Koronavirus jako důvod pro dočasnou pracovní neschopnost

708 0
708 0

Tento článek hodnotí fenomén tzv. koronaviru z hlediska možného uložení karantény (dočasné pracovní neschopnosti) zaměstnanci, u kterého je podezření z nákazy. Přestože zaměstnavatel nemá právo zjišťovat, kam jede zaměstnanec na dovolenou, stejně tak zaměstnanec nemá povinnost zaměstnavateli sdělovat, kam na dovolenou jede, je zaměstnanec povinen v případě trávení dovolené v ohnisku nákazy podrobit se lékařské prohlídce a eventuálním karanténním opatřením.[1] Bližší informace k viru dostupné např. na webu Ministerstva zahraničních věcí.[2] Lze taktéž odkázat na „Doporučení k cestování v souvislosti s šířením koronaviru ve světě“ dostupné na webu Ministerstva zahraničních věcí.[3]

Představení autora

Mgr. Leoš Kudlík (PF UK) se zaměřuje na právo nemovitostí, správní právo, ochranu životního prostředí a občanské právo. Dále se věnuje energetickému právu a ochraně osobních údajů.

 

K pojmu karanténa

Pojem karanténa je vymezen v zákoně č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o ochraně veřejného zdraví) a dále v zákoně č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (zákon o nemocenském pojištění) následovně:

  • Podle ustanovení § 2 odst. 7 písm. a) zákona o ochraně veřejného zdraví se karanténou rozumí „oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen „fyzická osoba podezřelá z nákazy“), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit“. Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění zejména povinna podrobit se izolaci, podání specifických imunologických preparátů nebo antiinfektiv, potřebnému laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením.[4]
  • Podle ustanovení § 167 zákona o nemocenském pojištění se karanténou rozumí též izolace, karanténní opatření formou zvýšeného zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který brání pojištěncům ve výkonu práce nebo samostatné výdělečné činnosti, a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení pojištěncům ve výkonu práce nebo samostatné výdělečné činnosti.

 

Kdo může karanténu nařídit?

Podle ustanovení § 67 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa výskytu infekčního onemocnění rozhodne o druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy. Odvolání nemá odkladný účinek. Orgán ochrany veřejného zdraví, pokud je to třeba, může pro zajištění protiepidemických opatření v ohnisku nákazy rozhodnutím fyzické osobě stanovit poskytovatele zdravotních služeb, který je provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek.[5]

Pokud poskytovatel zdravotních služeb podle ustanovení § 67 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví zjistí výskyt infekčního onemocnění nebo podezření na ně, může fyzické osobě nařídit druh a způsob provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64, zejména podrobit se izolaci. Nařizuje-li poskytovatel zdravotních služeb jako protiepidemické opatření karanténu fyzické osobě, která je pojištěncem nemocenského pojištění, použije k tomu předepsaný tiskopis, který vydá Česká správa sociálního zabezpečení v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. V této souvislosti lze uvést, že krajské hygienické stanici náleží potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro účely nemocenského pojištění, že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku a ukončení karantény nebo mimořádných opatření, popřípadě trvání karantény nebo mimořádných opatření, a to na základě žádosti osob, kterých se karanténa nebo mimořádné opatření týkají.[6] Má-li fyzická osoba, které bylo podle ustanovení § 67 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví nařízeno protiepidemické opatření, za to, že je takové opatření nesprávné, může podat do 3 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání návrh na jeho přezkoumání poskytovateli zdravotních služeb, který opatření vydal.

Orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) příslušný podle místa výskytu infekčního onemocnění rozhodne o druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy. Poskytovatel zdravotních služeb, pokud zjistí výskyt infekčního onemocnění nebo podezření na ně, může fyzické osobě nařídit druh a způsob provedení protiepidemických opatření. Nařizuje-li poskytovatel zdravotních služeb jako protiepidemické opatření karanténu fyzické osobě, která je pojištěncem nemocenského pojištění, použije k tomu předepsaný tiskopis České správy sociálního zabezpečení. Karanténu tak může nařídit přímo orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) nebo ošetřující lékař na základě rozhodnutí hygienické stanice. Není pak bez zajímavosti, že v době nařízené karantény není nárok na vycházky.[7] Nelze také vyloučit, že porušení povinností vyplývajících z karantény by bylo kvalifikováno jako naplnění skutkové podstaty trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci a šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti ve smyslu ustanovení § 152 a § 153 zákon č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku.

