to zákon o obchodních korporacích vyžaduje nebo kdy představenstvo není dlouhodobě usnášeníschopné, je valnou hromadu oprávněn dle § 402 odst. 2 z.o.k. svolat jeho člen, ledaže zákon o obchodních korporacích stanoví jinak. Dále musí představenstvo svolat valnou hromady tehdy, kdy zjistí kvalifikovanou ztrátu společnosti dle § 403 odst. 2 z.o.k. nebo z jiného vážného důvodu. Pozvánku o konání valné hromady musí svolovatel dle § 406 odst. 1 z.o.k. zveřejnit na internetových stránkách akciové společnost alespoň 30 dnů předem a současně ji v této lhůtě zaslat přímo akcionářům.

Společnost s ručením omezeným

U společnosti s ručením omezeným svolává valnou hromadu dle § 181 odst. 1 z.o.k. jednatel rovněž alespoň jednou za účetní období, ledaže zákon o obchodních korporacích či společenská smlouva stanoví svolávání častější. Povinnost svolat valnou hromadu jednateli zákon o obchodních korporací stanoví v § 182 z.o.k., a to bez zbytečného odkladu v případě hrozícího úpadku či z jiných vážných důvodů. Pokud dle § 183 z.o.k. společnost s ručením omezeným jednatele nemá nebo ten neplní své povinnosti, svolá valnou hromadu kterýkoli společník a pokud to vyžadují zájmy společnosti, svolá valnou hromadu dozorčí řáda. V každém případě však platí, že termín konání valné hromady a její pořad musí být dle § 184 odst. 1 z.o.k. oznámen společníkům nejméně 15 dnů před jejím konáním, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

 

Odvolání a odložení konání valné hromady

Akciová společnost

Co se týče odvolání a odložení konání valné hromady akciové společnosti, nabízí zákon o obchodních korporacích poměrně jasnou úpravu tohoto procesu. Podle § 410 z.o.k. oznámí akciová společnost odvolání nebo odložení konání valné hromady svým akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, a to alespoň jeden týden před původně oznámeným datem konání valné hromady. V případě nedodržení tohoto postupu je akciová společnost povinna uhradit akcionářům, kteří se na valnou hromadu dostavili podle původní pozvánky, s tím spojené účelně vynaložené náklady. Pokud však byla valná hromada svolána z podnětu kvalifikovaných akcionářů, je odvolání nebo odložení jejího konání možné jen se souhlasem těchto akcionářů.

Společnost s ručením omezeným

U společnosti s ručením omezeným může nastat s odvoláním či odložením konání valné hromady problém, neboť zákon o obchodních korporacích takovou výslovnou právní úpravu nikterak nenabízí. V důsledku absence právní úpravy odvolání a odložení konání valné hromady společnosti s ručením omezeným proto níže předkládám úvahu o tom, zda takový postup přesto možný je, či nikoli a případně na základě jakých zákonných ustanovení by měla osoba oprávněná v takové situaci postupovat.

V každém případě existuje možnost upravit odvolání a odložení valné hromady ve společenské smlouvě, což je podle mého názoru řešení nejjednodušší a nejefektivnější. Ne každá společnost s ručením omezeným však má možnost měnit své zakladatelské právní jednání takto operativně, a proto považuji za nutné předmětnou právní otázku řešit i pro případ, že se o ní společenská smlouva nijak nezmiňuje.

Absence zmiňované úpravy zákona o obchodních korporacích může vyústit dle mého názoru ke třem právním závěrům:

a) odvolání a odložení konání valné hromady s.r.o. není možné

b) odvolání a odložení konání valné hromady s.r.o. je možné analogicky dle ustanovení upravujících její svolání

c) odvolání a odložení konání valné hromady s.r.o. je možné analogicky dle ustanovení upravujících odložení nebo odvolání zasedání členské schůze spolku

d) odvolání a odložení konání valné hromady s.r.o. je možné analogicky dle ustanovení upravujících odvolání a odložení valné hromady a.s.

