Koronavirus a (ne)možnost absolvovat vstupní lékařskou prohlídku

1131 0
1131 0

Povedlo se vám i v tomto období najít zaměstnání? Nebo jako zaměstnavatel hledáte nové zaměstnance a potřebujete, aby pro vás v co nejkratší době začali pracovat? Jak však postupovat za situace, kdy jsou mnohé ordinace lékařů uzavřeny ať už z důvodu karantény lékaře, dalších pracovníků nebo jiného důvodu a vy nemáte kde zajistit vstupní lékařskou prohlídku pro budoucího zaměstnance? I na tuto situaci myslela vláda ČR v rámci jednoho ze svých usnesení o přijetí krizového opatření.

Představení autora

Mgr. Pavol Šimon je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a ve své praxi se věnuje pracovnímu právu a právu obchodních korporací. Dále se zajímá o občanské a dědické právo. V současnosti působí jako právník ve společnosti zabývající se správou nemovitostí a vyučuje právo na střední škole v Praze.

 

Vstupní lékařská prohlídka jako povinnost

Povinnost zajistit vstupní lékařskou prohlídku zaměstnance před vznikem pracovního poměru[1] plyne zaměstnavateli jak ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů[2] (dále jen „Zákon o specifických zdravotních službách“), tak i ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů[3] (dále jen „Zákoník práce“). Prohlídka však musí být zajištěna také před vznikem některých právních vztahů založených dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud to zákon[4] vyžaduje. Jedná se o situace, kdy má uchazeč o zaměstnání vykonávat na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti pro zaměstnavatele rizikovou práci[5], jako je např. práce v noci nebo práce se zrakovou či psychickou zátěží, ale také když má zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání. V neposlední řadě uvádím, že vstupní lékařská prohlídka musí být vykonána i před vznikem vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu (např. služební poměr).

 

Nahrazení vstupní lékařské prohlídky čestným prohlášením zaměstnance

Vláda ČR svým usnesením č. 214/2020 ze dne 15. března 2020 o přijetí krizového opatření, vyhlášeným pod č. 84/2020 Sb., umožnila ode dne jeho vyhlášení, tedy od 15. března 2020, po dobu trvání nouzového stavu nahradit vstupní lékařskou prohlídku čestným prohlášením zaměstnance; toto usnesení sice bylo s účinností ode dne 24. března 2020 od 6:00 hod. zrušeno a nahrazeno usnesením vlády č. 280 o přijetí krizového opatření, vyhlášeným pod č. 127/2020 Sb., ale pravidla pro učinění čestného prohlášení zůstala stejná.[6] Nahradit vstupní lékařskou prohlídku tímto čestným prohlášením lze však pouze za předpokladu, že pracovněprávní vztah zaměstnance vznikne ode dne vyhlášení tohoto krizového opatření. Vzor čestného prohlášení je uveden v příloze 1 usnesení (odkaz na něj naleznete v závěru článku).

Čestným prohlášením lze nahradit jak posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání, tak i zdravotní průkaz, který je vyžadován zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů[7] (dále jen „Zákon o ochraně veřejného zdraví“) u zaměstnanců vykonávajících činnosti spojené s výrobou či distribucí potravin.

Zaměstnancům v této souvislosti lze doporučit nebrat čestné prohlášení na lehkou váhu a důkladně si jej před podpisem přečíst, neboť zodpovědný přístup všech osob je v těchto dnech žádoucí. Nepravdivé prohlášení zaměstnance totiž může dle mého názoru znamenat právní domněnku zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance pro výkon práce. Zaměstnavatelem to pak může být posouzeno tak, že zaměstnanec nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo bez zavinění zaměstnavatele nesplňuje požadavky pro řádný výkon této práce, a proto mu může být v souladu s § 52 písm. f) Zákoníku práce dána výpověď. V tom horším případě lze dokonce uvažovat nad tím, že se zaměstnanec svým jednáním může dopustit spáchání trestného činu[8].

Je důležité, aby zaměstnavatel dostatečně poučil zaměstnance o druhu, charakteristice a kategorizaci činností, které pro něj bude vykonávat. Dále je nutno nezanedbat povinnost poučení zaměstnance ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Budoucí zaměstnanec by tak měl činit své prohlášení co nejinformovaněji. Otázkou je, jak má zaměstnanec sám spolehlivě posoudit svoji zdravotní způsobilost konat práci pro zaměstnavatele. Jelikož posouzení zdravotní způsobilosti mimo tento nouzový stav svěřují právní předpisy pouze odborně způsobilým osobám, lékařům, měl by zaměstnanec, zejména u rizikových prací, zvážit, zda je skutečně schopen svou zdravotní způsobilost pro výkon práce objektivně posoudit. Přikláním se proto spíš k názoru, že pokud má zaměstnanec pochybnosti o své způsobilosti pro výkon práce, zejména u rizikovějších prací a prací vyšší kategorie[9], bude bezpečnějším postupem prohlášení za každou cenu nečinit a radši řádně absolvovat vstupní lékařskou prohlídku.

