Dluhová past: Kdo nesplácí dobrovolně, zaplatí dvojnásob

518 0
518 0

Tento článek vám poskytne odpověď na často kladenou otázku: Jak se může stát, že po vyčerpání bankovního úvěru musí dlužník uhradit více než dvojnásobek půjčené částky?

Řekněme, že pan N si sjednal a použil spotřebitelský úvěr ve výši 150 000,- Kč, který má sazbu RPSN dvanáct procent. (RPSN je faktická cena za úvěr. Obsahuje úrokovou sazbu a veškeré poplatky.) Pan N má v úmyslu úvěr splácet po dobu šesti let v měsíčních splátkách ve výši 2.933,- Kč, jak je ve smlouvě ujednáno. Pan N podepsal smlouvu.

V momentě podepsání smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí plné částky věřitelem pan N věřiteli dluží 211.176,- Kč, tedy jistinu i s úroky a případnými poplatky. Pan N má však proti věřiteli právo výhody splátek, tedy právo vrátit dlužnou částku v měsíčních splátkách ve výši 2.933,- Kč po dobu 72 měsíců. Pokud by se však úvěr i s úroky a poplatky rozhodl splatit dříve, úroky by zpravidla běžely jen do doby splacení úvěru.[1]

Panu N se po čtyřech měsících přihodila nenadálá událost, se kterou ve svém finančním plánu nepočítal a která mu zabránila dále splácet úvěr. Začalo mu  během následujících tří měsíců chodit množství poštovních i e-mailových upomínek, občas dokonce za věřitele někdo zavolal. Pan N se rozhodl na výzvy věřitele nereagovat. O tom všem si věřitel vedl záznamy jako důkazní materiál, že se tuto situaci snažil vyřešit mimosoudně, tak říkajíce po dobrém. Pan N se tedy do této situace nedostal pouhým opomenutím, ale faktickou neschopností nebo nevolí k plnění svého závazku. Veškerou tuto práci věřitele musí následně také uhradit jako náhradu nákladů. Nejčastěji jde o částku okolo 300,- měsíčně a z neuhrazených splátek již mezitím běží úroky z prodlení. U nevýhodných (často nebankovních) smluv o spotřebitelském úvěru věřitelé účtují smluvní pokuty. Ty pro tento příklad vynecháme.

Sedm měsíců po podepsání smlouvy pan N z dlužné částky uhradil čtyřikrát 2.933,- Kč a třikrát nic. Dlužná částka narostla o náklady věřitele ve výši 3x 300,- Kč a o úroky z prodlení ve výši 8,05 % z páté splátky za 50 dní a šesté splátky za 20 dní. (Prvních deset dní prodlení bývá obvykle tolerováno.) Úroky z prodlení k tomuto dni činí 46,- Kč. Pan N tedy sedm měsíců po podepsání smlouvy věřiteli dluží 200.390,- Kč.

Skutečný problém nastává v den, kdy uběhne desetidenní tolerance u třetí po sobě neuhrazené splátky. Neuhrazení tří po sobě jdoucích splátek je příkladem smluvní podmínky, která, je-li naplněna, zakládá věřiteli právo vyžadovat po panu N celou dlužnou částku najednou, takzvané zesplatnění pohledávky.

Sedm měsíců a jedenáct dní po podepsání smlouvy dluží pan N o pouhých 15,- Kč více, ale přišel o své nejdůležitější právo – právo výhody splátek. Částku 200.405,- Kč po něm nyní věřitel žádá jako celek a úroky z prodlení běží z celé nesplacené částky.