 

A) Odvolání a odložení konání valné hromady s.r.o. není možné

Podle mého názoru nelze z absence právní úpravy dovozovat, že společnost s ručením omezeným nemůže žádným způsobem odvolání či odložení valné hromady docílit. Zákon o obchodních korporacích totiž u akciové společnosti, která na rozdíl od společnosti s ručením omezeným spojuje více kapitálových a méně osobních prvků, právní úpravu odvolání a odložení valné hromady přímo poskytuje. Bylo by tak absurdní dovozovat, že valnou hromadu akciové společnosti, jejíž organizace je obecně vzhledem k silnější kapitálové povaze a v mnohých případech vysokému počtu akcionářů složitější, odvolat či odložit lze, a naopak s konáním valné hromady společnosti s ručením omezeným, která obecně funguje na bližších osobních vazbách společníků, takto nakládat nelze. O větší organizační náročnosti v případě valné hromady svědčí mimo jiné i pravidla ohledně uveřejnění pozvánky na valnou hromadu, kdy v případě akciové společnosti zákon stanoví lhůtu 30 dnů předem (§ 406 o.s.ř.), zatímco v případě společnosti s ručením omezeným činí lhůta pro oznámení jejího konání pouze dnů 15 (§ 184 odst. 1 o.s.ř.).

Není tak podle mého názoru z hlediska odvolání či odložení valné hromady mezi oběma druhy obchodních společností žádného zásadního rozdílu, a není tedy důvod, aby odvolání nebo odložení konání valné hromady společnosti s ručením omezeným nebylo přípustné. Tento závěr navíc podporuje i skutečnost, že pro oblast soukromého práva platí zásada autonomie vůle a svobodného individuálního jednání, vyplývající z čl. 2 odst. 4 Ústavy a z čl. 2 odst. 3 Listiny.

 

B) Odvolání a odložení konání valné hromady s.r.o. analogicky dle ustanovení upravujících její svolání

Jelikož jsme výše dospěli k závěru, že není důvod, aby odvolání či odložení konání valné hromady nebylo možné, je třeba nyní určit, na základě kterého zákonného ustanovení tak lze učinit. Logicky se tak nabízí použít analogicky obdobná ustanovení, která upravují svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným (§ 181 a násl. z.o.k).

V takovém případě by k uvedené dispozici s konáním valné hromady byl patrně oprávněn její svolavatel, který by musel o odvolání či odložení konání valné hromady vyrozumět všechny společníky nejméně 15 dnů předem, tedy v souladu se lhůtou, která je stanovena pro její svolání (§ 184 odst. 1 z.o.k.). Dle mého názoru je však nezbytné tento závěr konfrontovat právě s právní úpravou akciové společnosti, která s odvoláním či odložením konání valné hromady spojuje lhůtu jeho oznámení nejméně jeden týden předem. Opět se tak ocitáme v situaci, kdy by bylo třeba pro odložení nebo odvolání konání valné hromady akciové společnosti, které je obecně z organizačního pohledu náročnější, zachovat lhůtu jednoho týdne pro jeho oznámení, zatímco u společnosti s ručením omezeným, jejíž valná hromada je zásadně z hlediska konání mnohem pružnější, by lhůta činila 15 dnů předem. Zároveň je třeba vzít v potaz, že u akciových společností je lhůta pro odvolání či odložení konání valné hromady mnohem kratší než pro její svolání, a nevidím tedy důvod, proč by tomu mělo být u společnosti s ručením omezeným jinak.

Z hlediska systematiky právní úpravy tak považuji takový závěr o analogické aplikaci ustanovení o svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným za nesprávný.

 

C) Odvolání a odložení konání valné hromady s.r.o. je možné analogicky dle ustanovení upravujících odložení nebo odvolání zasedání členské schůze spolku

Dále může v úvahu teoreticky přicházet analogické užití § 250 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), který upravuje odvolání nebo odložení zasedání členské schůze spolku, kdy je k tomu oprávněn ten, kdo zasedání svolal, a to způsobem, kterým ke svolání zasedání došlo a pokud by tak učinil méně než týden před oznámeným datem zasedání, nahradí spolek členům, kteří se dostavili na zasedání podle pozvánky, účelně vynaložené náklady. Spolek je totiž stejně jako obchodní společnosti korporací, tudíž by zde byla podobnost právní úpravy pro analogické použití zachována.

