Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

1229 0
1229 0

K odnětí zemědělské půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Tento souhlas má typicky formu závazného stanoviska, ale může mít i formu rozhodnutí. Za odnětí ze ZPF je nutné zaplatit odvody, a to buď jednorázově, nebo opakovaně.

Představení autora

Mgr. Leoš Kudlík (PF UK) se zaměřuje na právo nemovitostí, správní právo, ochranu životního prostředí a občanské právo. Dále se věnuje energetickému právu a ochraně osobních údajů.

Zemědělský půdní fond jako pojem

Zemědělský půdní fond (dále jako ZPF) je dle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jako zákon o ochraně ZPF) „základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.ZPF dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona o ochraně ZPF tvořípozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“)“ a dle ustanovení § 1 odst. 3 zákona o ochraně ZPF taktéž „rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.[1]

 

Postup při odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely

Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o ochraně ZPF k odnětí zemědělské půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí, např. stavebního povolení dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jako stavební zákon). Ustanovení § 9 odst. 2 zákona o ochraně ZPF upravuje výjimky, kdy souhlas nutný není.[2] Odejmout pudu ze ZPF lze podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona o ochraně ZPF trvale nebo dočasně, přičemž dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do ZPF.

 

Žádost a její náležitosti

Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF (dále jako žádost) musí kromě náležitostí podle ustanovení § 37odst. 2 ve spojení s ustanovením § 45 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jako správní řád) obsahovat účel zamýšleného odnětí, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany ZPF, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější. Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu. Přílohy, které je třeba k žádosti doložit, upravuje ustanovení § 9 odst. 6 písm. a) až l) zákona o ochraně ZPF. Blíže k přílohám viz vyhláška č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany ZPF.

 

Kde se žádost podává

Žádost se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, krajského úřadu, ministerstva životního prostředí nebo správy národního parku. Určujícím je rozsah výměry a místo, kde se předmětná půda nachází.[3] Žádost k odnětí půdy ze ZPF nepodléhá správnímu poplatku, ale ve stanovených případech za odnětí půdy ze ZPF se stanovují odvody, a to v samostatném řízení po zahájení realizace např. stavby.

Obecní úřad uděluje souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře menší nebo rovné 1 ha.[4]

Žádost se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze ZPF odňata. Pokud obecní úřad obce posoudí, že není příslušný k vyřízení žádosti, postoupí ji se svým stanoviskem krajskému úřadu. Obdobně jako obecní úřad postupuje krajský úřad. Krajský úřad uděluje souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře větší než 1 ha a menší nebo rovné 10 ha.[5] Pokud krajský úřad posoudí, že není příslušný k vyřízení žádosti, postoupí ji se svým stanoviskem ministerstvu životního prostředí, které uděluje souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře nad 10 ha.[6]

Nachází-li se zemědělská půda na území národního parku, žádost se podává u správy národního parku, která vykonává působnost na území národních parků při ochraně zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jako zákona o ochraně přírody a krajiny).[7]

 

Vydání souhlasu

Je-li možné žádosti vyhovět, orgán ochrany ZPF vydá k odnětí ze ZPF souhlas.[8] Orgán ochrany ZPF zároveň vymezí orientačně výši odvodů za odnětí, přičemž konečná výše odvodů se stanoví podle § 11 zákona o ochraně ZPF.[9] Takový souhlas pro je závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána v rámci realizace záměru vyžadujícího povolení podle zvláštních právních předpisů (např. stavebního zákona).

Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle zvláštních právních předpisů. Byl-li souhlas vydán formou rozhodnutí, pozbývá platnosti, nebyla-li realizace záměru zahájena do 3 let ode dne nabytí jeho právní moci.[10] Jedná-li se o trvalé odnětí zemědělské půdy ze ZPF, je souhlas nebo pravomocné rozhodnutí o souhlasu (§ 21) podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru nemovitostí rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.[11]

Podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona o ochraně ZPF souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF je rozhodnutím vydaném ve správním řízení,  nevyžaduje-li záměr povolení podle jiného právního předpisu. V takové situaci je účastníkem řízení pouze žadatel a vlastník dotčené zemědělské půdy, není-li žadatelem. Pokud je nutné povolení dle jiného právního předpisu, je takový souhlas závazným stanoviskem ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 zákona o ochraně ZPF a contrario ve spojení s ustanovením § 149 odst. 1 správního řádu.

 

Opravné prostředky

Byl-li souhlas vydán jako samostatné rozhodnutí, lze se proti němu odvolat.

Pokud byl souhlas vydán jako závazné stanovisko, lze podat podnět k zahájení přezkumného řízení dle správního řádu, kdy nezákonné závazné stanovisko lze v takovém přezkumném řízení zrušit nebo změnit.[12] Odvolání je možné směřovat až proti rozhodnutí, které bude na na základě tohoto závazného stanoviska vydáno.

 

Odvod za odnětí půdy ze ZPF

Odvody se stanovují v samostatném řízení, a to po zahájení realizace stavby, které má stavebník povinnost správnímu orgánu oznámit, současně s doložením pravomocného územního rozhodnutí nebo jiného povolení stavebního úřadu.

