708 0

Téměř polovina českých domácností má doma nějakého zvířecího mazlíčka, typicky psa. Od počátku roku 2020 se však některá pravidla pro chov psů zpřísnila, neboť v účinnost vstoupila novela veterinárního zákona[1] (dále jen „novela“). V tomto příspěvku budou uvedeny dvě dle mého názoru nejvýznamnější změny, a sice povinné hlášení chovu fen a povinnost označit psa čipem.

 

Více než 3 feny v domácnosti

Novela rozšiřuje oznamovací povinnost pro chovatele psů, kteří chovají tři a více fen starších 12 měsíců[2] následovně: „Chovatel, který chová 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, je povinen tuto skutečnost písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě Státní veterinární správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“) nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy počet chovaných psů samičího pohlaví starších 12 měsíců dosáhl 3 a více chovaných zvířat. Žije-li více chovatelů ve společné domácnosti, ve které chovají 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, má oznamovací povinnost podle odstavců 3 a 4 pouze jeden z nich.“[3]

Výjimku z této oznamovací povinnosti mají chovatelé podnikající v chovu psů na základě živnostenského oprávnění[4] a dále podle § 4 odst. 6 veterinárního zákona ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenská a obecní policie; chovatelé psů se zvláštním výcvikem, tj. psů vodících a asistenčních; a také útulky pro toulavá a opuštěná zvířata, hotely nebo penziony pro zvířata. Naopak chovatelé loveckých psů od 15. 1. 2020 pod tuto výjimku nespadají.[5]

Tato úprava byla zavedena zejména z důvodu, aby se předcházelo vzniku tzv. množíren. Legální definice tohoto pojmu neexistuje, nicméně původní návrh novely množírnu definoval takto: „Množírnou se rozumí zařízení, ve kterém jsou chováni a rozmnožováni psi nebo kočky v nevhodných podmínkách, které způsobují jejich utrpení, a ve větším počtu, který jim neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby.“[6][7]

Na problematiku množíren reaguje i trestní zákoník, který zavádí nový trestný čin, jehož se podle § 302a dopustí ten, „Kdo chová větší počet zvířat v nevhodných podmínkách a tím ohrožuje jejich život nebo jim způsobuje značné útrapy“[8], nebo „Kdo chová zvířata v nevhodných podmínkách za účelem obchodu, anebo kdo kořistí z takového chovu, a tím ohrožuje jejich život nebo jim způsobuje značné útrapy“[9].

 

Povinné čipování

Další opatření, které novela zavádí, je povinnost chovatele podle § 7 veterinárního zákona opatřit svého psa čipem. Toto opatření má pomoci hned v několika oblastech, a to především při zjišťování identity psa v případě potřeby kontrolních orgánů, při monitorování chovů (viz problematika množíren), při prodeji psů, dále pak má usnadnit prokázání vlastnictví psa v případě jeho odcizení, ale i v případě uplatnění odpovědnosti za škodu psem způsobenou[10]. Zejména v případě, že pes svému chovateli uteče a dojde k útoku na člověka, je nutné co nejrychleji vyhledat chovatele a ověřit, zda má pes platné očkování proti vzteklině[11]. V neposlední řadě, v případě, že se zatoulá, má takto označený pes větší šanci, že se vrátí ke svému původnímu chovateli. Útulky totiž při odchytu psa ihned zjišťují, zda je zvíře čipováno, a pokud ano (a pokud je čip registrován – viz dále), je možné ihned kontaktovat chovatele.

Čipem je nově nutné označit už štěňata nejpozději do 3 měsíců věku[12]. V případě, že odchází k novému chovateli dříve, jen nutno opatřit je čipem ještě dříve, než jsou novému chovateli předána.

Zákon také v § 7 stanovuje výjimku, a sice, že pes, který má jasně čitelné tetování provedené před 3.7.2011 již nemusí být označen čipem.

Před touto novelou měl chovatel psa v případě, že jej chtěl označit, možnost vybrat si právě z těchto dvou možností. Obě možnosti mají své výhody i nevýhody, nicméně faktem je, že v případě odchytu vystrašeného nebo agresivního zvířete se tetování špatně hledá a čte. Naopak použití čipu je jednodušší a výhodnější v tom, že stačí přiložit čtečku čipu ke krku psa[13] a pracovník útulku tak ihned zjistí totožnost majitele. Domnívám se, že právě z tohoto důvodu nejspíš zákonodárce upřednostnil čip jako vhodnější formu povinného označení.

 

Polovičaté řešení?

