1284 0

Ochrana stromů, jako prvků přírody, které mají své nezastupitelné místo v ekosystému, se netýká pouze hospodaření v lesích, ale všech stromů, tedy i těch, které rostou na zahradách, u rodinných domů, u chat či volně v přírodě.

Obecným pravidlem pro kácení stromů je nutnost mít povolení dle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“). Z tohoto pravidla zákon stanovuje výjimky, které rozvádí příslušná vyhláška Ministerstva životního prostředí[1] (dále jen „vyhláška“). Jedná se o čtyři základní výjimky uplatnitelné majiteli příslušných pozemků nebo nájemci těchto pozemků (ti ovšem musí mít souhlas s kácením od majitele pozemku). Mezi tyto výjimky patří zejména:

  1. ovocné stromy[2] na pozemcích v zastavěném území vedených jako zahrada nebo zastavěná plocha,
  2. pro stromy do obvodu 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí,
  3. na pozemcích využívaných jako plantáže dřevin,
  4. kácení z důvodů bezprostředního ohrožení života či zdraví nebo hrozby škody značného rozsahu.

Nicméně i pro výjimky pod body 1, 2 a 3 platí společná pravidla a to zejména omezení období kácení, které se povoluje zpravidla v období vegetačního klidu, za které je v České republice obvykle považováno období mezi 1. listopadem a 31. březnem[3] (avšak vzhledem k vazbě vegetačního klidu na aktuální klimatické podmínky není období vegetačního klidu ani kalendářně závazně vymezeno). Toto omezení platí i pro kácení na základě povolení. Dále je třeba zdůraznit, že dle § 3 vyhlášky se tyto tři výjimky neuplatní u stromů, které jsou součástí významného krajinného prvku nebo součástí stromořadí.

Výjimku pod bodem 4 je potřeba vykládat striktně. Jedná se zejména o případy, kdy došlo k poškození stromu následkem působení přírodních živlů (po bouři, větru, působením sněhu, ledovky, sesuvem půdy apod.). Otázka výkladu pojmu bezprostřední ohrožení se již stala předmětem rozhodování Nejvyššího správního soudu,[4] který ovšem neposkytl příliš jasné vodítko, jelikož pouze konstatoval: „Není-li naplněna podmínka zřejmosti a bezprostřednosti ohrožení života či zdraví nebo hrozící škody značného rozsahu, umožňující kácet dřeviny (zde: dvanáct kusů suchých topolů kanadských) bez povolení orgánu ochrany přírody (§ 8 odst. 4 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), je nezbytné postupovat podle § 8 odst. 1 citovaného zákona a vyžádat si povolení příslušného orgánu ochrany přírody.“ Jasněji se k problematice výkladu staví Metodické doporučení Ministerstva životního prostředí konkretizující takový stav jako stav, kdy strom jeví známky akutního selhání celého jedince nebo jeho významné části.[5] Majiteli takto pokácené dřeviny se ukládá povinnost oznámit kácení do 15 dnů od jeho provedení a to příslušnému orgánu ochrany přírody (obecní úřady obcí s rozšířenou působností)

Žádost o povolení

V případě žádosti dle § 8 odst. 1 ZOPK se jedná o standartní správní řízení vedené dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „SŘ“). Žádost musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání dle § 37 SŘ (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu) také označení místa, kde se dřeviny nacházejí (katastrální území a parcela), situační nákres, doložení vlastnictví pozemku nebo souhlas majitele pozemku v případě nájmu, specifikaci kácených dřevin (druh, počet, obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí) a zdůvodnění žádosti. Mezi vážné důvody ke kácení na straně žadatele patří nadměrné zastínění domu, poškozování stavby kořeny či větvemi, umístění nové stavby a podobně. V případě umístění nové stavby je třeba zdůraznit nutnost mít platné územní rozhodnutí o umístění stavby, jak judikoval NSS.[6] Pro zjednodušení a zrychlení celého procesu mnoho obcí na svých webových stránkách umisťuje vzor žádosti.[7]

Orgán ochrany přírody (dle § 76 odst. 1 ZOPK se jedná o obecní úřad) při vyhodnocení žádosti přihlédne k funkčnímu a estetickému významu dřeviny. Dle metodického doporučení se funkčním významem rozumí soubor funkcí dřeviny ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu; mezi společenské funkce patří také funkce estetická, včetně působení dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí. Estetický význam dřevin je pak dán jejich působením na vnímání člověka, tj. jak prostřednictvím všech smyslů dřevina působí na city člověka a jaké v něm vzbuzuje subjektivní dojmy.

Nakonec je potřeba připomenout, že výše nastíněný postup neplatí plně pro území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území nebo v případě, že jsou dřeviny součástí národní kulturní památky nebo kulturní památky.

Závěr

Závěrem lze zmínit kritické názory, které brojí proti nutnosti žádat o povolení pro kácení stromů, a to zejména s odkazem na právo majitele pozemku zacházet se svým vlastnictvím dle vlastního uvážení, které je zakotveno v čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Já osobně tuto úpravu vítám, a to z následujících důvodů. Samotný zákon obsahuje výjimky zjednodušující nejčastější případy kácení stromů (ať se jedná o stromy menšího vzrůstu nebo stromy ovocné). Navíc kácení, pro něž je vyžadováno povolení, není příliš časté. V neposlední řadě se touto povinností chrání krajina před zbytečným poškozováním způsobeným velkými investory nebo nepromyšlenými zásahy do krajiny.


[1] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Viz Seznam ovocných dřevin vydaný Ministerstvem životního prostředí. Dostupné na: https://www.mzp.cz/cz/news_141107_seznam_drevin.

[3] Metodické doporučení k aplikaci některých ustanovení vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů. Věstník Ministerstva životního prostředí, 2015, roč. 15, leden, částka 1, s. 7.

[4] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. srpna 2003, sp. zn. 5 A 27/2001.

[5] Metodická instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního Ministerstva životního prostředí k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody. Věstník Ministerstva životního prostředí, 2017, roč. 17, březen, částka 3, s. 5.

[6] Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. dubna 2013, č. j. 3 As 94/2013 – 45.

[7] Například město Mníšek pod Brdy. Dostupné na: http://www.mnisek.cz/obcan/mestsky-urad/formulare/?more=471#news471.

In this article

Join the Conversation