USA: Policie může získat důkaz prostřednictvím falešného Instagramového účtu

1133 0
1133 0

Sociální sítě pronikají více a více do našich každodenních životů. Málo z nás si uvědomuje, že informace, které na nich dobrovolně sdílíme, mohou být vyhodnoceny jako důkazy pro soudní řízení.

Představení autora

JUDr. Leoš Kudlík, asistent soudce Krajského soudu v Ostravě

 

V tomto příspěvku se zaměřím na soudní rozhodnutí Okresního soudu (District Court) z New Jersey ze dne 15. prosince 2014 v trestněprávní věci Spojené státy vs. Gatson (United States v. Gatson, Criminal No. 13-705, D.N.J. Dec. 15, 2014).[1] V posuzovaném případě se Daniel Gatson dopustil sériové krádeže luxusních šperků v celkové hodnotě více než 3 miliony dolarů a snímky vybraných šperků sdílel na svém Instagramovém účtu. Soud se mimo jiné zabýval zákonností postupu, kdy policie prostřednictvím falešného účtu na sociální síti (v posuzovaném případě na Instagramu) získá přístup k informacím pachatele, které dobrovolně sdílí na jeho Instagramovém účtu.

Policejní orgán v rámci vyšetřování shromáždil několik snímků ze soukromého Instagramového účtu Daniela Gatsona. V rámci vyšetřování pak policejní orgán vytvořil falešný Instagramový účet, ze kterého zaslal obviněnému žádost o přátelství/sledování (aby došlo k „prolomení“ soukromého nastavení účtu), přičemž této žádosti bylo vyhověno. V této souvislosti je vhodné uvést, že Instagram na rozdíl od Facebooku[2] nepožaduje po svých uživatelích, aby užívali svou skutečnou identitu, tudíž použití falešného účtu pod smyšlenou osobou je zcela souladné s pravidly Instagramu.[3]

Po přijetí žádosti měla policie přístup k obsahu účtu obviněného, včetně fotografií kradených předmětů.[4] Kromě běžných sledujících tak tyto snímky sdílel mimo jiné i s policií. Takové sdílení fotografií a informací je na zcela dobrovolné bázi. Policejní orgán tak prostřednictvím falešného Instagramového účtu získal přístup k obsahu na Gatsonově účtu (který byl tzv. soukromý). Získané informace byly nejen soudem připuštěny jako důkaz, ale rovněž posloužily jako podklad pro následný příkaz k domovní prohlídce. Gatson proti takto získaným důkazům podal návrh na jejich vyloučení z důvodu absence zákonného důvodu, respektive splnění zákonných podmínek (tzv. probable cause)[5] k získání daných fotografií a informací. Soudce okresního soudu (District Court) v New Jersey, William Martini, tuto žádost zamítl. Podle názoru soudu není k získání takových fotografií či informací potřeba příkazu (nebo jiného povolení), a to ani za situace, kdy byl samotným podezřelým do přátel přidán falešný účet vytvořený policí. Z rozhodnutí se výslovně podává, že není nutný soudní příkaz či povolení k vydání takových informací, které jsou dobrovolně sdíleny („[n]o search warrant is required for the consensual sharing of this type of information“). Je tak patrné, že i za situace, kdy je účet tzv. soukromý lze poměrně jednoduše toto zabezpečení obejít vytvořením falešného účtu, který bude přidáním do přátel akceptován. Pokud tedy policejní orgán získává informace prostřednictvím toho, že je Instagramovým sledujícím, jedná se (přinejmenším ve státě New Jersey) o legální postup.[6] Jinými slovy policejní orgán se v rámci vyšetřování může pod falešným účtem stát přítelem/sledujícím (má-li uživatel tzv. soukromý účet, vyžaduje se samozřejmě součinnost uživatele spočívající ve schválení), aniž by k tomu měl příkaz či jiné povolení.[7]

Uvedeným postupem získané fotografie byly následným podkladem pro získání příkazu k domovní prohlídce Gatsonova domu. Procesní obrana odkazem na porušení tzv. Čtvrtého dodatku[8] nebyla úspěšná, neboť podle soudu jednak Gatson přijal žádost o přátelství, jednak na Instagramu sdílel fotografie a informace zcela dobrovolně.[9]

K tomuto rozhodnutí se mimo jiné vyjádřil i Jonathan Mayer, akademický pracovník centra pro Internet a Společnost ze Stanfordské právnické fakulty, podle kterého se jedná o správnou aplikaci tzv. Čtvrtého dodatku k Ústavě Spojených států amerických,[10] který tímto nebyl porušen. V této souvislosti lze zmínit právní doktrínu „Plody či ovoce jedovatého stromu“ (Fruit of the poisonous tree)[11], která se v USA používá k popisu důkazů získaných v rozporu se zákonem. Jedná se o rozšíření tzv. vylučovacího pravidla (Exclusionary rule)[12], podle kterého, až na výjimky (např. dobrá víra, respektive good faith expectation) nelze provést důkazy získané v rozporu s Čtvrtým dodatkem.

