90 0

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále také „stavební zákon“), rozšiřuje okruh stavebních úřadů o speciální, vojenské a tzv. jiné stavební úřady. Příslušnost jednotlivých stavebních úřadů určují zvláštní zákony, např. zákon o pozemních komunikacích, vodní zákon, zákon o civilním letectví, zákon o drahách. Speciální stavební úřady se musí řídit při rozhodování stavebním zákonem s výjimkou, kdy zvláštní právní předpisy stanoví jinak.[1] Speciální stavební úřad může vydat povolení pro stavby pouze se souhlasem obecného stavebního úřadu, který vydal pro záměr územní rozhodnutí. V případě, že nebylo vydáno územní rozhodnutí ani územní souhlas, musí být k žádosti doloženo závazné stanovisko orgánu územního plánování.[2]

Speciální stavební úřady

  • Úřad civilního letectví povoluje stavby letecké;
  • drážní úřad stavby povoluje drah;
  • silniční správní úřady[3] povolují stavby dálnic a rychlostních silnic, silnic I. třídy, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace; a
  • vodoprávní úřady[4] povolují vodní díla.

Společné řízení a povolení

Zákaz vydat územní rozhodnutí speciálním stavebním úřadem je prolomen při vydání společného povolení dle ust. § 94j stavebního zákona a společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí pro stavby drah, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací dle ust. § 94q stavebního zákona. U souboru staveb se příslušnost k vydání společného povolení řídí příslušností k povolení stavby hlavní souboru staveb. Stavební úřady příslušné k umístění nebo povolení vedlejších staveb souboru jsou ve společném územním a stavebním řízení dotčenými orgány a pro potřeby vydání společného povolení vydávají namísto rozhodnutí závazná stanoviska.[5] Ze speciálních staveb není možné vést společné řízení u staveb leteckých uvedených v ust. § 15 odst. 1 písm. a) stavebního zákona. Podle ust. § 15 odst. 3 stavebního zákona platí v pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu speciální nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu.[6]

Stanovisko obecného stavebního úřadu

Speciální stavební úřady se při rozhodování mohou od stavebního zákona odchýlit v případě, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Speciální stavební úřad může vydat stavební povolení, popřípadě souhlas s ohlášením pouze se souhlasem obecného stavebního úřadu. V případě, že bylo vydáno územní rozhodnutí, kontroluje obecný stavební úřad splnění jeho podmínek. V případě, že pro záměr nebylo vyžadováno územní rozhodnutí, popřípadě územní souhlas, stavební úřad stanovisko nevydává. Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací posuzuje orgán územního plánování a vydává závazné stanovisko, ve kterém může stanovit podmínky k jeho uskutečnění (§ 6§ 96b stavebního zákona). Stavební zákon obsahuje právní úpravu, jejímž účelem je předcházet kompetenčním sporům, a proto v případě, že není zřejmé, zda se jedná o stavbu v kompetenci speciálního stavebního úřadu, je rozhodné jeho stanovisko.

Vojenské stavební úřady

Státní správu na území vojenského újezdu vykonává újezdní úřad dle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky (dále také „ZoZOČR“). Od 1. ledna 2016 jsou podle zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, vymezeny čtyři vojenské újezdy: Vojenský újezd Boletice, Vojenský újezd Březina, Vojenský újezd Hradiště, Vojenský újezd Libavá.

Tzv. jiné stavební úřady a obvodní báňské úřady

Stavební zákon tzv. jiným stavebním úřadům na rozdíl od speciálních stavebních úřadů určuje a vymezuje i okruh staveb, pro které vykonávají přenesenou působnost. Shodně se speciálními stavebními úřady nemohou vydávat územní rozhodnutí.[7] Obvodní báňské úřady působí v dobývacích prostorech výhradních ložisek, které se nacházejí na správním území obecných stavebních úřadů. Jak bylo zmíněno výše, v pochybnostech platí stanovisko příslušného jiného stavebního úřadu, jehož působnosti se stavba týká. Na rozdíl od ust. § 15 stavebního zákona, kdy stavební zákon určuje pouze okruh staveb pro speciální stavební úřady a příslušné úřady určují zvláštní předpisy, tak v tomto odstavci zákon určuje jak okruh staveb, tak příslušnost úřadu i jeho kompetenci. Svěřené mají všechny kompetence podle stavebního zákona s výjimkou územního rozhodování, kromě Ministerstva průmyslu a obchodu, které je příslušné k vydání společného povolení,[8] a také k vedení společného územního a stavebního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.[9]

  • Ministerstvo obrany je stavebním úřadem pro stavby důležité pro obranu státu mimo území vojenských újezdů. Stavby sloužící k zajišťování obrany státu, které jsou definovány v ust. 29 ZoZOČR, a stavby pro zajištění kybernetické a informační bezpečnosti.
  • Ministerstvo vnitra je stavebním úřadem pro stavby pro bezpečnost státu, které slouží k plnění úkolů Ministerstva vnitra, jím zřízených organizačních složek, dále pro stavby Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu. Nesmí se však jednat o stavby, které vyjmenované organizace používají pro účely bytové nebo rekreační.
  • Ministerstvo spravedlnosti je stavebním úřadem pro stavby pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních složek.
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu je stavebním úřadem u staveb pro těžbu, zpracování, transport a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely, u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů s přírodními radionuklidy, staveb v areálu jaderného zařízení, u staveb ropovodů a produktovodů pro stavby a zařízení sloužící přenosu elektřiny a pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více. Od 1. 1. 2018 může vydat společné povolení (94j stavebního zákona) a společné územní rozhodnutí a stavební povolení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q stavebního zákona) pro výše uvedené stavby.

[1] Například vodní zákon zařazuje stavbu domácí čistírny odpadních vod do staveb, u kterých postačí pouze ohlášení. Kdyby se speciální stavební úřad řídil pouze stavebním zákonem, stavba by vyžadovala stavební povolení.

[2] Srov. ustanovení § 96b stavebního zákona.

[3] Ministerstvo dopravy ve věcech dálnic a rychlostních silnic, krajský úřad ve věcech silnic I. třídy, obecní úřad obcí s rozšířenou působností ve věcech silnic II. a III. třídy místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací.

[4] Újezdní úřady na území vojenských újezdů, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Ministerstvo zemědělství.

[5] Viz ust. § 94j stavebního zákona.

[6] Takovými stavbami jsou stavby sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely, u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy a u staveb v areálu jaderného zařízení, u staveb ropovodů a produktovodů a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více.

[7] Jedná-li se o záměr, který má být realizován v uzavřeném prostoru existujících staveb, a jeho umístěním nedojde ke změně výškového uspořádání, pak může stavební úřad vydat rovnou stavební povolení bez územního rozhodnutí popřípadě územního souhlasu.

[8] Viz. ust. § 94j stavebního zákona.

[9] Viz. ust. § 94q stavebního zákona.

In this article

Join the Conversation