937 0

Úvod

V prvním článku jsem se již zabývala šikanózními návrhy, kterým se snaží zabránit novela zák. č. 64/2017 Sb. (dále jen „novela“), která mění zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)(dále jen „IZ“).

Záloha na náklady insolvenčního řízení I.

Toto téma je nakonec tak rozsáhlé, že se do jednoho článku nevešlo a tento příspěvek je pokračování výkladu nové právní úpravy, která si klade mnoho cílů, například ulehčit státu od nákladů, typicky v případě, když se oddlužení mění v konkurs, ale není zde majetek ke zpeněžení. V takovém případě náklady insolvenčnímu správci dosud hradil stát, a to dle vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Podle § 1 odst. 5 této vyhlášky činí odměna nejméně 45 000,- Kč plus DPH. Novela přinesla změnu v tom, že pokud není majetek, který by bylo možné zpeněžit, a dlužník nebo některý z věřitelů nezaplatí zálohu na odměnu insolvenčního správce, tak se oddlužení zastaví, což před změnou IZ nebylo možné a stát tak hradil odměnu insolvenčního správce sám.

V předchozím článku, na který tento navazuje, jsem se snažila uvést, co je šikanózní návrh a zabývala se „řízením“, které od účinnosti novely bude muset soudce provést, tedy zda zveřejní insolvenční návrh v insolvenčním rejstříku, či jej nezveřejní a během lhůty 7 dnů posoudí, zda se jedná o bezdůvodný insolvenční návrh a dle § 128a IZ jej odmítne. V této části bych ráda navázala. Novela se dotkla i ustanovení § 108 odst. 1 IZ, podle kterého „je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč; záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu. To neplatí, je-li insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, je-li insolvenčním navrhovatelem spotřebitel, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy, a v případech podle § 107 odst. 1.“  S citovaným ustanovením blízce souvisí ustanovení § 128a odst. 2 písm. d) IZ, podle kterého „insolvenční návrh je zjevně bezdůvodný zejména tedy, jestliže záloha na insolvenční řízení splatná s podáním insolvenčního návrhu nebyla věřitelem, který insolvenční návrh podal, řádně a včas zaplacena.“

Dle výše uvedených citovaných ustanovení novela zákona cílí nejen na soudce, kterým tak přidala „pravomoc“ prověřovat a následně odmítat pochybné návrhy jako zjevně bezdůvodné. Novela totiž zároveň uložila věřitelům povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000,- Kč, což je částka, která není vůbec zanedbatelná a už jen to samo o sobě může mít vliv na některé věřitele, kteří by chtěli podat šikanózní návrh na konkurenta.

Záloha na náklady insolvenčního řízení II.

Zákonodárce si je nicméně vědom zanedbatelnosti částky ve výši 50 000,- Kč kupříkladu při soutěži o veřejnou zakázku, a z toho důvodu zvýšil i pokutu za podání zjevně bezdůvodného insolvenčního návrhu na 500 000,- Kč dle ustanovení § 128a odst. 3 IZ. Je faktem, že i pokuta ve výši 500 000,- Kč nemusí být pro společnosti, které generují roční zisky v řádech miliónů, natolik citelná, aby je odradila od takového jednání, avšak tyto společnosti nikdy nepodávají insolvenční návrhy přímo, ale přes účelově zřízené společnosti. V této nové právní úpravě spatřuji problém ve formulaci, že tuto pokutu lze uložit insolvenčnímu navrhovateli, domnívám se, že takto účelově vytvořená společnost tuto pokutu stejně neuhradí. Zákonodárce se nicméně měl spíše vypořádat s tím, že by tuto pokutu bylo možné uložit i jiné osobě, kupříkladu osobě ovládající insolvenčního navrhovatele apod.

Zastavení oddlužení

Jak jsem uvedla na začátku článku, jedna z dalších změn, kterou přináší novela insolvenčního zákona, je i zastavení oddlužení místo automatického „překlopení“ do konkursu. Zákonodárce se touto změnou snaží, aby se insolvence státu „zlevnily“, a i proto stanovil v § 108 odst. 1 IZ povinnost složit zálohu u každého insolvenčního návrhu, který směřuje proti právnické osobě podnikateli, který nepodal zaměstnanec, bývalý zaměstnanec nebo spotřebitel. Podle vyhlášky o odměně a nákladech insolvenčního správce č. 313/2007 Sb., je odměna insolvenčního správce nejméně 45 000,- Kč plus DPH, v případě, že je plátcem. Stanovení zálohy by tedy mělo fungovat z části jako opatření proti šikanózním návrhům, záloha zde ale funguje i pro případ, že by dlužník neměl dostatek majetku a nejen že by tento majetek nepokryl ani částečně pohledávky věřitelů, ale ani samotné náklady na insolvenční řízení.

Závěr

Závěrem podotýkám, že šikanózní návrhy jsou problémem, který se v insolvenčním právu objevuje velmi často. Tyto návrhy v první řadě zbytečně zatěžují soudy a ve druhé řadě, což je o mnoho zásadnější, poškozují dlužníka, který je solventní a i přesto je evidován v insolvenčním rejstříku. V dnešní době existuje mnoho programů, které samy aktualizují data z veřejných rejstříků (jako je například insolvenční rejstřík), kdy monitorují, zda někdo z klientů „nespadl“ do insolvence. Právě v takovém případě nastávají dlužníkovi problémy s věřiteli, kteří se o jeho zápisu do rejstříku dozvědí v podstatě ihned. Tato evidence je konečně také překážkou pro veřejné soutěže a také pro podnikatelské činnosti dlužníka, jelikož dodavatelé hledí na takového obchodního partnera s notnou dávkou nedůvěry, neboť jejich pohledávky by nemusely být uhrazeny a taková situace by jim mohla způsobit druhotnou platební neschopnost.

In this article

Join the Conversation