Podle mého názoru se však tato právní úprava pro účely odvolání či odložení konání valné hromady společnosti s ručením omezeným uplatnit nemůže. Užití analogie zákona vyplývá z § 10 odst. 1 OZ, který se uplatní pro oblast soukromého práva jako celku. Zároveň je třeba vzít v úvahu § 3 odst. 1 z.o.k., který stanoví, že se ustanovení občanského zákoníku o spolcích použijí na obchodní korporace, jen pokud tak zákon o obchodních korporacích výslovně stanoví. Ohledně odvolání či odložení konání valné hromady společnosti s ručením omezeným zákon o obchodních korporacích ve věci užití ustanovení o spolcích mlčí, a proto se zmiňovaná delegace v tomto případě neuplatní. Ustanovení o použití analogie (§ 10 odst. 1 OZ) je zároveň třeba považovat za lex generalis, protože se uplatní pro oblast celého soukromého práva. Na druhou stranu ustanovení o delegaci právní úpravy spolků (§ 3 odst. 1 z.o.k.) je vůči ustanovení předchozímu ustanovení lex specialis, neboť se týká problematiky korporátního práva, které je součástí práva soukromého. Abychom vyhověli tomuto požadavku zákona o obchodních korporacích, mám za to, že analogické užití § 250 odst. 1 OZ zde není na místě.

 

D) Odvolání a odložení konání valné hromady s.r.o. analogicky dle ustanovení upravujících odvolání a odložení valné hromady a.s.

Podle mého názoru je v této situaci na místě analogické použití ustanovení o odvolání a odložení valné hromady akciové společnosti, a to z následujících důvodů.

Společnost s ručením omezeným je stejně jako akciová společnost společností kapitálovou, a má k ní tedy organizačně blíže než jakákoli jiná obchodní společnost nebo korporace. Pokud je třeba postupovat v případě absence právní úpravy pomocí analogie, je nezbytné vyhledat nejbližší ustanovení, kterým je podle mého názoru právě předmětná právní úprava u obdobné kapitálové společnosti.

Uvedený postup dává smysl i z hlediska délky lhůt, kdy svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným bude zapotřebí oznámit alespoň 15 dnů předem (§ 184 odst. 1 z.o.k.), zatímco k jejímu odvolání či odložení postačí nejméně týden (anal. § 406 z.o.k.). Stejně jako v případě akciové společnosti by tak lhůta pro odvolání či odložení konání valné hromady byla kratší než pro její svolání.

Jelikož není důvod k tomu, aby bylo svolavateli valné hromady společnosti s ručením omezeným odepřeno právo konání valné hromady odvolat či odložit, jeví se podle mého názoru analogické použití § 410 odst. 1 z.o.k. jako nejvhodnější, a tedy správné řešení.

 

Konání již svolané valné hromady během mimořádných opatření omezujících volný pohyb a shromažďování osob

Na závěr svého článku bych se věnoval aktuální problematice mimořádných opatření v důsledku pandemie COVID-19, omezujících volný pohyb a shromažďování osob, a to právě v souvislosti s konáním valné hromady obchodní společnosti. Vzhledem k četnosti těchto opatření a jejich změn může totiž snadno nastat situace, kdy v důsledku těchto opatření není možné valnou hromadu ze dne na den v souladu se zavedenými restrikcemi konat a navíc z objektivních důvodů nelze zachovat lhůtu pro včasné vyrozumění všech společníků nebo akcionářů o odvolání či odložení této valné hromady.

Pokud tedy nastane náhlá situace, kdy není možné valnou hromadu včasným a zákonným způsobem odvolat či zrušit a její konání je v důsledku legislativní změny či podzákonného právní aktu znemožněno, konání této valné hromady podle mého názoru fakticky zaniká přímo ze zákona, přičemž důvody pro tuto úvahu předkládám níže.

