357 0

V dnešním článku pojednáme o možnosti ochraňovat své logo, svůj slogan nebo i unikátní zvuk na evropské úrovni, a to prostřednictvím ochranné známky Evropské unie (v textu dále jen jako „ochranná známka EU“).

Základní právní rámec zde tvoří jednotný právní předpis, totiž Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (dále též „Nařízení“)[1].

Úřadem příslušným k zápisu ochranných známek EU je Úřad evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

Ochranná známka EU obecně

Ochranná známka EU je právním institutem ochrany charakteristického označení, které může tvořit jakékoli označení, zejména slova, včetně osobních jmen, nebo kresby, písmena, číslice, barvy, tvary výrobku nebo jeho obal, či zvuky[2]. Dále může být předmětem ochranné známky kupříkladu i pohybová obrázková sekvence, hologram anebo pozice určitého rozlišovacího prvku na zboží.

Aby ochranná známka mohla plnit svůj účel, musí být ostatním subjektům dána její existence na vědomí – tudíž musí být zajištěna její publicita. To se v případě ochranné známky EU děje prostřednictvím rejstříku ochranných známek EU, který je tvořen veřejně přístupnou databází všech přihlášených ochranných známek EU.[3]

Rozlišovací způsobilost

Základním předpokladem k tomu, aby mohlo být označení registrováno jako ochranná známka je jeho rozlišovací způsobilost – tedy schopnost rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku a výrobky nebo služby jiných podniků[4]. Je to vlastnost, která je právě rozhodným důvodem pro registraci kteréhokoli označení. Účelem ochranné známky je zajistit, aby nebylo užíváno určitého označení nebo prvku, který užívá někdo jiný. Přitom musí být tento prvek nebo toto označení dostatečně charakteristické a nezaměnitelné. Jinak řečeno, nesmí se jednat o obecně používané popisné označení, například obecný název výrobku (např. „kladivo“ v podobě prostého textu bez dalšího). Zůstaneme-li u uvedeného příkladu, lze si pak teprve jako způsobilou ochrannou známku představit slovo „Kladivo“ v podobě graficky individuálně upravené a užívané např. jako logo výrobce oblečení.

Vymezení výrobků a služeb, územní a časová působnost

S rozlišovací způsobilostí souvisí i nutnost vymezit okruh výrobků a služeb, pro které se ochranná registruje, která stanoví věcný rozsah ochrany předmětného označení[5]. Pro účely přihlášky ochranné známky EU se používá tzv. Niceské třídění[6] výrobků a služeb. V rámci tohoto systému existuje celkem 45 tříd, obsahujících seznam výrobků (třídy 1 až 34) a služeb (třídy 35 až 45), které lze v rámci té které třídy nechat zapsat.

Ochranná známka EU poskytuje ochranu předmětného označení pro dané třídy výrobků a služeb na území všech 28 států Evropské unie a je platná 10 let, přičemž lze vždy požádat o prodloužení její platnosti na dalších deset let.

Závěrem

Ochranná známka EU je určena osobám, které využijí ochranu pro při své činnosti používaná označení v rámci území celé Evropské unie. Naproti tomu, je-li třeba ochrany pouze v konkrétním státě, lze využít přihlášení národní ochranné známky v tom kterém státě, kterou je však konečně možné rozšířit jejím mezinárodním zápisem[7] do vybraného spektra států jiných.[8]

Jediná přihláška a jediný poplatek[9] a z toho plynoucí prakticky neomezeně prodloužitelná ochrana na území celé Evropské unie. Takto se dají shrnout nejvýraznější výhody popisovaného institutu ochranné známky EU, který bez větších komplikací poskytne ochranu na území většího počtu států najednou.


[1] Plný text k nalezení na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32017R1001 .

[2] čl. 4 Nařízení.

[3] Přístup do databáze je k nalezení zde: https://euipo.europa.eu/eSearch/

[4] čl. 4 písm. a) Nařízení.

[5] Mimo výrobky nebo služby, pro které je známka zapsána, nelze zásadně ochranu uplatňovat.

[6] Třídění na základě Niceské dohody mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek z roku 1957. Aktuální třídník je k dispozici např. zde: http://euipo.europa.eu/ec2/

[7] Mezinárodní zápis se provádí zásadně prostřednictvím národního úřadu státu, kde je podána národní přihláška (případně i prostřednictvím EUIPO), a to podle Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranných známek a Protokolu k této dohodě.

[8] Mezinárodním zápisem může být rozšířena i platnost ochranné známky EU.

[9] Podle Přílohy 1 Nařízení poplatek za přihlášku ochranné známky EU v jedné třídě výrobků nebo služeb činí 850 EUR, za každou další třídu se poplatek zvyšuje (za druhou třídu o 50 EUR, a za třetí a každou další o 150 EUR).

In this article

Join the Conversation