Osoba, které svědčí oprávnění k záměru, pro který byl vydán souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF, je povinna za odňatou zemědělskou půdu zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy zákona o ochraně ZPF, přičemž o výši odvodů rozhodne orgán ochrany ZPF po zahájení realizace záměru. Při rozhodování o odvodech orgán ochrany ZPF vychází z právního stavu ke dni nabytí právní účinnosti prvního povolovacího aktu vydaného ve věci podle zvláštních právních předpisů (např. stavební povolení dle stavebního zákona), popřípadě rozhodnutí o souhlasu (ve smyslu ustanovení § 21 zákona o ochraně ZPF).[13]

Odvody za zemědělskou půdu trvale odňatou ze ZPF se platí jednorázově. Odvody za zemědělskou půdu dočasně odňatou ze ZPF se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace nebo do zániku povinnosti rekultivace, popřípadě do dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku nebo do dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyhlášení přechodně chráněné plochy ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny.[14]

Výše odvodů za odnětí půdy ze ZPF se určuje podle sazebníku dle přílohy zákona o ochraně zákona o ochraně ZPF. Především dle zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), zákonem stanoveného koeficientu pro každou třídu ochrany pozemku a rozměru zastavěné plochy. Dále je nutné posoudit faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze ZPF a ekologické váhy těchto vlivů.[15]

 

Modelový příklad – odnětí půdy ze ZPF za účelem stavby rodinného domu

Podle ustanovení § 9 odst. 4 zákona o ochraně ZPF předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada[16], je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou.

Je-li tak zájem postavit rodinný dům na pozemku, který je evidován jako ZPF, je nutné, aby došlo k odnětí zemědělské půdy ze ZPF. K odnětí však stačí plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, nikoliv okolní zahrada, tím však není dotčena ochrana dle zákona o ochraně ZPF, která se vztahuje taktéž na pozemek přilehlý ke stavbě, tedy zahradu. Odvody se však platí pouze za pozemek, na kterém stavba vznikne.[17]

 

Závěrem

ZPF je přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Odnětí ze ZPF může být dočasné nebo trvalé. K odnětí zemědělské půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Tento souhlas má typicky formu závazného stanoviska, ale může mít i formu rozhodnutí. Za odnětí ze ZPF je nutné zaplatit odvody, a to buď jednorázově, nebo opakovaně.  V případě odnětí půdy ze ZPF za účelem stavby rodinného domu je předmětem odnětí a odvodů pouze pozemek pro stavbu domu. Ochrana ZPF se však vztahuje i na pozemek přilehlý, tedy zahradu.

 


[1] V pochybnostech jde-li o součást ZPF rozhoduje orgán ochrany ZPF dle ustanovení § 1 odst. 3 zákona o ochraně ZPF.

[2] Souhlasu není třeba například má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda v zastavěném území pro stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha.

[3] K tomuto blíže ustanovení § 18 zákona o ochraně ZPF.

[4] Ustanovení § 15 písm. j) zákona o ochraně ZPF.

[5] Viz ustanovení § 17a písm. e) zákona o ochraně ZPF.

[6] Srov. ustanovení § 17 písm. d) zákona o ochraně ZPF.

[7] Viz ustanovení § 16 zákona o ochraně ZPF.

[8] Viz ustanovení § 9 odst. 8 zákona o ochraně ZPF.

[9] Srovnej ustanovení § 9 odst. 9 zákona o ochraně ZPF.

[10] K tomuto blíže ustanovení § 10 odst. 3 zákona o ochraně ZPF.

[11] Viz ustanovení § 10 odst. 4 zákona o ochraně ZPF.

[12] Podle ustanovení § 149 odst. 6 správního řádu.

[13]  Ustanovení § 11 odst. 1, 2 a 3 zákona o ochraně ZPF. V této souvislosti lze taktéž uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky sp.zn. 1 As 362/2017, ze dne 8.2.2018, který v bodě č. 28 uvádí následující: „Vzhledem k tomu, že účinky souhlasu s odnětím půdy se aktivují právní mocí správního rozhodnutí, do kterého je včleněno, neboť až na základě tohoto rozhodnutí může dojít k faktickému odnětí půdy, logicky také cenu za toto odnětí nelze závazně určit dopředu, ale až v návaznosti na toto rozhodnutí, resp. na realizaci záměru. A právě proto zákon v §11 odst. 3 stanovuje, že pro výši odvodu je rozhodný právní stav ke dni právní moci prvního rozhodnutí ve věci vydaného podle stavebního zákona. Ze smyslu ani textu zákona o ochraně ZPF tak zcela jistě nelze dovodit, že by výše odvodu měla být konzervována podle právní úpravy účinné ke dni vydání souhlasu s odnětím půdy, a nemohla by doznat změn v souvislosti s pozdější změnou sazeb odvodů odrážejících aktuální hodnotu zemědělské půdy.“

[14] Viz ustanovení § 11b odst. 1 zákona o ochraně ZPF.

[15] Orientační kalkulačka dostupná zde. Výpočet ceny odvodů za trvalé odnětí ze ZPF pro rodinné domy [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné z: https://vypocetzpf.cz/vypocet-odneti-zpf/

[16] Dle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

[17] TUHÁČEK, Miloš a Jitka JELÍNKOVÁ. Právo životního prostředí: praktický průvodce. Praha: Grada, 2015. Právo pro každého (Grada). 169 s. ISBN 978-80-247-5464-2.

In this article

Join the Conversation