Aby byl však čip skutečně využitelný, nestačí jen nechat psa očipovat, ale je nutné čip zaregistrovat v jedné z databází. Tuto povinnost však novela ani žádný jiný předpis nestanovuje. V současné době totiž neexistuje jednotný státní registr, ale pouze několik soukromých databází, do nichž mohou majitelé své psy registrovat dobrovolně[14]. Právě tento nedostatek je kritizován zejména veterináři. Podle nich se jedná o polovičaté řešení, protože čip bez registrace v databázi nemá význam, jenže registrace bývá placená a řada chovatelů tedy pořídí svému psovi čip jen proto, aby splnila zákonem stanovenou povinnost čip mít, ale nikam jej nezaregistrují. V takovém případě sice při ztrátě a následném odchytu pracovník útulku přečte čip čtečkou, ale údaje o majiteli nezjistí, a tak pes v útulku zůstane podstatně delší dobu, v horším případě se chovateli nevrátí vůbec. Státní veterinární správa na svých stránkách uvádí, že o vytvoření státního registru se jedná.[15]

 

Paradoxní situace s platností očkování

Veterinární zákon v § 4 odst. 1 písm. f) stanovuje chovateli povinnost „zajistit, aby byli psi, jakož i lišky a jezevci držení v zajetí, ve stáří od 3 do 6 měsíců platně očkováni proti vzteklině a poté během doby účinnosti předchozí použité očkovací látky přeočkováni.“

Výše zmiňovaná novela zákona však v souvislosti s tímto povinným očkováním vytváří paradoxní situaci, protože zákon pohlíží na psy bez čipu jako na ty, co nemají povinné očkování, a to přesto, že fakticky naočkováni byli. Zákon vešel v účinnost 1. ledna 2020, což v této souvislosti způsobilo, že pes, který nebyl do tohoto data označen čipem, ale byl řádně naočkován, měl ještě 31. prosince očkování platné, ale 1.1. už platné nebylo, a to přesto, že termín přeočkování měl pes až v průběhu roku (takže očkování bylo fakticky účinné).[16] Tímto zákonodárce nejspíš chtěl vyvinout tlak na majitele psů, neboť v případě nesplnění povinnosti psa naočkovat hrozí majiteli pokuta ve výši až 20 tisíc korun.[17]

 

Shrnutí

Závěrem lze říct, že novela přispívá ke zlepšení ochrany zvířat. Zejména kladně hodnotím povinnost hlášení počtu fen, neboť se domnívám, že toto opatření skutečně může působit jako prevence proti množírnám. Zavedení povinného čipování se mi jeví jako dobrý úmysl, nicméně nedostatky spatřuji zaprvé v nevytvoření centrálního státního registru a zadruhé ve spojení čipu s platností očkování proti vzteklině. De lege ferenda by tedy bylo vhodné zejména vytvoření centrálního státního registru, který by byl bezplatný, aby chovatele nebyli odrazováni od registrace poplatky a aby tak čipy mohly skutečně sloužit svému účelu.

 


[1] Zákon č. 302/2017 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony

[2] Již dříve byla povinnost nahlásit chov 5 a více fen, novela toto pravidlo zpřísňuje

[3] § 4 odst. 3 a 5 zákona č. 166/1999 Sb., Veterinární zákon

[4] § 13a zákona č. 246/1992 Sb.

[5] Oznamovací povinnost chovatelů tří a více fen starších jednoho roku. In: Státní veterinární správa [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné z: https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/oznamovaci-povinnost-chovatelu-tri-a-vice-fen-starsich-jednoho-roku/.

[6] Vláda schválila návrh zákazu množíren, zpřísnění chovu šelem a příspěvky na péči o zvířata. Lidovky.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/domov/vlada-schvalila-navrh-zakazu-mnoziren-zprisneni-chovu-selem-a-prispevky-na-peci.A190527_152019_ln_domov_krku.

[7] K problematice množíren viz Případ 212 týraných psů není ojedinělý. Zákony jsou na množírny krátké. Idnes.cz [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mnozirny-psu-veterinarni-sprava-nadace-na-ochranu-zvirat-veterinarni-zakon.A180206_150214_domaci_fer

[8] § 302a odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

[9] § 302a odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

[10] § 2933 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

[11] Povinnost očkování proti vzteklině stanovuje § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., Veterinární zákon

[12] § 7 zákona č. 166/1999 Sb., Veterinární zákon

[13] Čip se aplikuje pod kůži označovaného zvířete pomocí speciální injekční jehly, a to na levou stranu krku. Bližší informace k aplikaci dostupné na: https://www.klinikanisa.cz/vse-o-aplikaci-mikrocipu/.

[14] Příkladem takového registru je BackHome registr zvířat. (https://www.backhome.cz).

[15] https://www.svscr.cz/nejcastejsi-dotazy/nejcastejsi-dotazy-povinne-oznacovani-psu/.

[16] § 4 odst. 7 zákona č. 166/1999 Sb., Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon.

[17] § 71 odst. 1 písm. a) ve spojení s odst. 2 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).

In this article

Join the Conversation