Závěrem

Lze tak shrnout, že se z posuzovaného rozhodnutí podává, že je policejní orgán (přinejmenším ve státě New Jersey) oprávněn prostřednictvím falešných účtů na Instagramu sledovat podezřelé a získávat tak důkazní materiál. Nelze uzavřít, že by takový postup byl aprobovaný v celých Spojených státech. Osobně se domnívám, že v dohledné budoucnosti bude narůstat počet obdobných případů i u nás.[13] Bude tudíž jistě zajímavé sledovat vývoj zahraniční judikatury, především amerických soudů, včetně vývoje související legislativy reflektující právní aspekty získávání důkazů prostřednictvím sociálních sítí.

 


[1] K problematice Instagramového účtu především viz část viii. rozhodnutí. Úplné znění rozhodnutí dostupné zde: https://casetext.com/case/united-states-v-gatson-1

[2] Viz bod 3 „Vaše závazky vůči Facebooku a naší komunitě“. Blíže viz Smluvní podmínky Facebooku. In Facebook.com [online]. [cit. 9. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.facebook.com/legal/terms

[3] „Je důležité si uvědomit, že zatímco některé informace, které shromažďujeme, jsou shromažďovány automaticky, jiné informace jsou poskytovány uživatelem. Nevyžadujeme ověření e-mailu ani identity a po uživatelích nevyžadujeme, aby na Instagramu používali svoje skutečná jména nebo identity.“ a dále pak „Na Instagramu nemusítě sdělovat svoji identitu (..)“. Blíže viz Smluvní podmínky Instagramu. In Instagram.com [online]. [cit. 9. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.instagram.com/terms/accept/?hl=cs

[4] Peacock, W. Court Makes Obvious Ruling: Cops Can Use Fake Social Media Accounts. In Blogs.Findlaw.com [online]. [cit. 9. 7. 2020]. Dostupné z: https://blogs.findlaw.com/technologist/2014/12/court-makes-obvious-ruling-cops-can-use-fake-social-media-accounts.html

[5] K pojmu probable cause blíže viz Probable Cause. In Law.cornell.edu [online]. [cit. 9. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/wex/probable_cause

[6] Robertson, A. Police can gather evidence by making fake Instagram accounts, court rules. In Theverge.com  [online]. [cit. 9. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.theverge.com/2014/12/23/7442791/police-can-gather-evidence-by-making-fake-instagram-accounts-court

[7] Bodine, L. Fake Social Media Account by Police Allowed Without Warrant. In Thenationaltriallawyers.org [online]. [cit. 9. 7. 2020]. Dostupné z: https://thenationaltriallawyers.org/2015/02/social-media/

[8] Čtvrtý dodatek chrání občany před prohledáváním, zatýkáním a zabavováním majetku bez konkrétního soudního příkazu nebo bez důvodu opravňujícího věřit, že byl spáchán zločin Originální znění: „The right of the people to be secure in their persons, houses, papers, and effects, against unreasonable searches and seizures, shall not be violated, and no warrants shall issue, but upon probable cause, supported by oath or affirmation, and particularly describing the place to be searched, and the persons or things to be seized.“, viz Fourth Amendment. In Law.cornell.edu [online]. [cit. 9. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/constitution/fourth_amendment

[9] Deamicisdec, C. Judge says cops can trick you into befriending them on Instagram. In Gigaom.com [online]. [cit. 9. 7. 2020]. Dostupné z: https://gigaom.com/2014/12/23/judge-says-cops-can-trick-you-into-befriending-them-on-instagram/

[10] Farivar, C. Judge: It’s OK for cops to create fake Instagram accounts. In Arstechnica.com [online]. [cit. 9. 7. 2020]. Dostupné z: https://arstechnica.com/tech-policy/2014/12/judge-its-ok-for-cops-to-create-a-fake-instagram-account-friend-you/

[11] Fruit of the Poisonous Tree. In Law.cornell.edu [online]. [cit. 9. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/wex/fruit_of_the_poisonous_tree

[12] Exclusionary Rule. In Law.cornell.edu [online]. [cit. 9. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/wex/exclusionary_rule

[13] Obdobná problematika např. řešena v nálezu ÚS ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. III. ÚS 3564/18, především body 22 – 23.

In this article

Join the Conversation