Protože pan N nemůže zaplatit dvě stě tisíc už z podstaty svého stavu, kdy za poslední tři měsíce nebyl schopen či ochoten splácet ani tři tisíce, věřitel se rozhodl svou pohledávku vymoci. Zasílá panu N prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu, na kterou pan N opět nereaguje a poté soudu žalobu s návrhem na vydání platebního rozkazu, ke které připojuje smlouvu o úvěru, důkazy o tom, že pan N neplnil řádně ani včas a všechny důkazy o jeho snahách vyřešit situaci mimosoudně. Pan N nepodává odpor proti vystavenému platebnímu rozkazu, protože ví, že smlouvu skutečně uzavřel a ví, že ani řádně ani včas své závazky neplnil. Platební rozkaz se po patnáctidenní lhůtě stává pravomocným a vykonatelným a věřitel má soudní podklad k vymáhání pohledávky.[2] Tyto události mívají samozřejmě různý spád, který závisí zejména na pracovní vytíženosti právního zástupce věřitele, nejčastěji jde však okolo tří měsíců.

Deset měsíců od podepsání smlouvy dluží pan N částku 248.895,- Kč. Jde o původních 200.405,- Kč, ke kterým se přičetly úroky z prodlení ve výši celkem 3.624,- Kč, náhrada nákladů na právního zástupce za tři úkony právní služby ve výši celkem 34.848,- Kč s DPH (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba)[3] a náhrada soudního poplatku ve výši 10.018,- Kč.[4] Pokud by se pan N platebnímu rozkazu bránil odporem, částky za právní(ho) zástupce by byly násobně vyšší.

Právní zástupce věřitele podal na základě pravomocného platebního rozkazu exekuční návrh soudnímu exekutorovi a soudní exekutor zaslal všem účastníkům řízení vyrozumění o zahájení exekuce. Nakonec exekutor rozhodl o provedení exekuce. Exekutor byl úspěšný a pohledávka oprávněného byla na panu N vymožena i s veškerým příslušenstvím (úroky z prodlení, náhrady nákladů, poplatky…) do tří měsíců prodejem sedmi jeho movitých věcí.

Třináct měsíců po podepsání smlouvy nedluží pan N nic. K předchozí částce 248.657,- Kč se připočetl úrok z prodlení za veškeré dosavadní položky ve výši 5.030,- Kč, odměna exekutorovi za provedení exekuce ve výši 52.405,- Kč vč. DPH[5], cestovní výdaje, které pro tento příklad vynecháme a úkon právní služby (exekuční návrh) za 11.616,- Kč. Pokud tedy k výsledné částce 317.708,- Kč připočteme čtyři splátky, které byly ze strany pana N řádně a včas uhrazeny, pan N zaplatil 329.440,- Kč, tedy téměř 220 % z jistiny, která mu byla na základě smlouvy o úvěru poskytnuta.

Jak by se dlužník mohl vyhnout takto hořkému konci? Osvědčenou cestou je zareagovat hned na první upomínku nebo nejlépe převzít iniciativu a informovat věřitele o své neschopnosti splácet ještě předtím, než ji zašle. Tak by se dlužník dostal do situace, kdy se společně s věřitelem snaží vyřešit vzniklý problém ke spokojenosti věřitele a ke snesitelnosti pro dlužníka, což je přímý opak příběhu výše. Navíc bude věřitel v tomto scénáři svého dlužníka stále považovat za čestného člověka, kterého potkala nehoda, a ne za někoho, kdo dluží nemalou částku a nemá ani slušnost odpovědět na dotaz proč ji nesplácí. I to může pomoci dlužníkovi vyjednat na věřiteli drobné ústupky, jako je odložení splatnosti jedné či dvou splátek nebo snížení a rozložení splátek do delšího časového období. Ač si to mnozí lidé nemyslí, faktem je, že v drtivé většině případů příběh uvedený výše není pro věřitele výhodný ani příjemný.

Článek je výčtem položek, o které nejčastěji narůstá dlužná částka po splatnosti. Všechny veličiny jsou zaokrouhlovány a mají pouze orientační význam.


[1] Viz zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Viz zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Viz vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Viz zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

[5] Viz vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě nákladů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů.

In this article

Join the Conversation