Z výše uvedeného vyplývá, že karanténu může nařídit buď:

  • orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) nebo
  • ošetřující lékař (zpravidla na doporučení krajské hygienické stanice).

 

Náhrada mzdy a nemocenská

Podle ustanovení § 23 zákona o nemocenském pojištění má nárok na nemocenské pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa podle zákona o ochraně veřejného zdraví, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní.[8] [9] Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.[10] Pokud byla karanténa nařízena orgánem ochrany veřejného zdraví, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení sídlem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.[11]

Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen na předepsaném tiskopisu potvrdit pro účely výplaty dávek a poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížené odměny), (dále jako náhrada mzdy nebo platu) po dobu prvních 14 kalendářních dnů karantény, její trvání a ukončení a příslušné části tohoto tiskopisu předat pojištěnci a zaslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění. Trvá-li karanténa déle než 14 kalendářních dnů, je povinen potvrdit její trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni. Tato povinnost platí obdobně pro ošetřujícího lékaře, pokud podle zákona o ochraně veřejného zdraví posuzuje nebo nařídil karanténu.[12] Dávka se vyplácí, jde-li o nemocenské, na základě žádosti pojištěnce, za kterou se považuje rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo potvrzení o nařízení karantény, vydané ošetřujícím lékařem nebo orgánem ochrany veřejného zdraví.[13]

 

Shrnutí

S ohledem na doporučení Ministerstva zahraničních věcí lze mít u osob, které se vrací z míst, kde bylo potvrzeno rozšíření tzv. koronaviru důvodnou obavu z nákazy virem (samozřejmě se důvodná obava vztahuje i na jiné možné nákazy, např. riziko cholery v Angole[14], postup uvedený v článku tak lze aplikovat obecně na epidemie a nákazy). U takových osob může ošetřující lékař (zpravidla po doporučení krajské hygienické stanice) nebo krajská hygienická stanice jako orgán ochrany veřejného zdraví stanovit karanténu. Pokud je zaměstnanci nařízena karanténa v zahraničí, je o tomto povinen neprodleně zaměstnavatele informovat.

Tento článek je psán v době (ke dni 26.2.2020), kdy v České republice nebyla zatím nákaza potvrzena. Pokud se u nás nákaza potvrdí, postup nastíněný v článku by byl u podezřelých osob stejný. Karanténa se posuzuje jako dočasná pracovní neschopnost. V prvních 14 kalendářních dnech karantény náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, kterou hradí zaměstnavatel. Následně, od 15. kalendářního dne trvání karantény, přísluší zaměstnanci nemocenské, které je hrazeno státem ze systému nemocenského pojištění. Taková osoba nemá nárok na vycházky, v případě porušení karanténních povinností nelze vyloučit naplnění skutkové podstaty trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci a šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti.

 


[1] V opačném případě se vystavuje jak veřejnoprávním, tak soukromoprávním postihům.

[2] COVID-19: informace pro občany. In MZCR.cz [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/koronavirus-2019-ncov-informace-pro-obcany_18432_4122_1.html

[3] Doporučení k cestování v souvislosti s šířením koronaviru ve světě. In MZCR.cz [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/omezeni_dopravy_koronavirus.html

[4] Viz ustanovení § 64 písm. a) zákona o ochraně veřejného zdraví.

[5] Viz ustanovení § 67 odst. 11 zákona o ochraně veřejného zdraví.

[6] Srov. ustanovení § 82 odst. 2 písm. w) zákona o ochraně veřejného zdraví.

[7] Viz ČELEDOVÁ, Libuše a Rostislav ČEVELA. Laskavý průvodce po sociálních dávkách. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2019. ISBN 978-80-246-4410-3. 45 – 46 s.

[8] Podle ustanovení § 95 odst. 1 písm. d) zákona o nemocenském pojištění je zaměstnavatel povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných pojištění, která musí pro účely pojištění obsahovat mimo jiné údaj o době karantény, která spadá do doby zaměstnání.

[9] Podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. o) zákona o nemocenském pojištění je pojištěnec, který je dočasně práce neschopný, je povinen informovat neprodleně zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény).

[10] Viz ustanovení § 26 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění.

[11] Srov. ustanovení § 83 odst. 2 písm. e) zákona o nemocenském pojištění.

[12] Viz ustanovení § 105 zákona o nemocenském pojištění.

[13] Viz ustanovení § 109 zákona o nemocenském pojištění.

[14] Angola: Zvýšené riziko nákazy cholerou. In MZCR.cz [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/angola_zvysene_riziko_nakazy_cholerou.htmlM

 

In this article

Join the Conversation