 

Obsah čestného prohlášení

Uchazeč o zaměstnání v rámci čestného prohlášení potvrzuje, že v posledních 21 dnech nenavštívil některý ze států s vysokým rizikem přenosu nákazy koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2), který byl jako rizikový stát stanoven vládou ČR.[10]

Čestné prohlášení obsahuje také část, ve které budoucí zaměstnanec prohlašuje, že je zdravotně způsobilý k výkonu činností epidemiologicky závažných spočívajících ve výrobě a/nebo uvádění potravin do oběhu[11], jakož i jiné položky. S ohledem na všechna prohlášení, která obsahuje, je proto žádoucí k podpisu čestného prohlášení přistupovat zodpovědně a ujistit se, že jej činí uchazeč o zaměstnání pravdivě a informovaně.

 

Závěr a rizika nesplnění povinnosti zaměstnavatele

Uvedené usnesení vlády v žádném případě nevylučuje možnost poslat budoucího zaměstnance na vstupní lékařskou prohlídku. V rámci povinnosti zaměstnavatele posoudit zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání pro výkon práce však poskytuje alternativu. Existuje tak možnost volby mezi absolvováním vstupní lékařské prohlídky nebo učiněním čestného prohlášení. Na tomto místě bych připomněl, že v případě neprovedení ani jednoho ze způsobů posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance hrozí riziko uložení sankce ze strany inspektorátu práce, a to až do výše 2 milionů korun českých, neboť tímto (ne)jednáním se zaměstnavatel může dopustit přestupku dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.[12] Sankce v této oblasti může ukládat také orgán ochrany veřejného zdraví (např. Krajská hygienická stanice) za přestupek nezajištění provedení pracovnělékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo registrujícího poskytovatele uchazeče o zaměstnání podle § 92h odst. 7 písm. b) Zákona o ochraně veřejného zdraví. Nadto se v případě nesplnění povinnosti podrobit se vstupní lékařské prohlídce (resp. nezajištění čestného prohlášení) taková osoba považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce.

To, jak budou kontrolní orgány posuzovat absenci vstupní prohlídky i čestného prohlášení, nelze předjímat. Dle mého názoru je u méně rizikových prací[13] možno očekávat v době nouzového stavu jejich benevolentnější přístup. Nelze na to však spoléhat, a proto je vhodné zajistit alespoň čestné prohlášení zaměstnance. Poté, co se situace uklidní a ordinace poskytovatelů pracovnělékařských služeb budou opět bez problémů provádět vstupní lékařské prohlídky, bych však, s ohledem na bezpečnost a zdraví zaměstnance, tuto prohlídku i přes učiněné čestné prohlášení doporučoval absolvovat.

 

Přikládáme užitečné odkazy:


[1] Ke vzniku pracovního poměru dochází podle § 36 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů až dnem nástupu zaměstnance, nikoliv podpisem pracovní smlouvy. Není proto nezbytné absolvovat vstupní lékařskou prohlídku vždy již před podpisem pracovní smlouvy.

[2] § 59 odst. 1 písm. b) bod. 1. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

[3] § 32 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

[4] § 59 odst. 1 písm. b) bod 2. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

[5] Jedná se o práci, která je podle §37 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, kategorizovaná jako práce kategorie druhé (označená jako riziková) až čtvrté nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče nebo jinými právními předpisy.

[6] Jedná se tak o reakci na možnost postupného uzavírání ordinací poskytovatelů pracovnělékařských služeb.

[7] § 19 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[8] Např. zamlčením skutečnosti, že uchazeč o zaměstnání v posledních 21 dnech nenavštívil některý ze států s vysokým rizikem přenosu nákazy koronaviru, který byl jako rizikový stát stanovený vládou ČR, se může v souladu s § 152 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů dopustit trestného činu „Šíření nakažlivé lidské nemoci“ nebo podle § 153 stejného zákona trestného činu „Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti“.

[9] Dle kategorizace prací podle § 37 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[10] Seznam je pravidelně aktualizován a je přístupný na webu Ministerstva zdravotnictví ČR: https://koronavirus.mzcr.cz/staty-sveta-s-vysokym-rizikem-prenosu-nakazy/.

[11] Ve smyslu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[12] Dále může být naplněna skutková podstata přestupku dle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů nebo správního deliktu podle § 30 odst. 1 písm. f) stejného zákona. Nesplněním povinnosti zaměstnavatele zajistit před vznikem pracovního poměru vstupní lékařskou prohlídku se totiž zaměstnavatel dopouští nedodržení povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce (§ 101 až § 103 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

[13] Zejména práce zařazené podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů do první a druhé kategorie (neoznačené jako rizikové).

In this article

Join the Conversation