336 0

Technologie dnes pronikají do všech profesních oblastí, té právnické nevyjímaje. Velké množství právních úkonů je standardizováno a práce právníků se stává čím dál více rutinní. Počítačová doba přinesla nejen určitou výhodu pro právníky spočívající v ulehčení právních úkonů, ale také výhodu pro potencionální klienty, kteří si při jednodušších právních otázkách vystačí se svým počítačem. Této rutinní „opakovatelnosti“ právních činností dnes využívají společnosti poskytující systémy pro automatizaci dokumentů spočívající ve vyplňování inteligentních formulářů v závislosti na okolnostech konkrétního případu. Právní dokumenty tak mohou tvořit i méně kompetentní osoby a opakující se činnost právníků se tak přesouvá na samotné klienty.

V čem tedy do budoucna bude spočívat přidaná hodnota právníka, za kterou budou klienti ochotni zaplatit, pokud tyto právní úkony budou čím dál více schopny vykonávat počítače?

 

Specializace

Podle zakladatele společnosti Legito zabývající se automatizací dokumentů, Ondřeje Materny, se právníci díky automatizaci mohou soustředit na podstatnější věci, více se specializovat a vytvořit tak přidanou hodnotu pro klienty[1]. Technologie přispívají k eliminaci chyb a tím ke zkvalitnění poskytnutých právních služeb.  Podle Materny se vyplatí automatizovat to, co právníci dělají často a rutinně. Menším advokátním kancelářím s generální praxí zastávající různorodou činnost se tak automatizace na vyšší úrovni většinou nevyplatí. Naopak větší advokátní kanceláře, které mají specializovaná oddělení, pak můžou mít pro automatizaci větší využití. To samé platí i pro podnikové právníky a advokátní kanceláře se specializací, kde se veškerá činnost uzpůsobuje pouze jednomu klientovi, popř. více klientům, jejichž činnosti spolu bezprostředně souvisí (např. činnosti týkající se prodeje nemovitostí).

Podle Materny technologie nemůžou nahradit právníky, ale pouze jejich jednotlivé činnosti. Právník, který nebude využívat technologií, však může být nahrazen tím, který technologie využívat bude. Právníci s generální praxí, kterým se nevyplatí činnosti automatizovat na vyšší úrovni, se tak možná budou muset specializovat, jelikož každou jejich jednotlivou činnost bude jiný právník dělat rychleji a kvalitněji s využitím technologií.

 

Současní legalboti

Umělá inteligence poskytující právní služby má i svá jména. Kupříkladu umělá inteligence jménem Lisa tvořící NDA a nájemní smlouvy představuje svůj produkt pod heslem „Without the need for human lawyers, saving your valuable time and money[2]. Aplikace BillyBot vyhodnocuje, zda je potřeba odborné právní pomoci, doporučí vhodného právního zástupce a zajistí schůzku[3]. Automio zase mimo jiné poskytuje právní rady právním kancelářím a navrhuje právní řešení[4]. Jednou z nejznámějších mobilních aplikací je pak americká DoNotPay, která slibuje možnost kohokoli zažalovat pomocí jednoho tlačítka. Aplikace vygeneruje výzvu i samotnou žalobu a sdělí instrukce, jak postupovat. Za pomocí této aplikace lze žalovat spory až do výše 25 000 USD. Úspěšnost se pak pohybuje kolem 64%[5].

 

Lidský faktor

I přes výše uvedené lze v současné době technologiemi nahradit jen hrstku právních úkonů. Například hlubší analýza dokumentů je zatím prakticky nereálná. Revize dokumentů se provádí jen pro některé typy smluv (zejména smlouva o mlčenlivosti) a software je vždy přizpůsoben konkrétní potřebě klienta. Pro dnešní počítač je lehčí řídit jadernou elektrárnu než porozumět psanému textu a vyvodit z něj důsledky.

Mluvíme však pouze o dnešním počítači. Inovace žádné hranice nemají a to, co se dnes zdá nereálné, se v budoucnu může stát snadno dostupným. Pokud tedy umělá inteligence dojde do takového bodu, že bude pokrývat veškeré právní služby stejně tak, jako dnes člověk, bude vůbec třeba obracet se na lidského právníka?

Podle Ladislava Štorka, partnera společnosti Dentons, je historická role právníka širší než jen poskytovat právní služby[6]. Právníci se stávají přáteli svých klientů. Každý miliardář po celém světě má svého právního rádce. Právo tak podle něj vytváří dobré zázemí a člověk pak může být mnohem více než právníkem. Podle Ervina Hanslika, partnera společnosti TaylorWessing, vždy bude na prvním místě právě onen lidský faktor, který technologie budou pouze podporovat[7]. Vždy asi budou mít klienti větší důvěru v člověka a negativní odpověď raději uslyší od něj než od počítače.

 

Závěr

Lze tedy prohlásit, že technologie nenahrazuje právníky, ale přispívá k zániku tradiční právní kultury a mění to, co znamená být právník. Počítač umí vždy jen to, co jej člověk naučí. I za tvorbou umělé inteligence stojí právníci. Vznikají tak zcela nová pracovní místa pro právníky v IT sektoru. Umělou inteligenci je třeba brát jako nástroj osvobození se od rutinní práce a věnování se tomu, čemu skutečně chceme.

 


[1] Ondřej Materna, AI a technologie vs. právníci. Komu patří budoucnost? Brno, ČSESP, 4.10.2019

[2] Zdroj online: https://robotlawyerlisa.com/, 20.10.2019

[3] Zdroj online: http://www.billybot.co.uk/, 20.10.2019

[4] Zdroj online: https://autom.io/, 20.10.2019

[5] AI (nejen) pro právníky: Výzvy. Přínos. Budoucnost. Kateřina Anna Magnna, AI a technologie vs. právníci. Komu patří budoucnost? Brno, ČSESP, 4.10.2019

[6] Zdroj online: https://video.aktualne.cz/aktualne-pro-byznys/nahradi-technologie-pravniky/r~525be3de4bfa11e8aca5ac1f6b220ee8/, 20.10.2019

[7] Zdroj online: https://video.aktualne.cz/aktualne-pro-byznys/nahradi-technologie-pravniky/r~525be3de4bfa11e8aca5ac1f6b220ee8/, 20.10.2019

In this article

Join the Conversation