224 0

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „insolvenční zákon“ nebo „IZ“), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl vyhlášen dne 7.2.2019 ve Sbírce zákonů pod číslem 31/2019 Sb. Jeho účinnost ohledně první části, která mění insolvenční zákon byla stanovena na den 1.6.2019, kromě dvou bodů, a to bodů 25 a 34, které nabydou účinnosti až dne 1.6.2022. Dopadům úpravy účinné až k roku 2022 se budu věnovat v některém z následujících článků.

Co se týče změn, v prvním příspěvku, který se týká novely insolvenčního zákona se budu zabývat změnou způsobů oddlužení. Dle mého názoru se jedná o jednu z nejzásadnějších připravovaných změn oproti současné právní úpravě.

V současné době se oddlužení provádí zpeněžením majetkové podstaty, splátkovým kalendářem nebo splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty, kdy třetí způsob lze použít pouze na základě výslovného prohlášení dlužníka k návrhu insolvenčního správce (až následně je možné provést oddlužení tímto způsobem). To vše uvedeno v § 398 odst. 1 insolvenčního zákona. Avšak navrhovaná novela mění způsoby oddlužení, a to pouze na zpeněžení majetkové podstaty nebo plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Insolvenční správce tak nebude v každém případě zpeněžovat majetek dlužníka, a to i v případě, kdy by se zpeněžením tohoto majetku nedosáhlo uspokojení věřitelů. Dlužník také není povinen vydat ke zpeněžení své obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou dle prováděcího právního předpisu násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti. Dále do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení.[1]

Co se týče zpeněžení obydlí dlužníka, Ministerstvo spravedlnosti stanoví prováděcím právním předpisem (vyhláškou) způsob určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení dle navrhované novely (§ 431 písm. h novely IZ). Jedná se o situaci, kdy předmětná nemovitá věc (obydlí) dlužníka není zajištěná zástavním právem, a tedy nebude záviset na pokynu zajištěného věřitele, zda se předmětná věc bude nebo nebude v rámci insolvenčního řízení zpeněžovat. V současné době v případě plnění splátkového kalendáře se v rámci splátkového kalendáře uspokojují pouze nezajištění věřitelé. Ti zajištění se uspokojují pouze z předmětu zajištění, což většinou bývají nemovité věci, zejména dům či byt, kde dlužník bydlí. V případě, že na takovém majetku nevázne žádné zástavní právo, a tedy všichni přihlášení věřitelé jsou nezajištěnými věřiteli a v případě, že se oddlužení provádí splátkovým kalendářem, tak tyto nemovité věci zůstávají ve vlastnictví dlužníka, v insolvenčním řízení se nezpeněžují a dlužníkovi tak zůstávají a může zde nadále bydlet.

Avšak situace se po přijetí výše uvedené novely změní, v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zůstane situace stejná, daná nemovitá věc se zpeněží a výtěžek se vydá věřitelům, ale v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty se bude posuzovat, zda se nemovitá věc zpeněží či ne. Pro posouzení bude sloužit vyhláška Ministerstva spravedlnosti, která bude teprve vydána, podle které se bude posuzovat, zda se jedná o chráněné obydlí, tedy obydlí, které se nebude zpeněžovat, či jestli hodnota obydlí již převyšuje částku, která má být stanovena dle místa, kde se nemovitá věc nachází. Jde tedy o určení, zda si dlužník žije „nad poměry“ a daná nemovitá věc tak bude v insolvenčním řízení zpeněžena.

Tedy z výše uvedeného vyplývá, že oddlužení bude probíhat buď zpeněžením majetkové podstaty, anebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, což je poměrně zásadní změnou oproti současné právní úpravě. Dlužníci, kteří nemají žádný majetek, budou plnit pouze splátkovým kalendářem, jelikož insolvenční správce nebude mít k dispozici majetek, který by zařadil do soupisu majetkové podstaty a následně zpeněžil, avšak dlužníci, kteří vlastní nějaký majetek například nemovitou věc, automobil či penzijní spoření, tak tento majetek bude insolvenčním správcem zapsán do soupisu majetkové podstaty a zpeněžen. Lze předpokládat, že uspokojení věřitelů bude vyšší, než pokud by dlužník plnil pouze splátkovým kalendářem. Na druhou stranu jsou zde výjimky, kdy se majetek zpeněžovat nebude, a to, když by se nedosáhlo uspokojení věřitelů, v takovém případě si lze představit majetek nepatrné hodnoty (kupříkladu movité věci, které jsou již staré či opotřebované nebo poškozené).

Zda se bude zpeněžovat majetek náležející do majetkové podstaty, tak o tomto rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí, jímž bude schvalovat oddlužení plněním splátkového kalendáře. Takže zda se obydlí dlužníka bude zpeněžovat či ne dle výše uvedené (připravované) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, bude rozhodovat insolvenční soud dle ust. § 406 odst. 3 písm. e) připravované novely zákona. Zatím jsou dostupné pouze základní teze prováděcího právního předpisu, vyhlášky o stanovení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení.[2]

Daná novela není retroaktivní a rozhodným datem bude datum rozhodnutí o úpadku, takže veškeré úpadky, které budou zjištěny po 1.6.2019 se budou řídit novou právní úpravou.


[1] Sněmovní tisk č. 71/0 str. 3 – 4 (http://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?O=8&T=71)

[2] https://apps.odok.cz/attachment/-/down/2LBSAGEBETHJ

 

In this article

Join the Conversation