Podle § 167 odst. 1 z.o.k. vykonávají společníci (společnosti s ručením omezeným) právo podílet se na řízení na valné hromadě (nebo mimo ni); totožné platí dle § 398 odst. 1 pro akcionáře. Pokud tedy dojde ke svolání valné hromady obchodní společnosti, mají její společníci či akcionáři právo se jí zúčastnit a vykonávat na ní svá práva vyplývající z účasti na této obchodní společnosti. Tomuto právu společníků a akcionářů odpovídá povinnost společnosti a potažmo svolavatele tuto valnou hromadu konat, aby k realizaci výkonu práv společníků a akcionářů mohlo opravdu dojít.

Jestliže však konání valné hromady není z objektivních důvodů možné, dochází k zániku práva společníků či akcionářů podílet se na řízení společnosti na této valné hromadě a stejně tak dochází k zániku povinnosti společnosti, resp. svolavatele, konání této valné hromady realizovat. Zánikem těchto práv a povinností přirozeně zaniká konání samotné valné hromady, neboť pozbývá své opodstatnění.

Zákonný podklad pro tento postup nalezneme v § 2006 a násl. OZ, které upravují zánik závazků pro tzv. následnou nemožnost plnění. Ačkoli konání valné hromady není závazek, ustanovení občanského zákoníku o následné nemožnosti plnění se zde přesto uplatní, protože podle § 11 OZ platí, že: „Obecná ustanovení o vzniku, změně a zániku práv a povinností ze závazků v části čtvrté tohoto zákona se použijí přiměřeně i na vznik, změnu a zánik jiných soukromých práv a povinností.“ Právy a povinnostmi v tomto případě jsou, jak je předestřeno již výše, práva společníků a akcionářů podílet se na valné hromadě na řízení společnosti a povinnost společnosti, resp. svolavatele, konání této valné hromady realizovat. Nemožností konat valnou hromadu zaniká opodstatnění a samotný obsah této valné hromady, a tedy i konání valné hromady jako takové.

Je však důležité mít na paměti, že i když konání valné hromady zaniká samo o sobě ze zákona, je přiměřeně podle § 2008 OZ nezbytné ze strany společnosti, resp. svolavatele, bez zbytečného odkladu po zjištění, že se již svolaná valná hromada nemůže konat, společníkům či akcionářům oznámit, že se valná hromada konat nebude. V opačném případě by se takto povinná osoba vystavovala povinnosti nahradit škodu společníkům nebo akcionářům, kteří nebyli včas vyrozuměni.

 

Závěr

Valná hromada je nejvyšším orgánem kapitálových obchodních společností. Zatímco u akciové společnosti zákon o obchodních korporacích výslovně umožňuje odvolání či odložení konání valné hromady, u společnosti s ručením omezeným zákon mlčí. Z absence právní úpravy však podle mého názoru nelze dovozovat, že svolovatel valné hromady společnosti s ručením omezeným není oprávněn její konání odložit či odvolat. Je proto třeba postupovat za použití analogie a určit nejbližší ustanovení pro účely jeho aplikace. Tímto ustanovením podle mého názoru není § 181 a násl. z.o.k. upravující svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným (i vzhledem k délce zachovávané lhůty), ani § 250 odst. 1 OZ týkající se odvolání či odložení zasedání členské schůze spolku (zejména vzhledem k § 3 odst. 1 z.o.k.), ale je třeba postupovat analogicky dle § 410 odst. 1 z.o.k., upravujícího odvolání či odložení konání valné hromady akciové společnosti.

Pokud nastane situace, kdy se již svolaná valná hromada nemůže v důsledku objektivních skutečností konat, v aktuální situaci zejména kvůli mimořádným opatřením omezujících volný pohyb a shromažďování osob, a zároveň nelze konání valné hromady řádně odložit nebo odvolat, zaniká konání valné hromady přiměřeně dle ustanovení o zániku závazku v důsledku následné nemožnosti plnění (§ 2006 a násl. OZ) ve spojení s obecným ustanovením soukromého práva, dle kterého se ustanovení o zániku závazků užijí přiměřeně na ostatní soukromá práva a povinnosti (§ 11 OZ). Společnost, resp. svolavatel však musejí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit společníkům nebo akcionářům, jinak se vystavují odpovědnosti za škodu vzniklou tím, že tak včas neučinili.

In this article

Join the Conversation