2299 0

Exekuce formou srážek ze mzdy a jiných příjmů patří mezi stále více využívané způsoby provedení exekuce a v současné době je běžnou mzdovou agendou téměř každého zaměstnavatele. Vedle srážek ze mzdy lze exekuci ukládající zaplacení peněžité částky samozřejmě provést i přikázaním pohledávky, prodejem movitých věcí či správou nemovitých věcí[1]. Způsob a provedení exekuce určí exekutor, který by ale měl dodržovat určité pořadí. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce peněžité částky postupně – nejdříve přikázáním pohledávky z účtu, dále z přikázáním jiné peněžité pohledávky, potom srážkami ze mzdy a dále následuje správa nemovité věci či například pozastavení řidičského oprávnění, typicky v případě dlužného výživného. Prodej movitých či nemovitých věcí řadíme až mezi poslední možnosti provedení exekuce[2]. Jak ale funguje institut exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů v praxi? Tomu se věnuje právě tento článek.

Čistá mzda

Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy, od které se odečtou tzv. sražené částky – pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení či pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Do čisté mzdy se také započítávají čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Na druhou stranu se do čisté mzdy ale nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů, spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách[3].

Nezabavitelné minimum

Podle zákona platí, že ze mzdy nemůže být nikdy sražena tzv. základní částka. Tuto základní částku označujeme jako nezabavitelné minimum, sloužící k zajištění základních potřeb povinného, které blíže upravuje nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Toto minimum se skládá ze dvou složek – životního minima a normativních nákladů na bydlení (exekucí tedy nemůže být postižena ta částka, která je rovna úhrnu dvou třetin součtu základní částky, vypočte se tedy jako životní minimum + normativní náklady na bydlení = 9232 : 3 = 3077 x 2 = 6.154). Aktuální částka životního minima (k červnu 2017) je 3.410,- Kč a normativní náklady na bydlení činí dle nařízení vlády 5.822,- Kč, nezabavitelné minimum tak v současnosti činí přesně 6.154,- Kč (resp. 6.154,67,- Kč).

Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se také započítává na manžela povinného, a to i když sám pracuje a má samostatný příjem. Započítává se i na dítě, které manželé společně vyživují (opět jedna čtvrtina nezabavitelné částky). Pokud jsou srážky prováděny ze mzdy obou manželů, tak se čtvrtina započítává každému manželovi zvlášť[4].

Třetinový systém

Po odečtení nezabavitelné částky a zaokrouhlení částky směrem dolů na částku dělitelnou třemi lze z čisté mzdy srazit k vydobytí pohledávky vždy jen jednu třetinu, pro přednostní pohledávky se ale srážejí třetiny dvě. Přednostní pohledávky se následně uspokojí nejdříve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojí se spolu s ostatními pohledávky z první třetiny.

Pokud zbytek čisté mzdy přesahuje částku, kterou nám tvoří součet životního minima a náhrady nákladů na bydlení (v současnosti 9.232,- Kč), sráží se bez omezení, připočítá se ke druhé třetině v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek a zbývající část se připočte k první třetině. Provádět srážky ve větším rozsahu, než je stanoveno zákoně, je nicméně nepřípustné, a to i v situaci, když s tím povinný souhlasí[5].

Přednostní pohledávky

A které pohledávky jsou přednostní? Především jde o dlužné výživné, mezi přednostní pohledávky patří i náhrada újmy způsobená poškozenému ublížením na zdraví či způsobená úmyslnými trestnými činy. Součástí jsou i pohledávky daní, pojistného na sociální zabezpečení či příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče[6].

Nařízení a provedení srážek

V nařízení srážek ze mzdy přikáže soud plátci mzdy, aby prováděl ze mzdy povinného stanovené srážky a tyto částky povinnému nevyplácel. Soud toto nařízení doručuje jak oprávněnému, tak i povinnému a plátci mzdy.

Oprávněný s povinným se nicméně mohou domluvit na tom, že se oprávněný spokojí s nižšími srážkami, než bylo stanoveno. To je možné pod podmínkou, že to oba oznámí soudu. Nepřesáhne – li tato částka přípustnou výši srážek, soud oprávněnému a povinnému vyhoví a vyzve plátce mzdy, aby srážel jen domluvenou částku. Pokud by plátce mzdy neprováděl srážky ze mzdy řádně a včas, popř. je prováděl, ale v menším rozsahu nebo je nevyplácel vůbec, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy své právo na vyplácení částek. Má ovšem právo i na podání tzv. poddlužnické žaloby.

Zákon také upravuje situaci, kdy dojde ke změně plátce mzdy. Pokud dojde k takové skutečnosti, je tu oznamovací povinnost jak povinného, tak i plátce mzdy. Na druhou stranu lze jen doporučit, aby si zaměstnavatel vyžádal sám potvrzení od toho, u koho naposledy povinný pracoval a tedy i o tom, zda byla exekuce srážkami ze mzdy nařízena či nikoliv. Je to nicméně i sám soud, který se zapojuje do toho procesu a doručuje novému zaměstnavateli usnesení, ve kterém ho informuje o situaci povinného[7].

Příklad

Exekuci formou srážek ze mzdy lze dobře ilustrovat na tomto příkladu:

Čistá mzda pana Nováka činí 20.000,- Kč měsíčně. Pan Novák dlouho toužil po novém autě, a tak svým novým kabrioletem již dva roky brázdí silnice. Nějak při tom ale zapomněl auto splácet (nepřednostní pohledávka), jeho dluh je roven 100.000,- Kč. Kolik bude panu Novákovi vyplaceno peněz, pokud bude exekuce provedena formou srážek ze mzdy?

Nezabavitelná částka je 6.154,67,- Kč (kdyby měl pan Novák děti či manželku, tak by se tato částka navyšovala o 1538,67,- Kč (6,154,67 : 4) za každou tuto osobu). Po odečtení nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 13.845,33,- Kč. Tento zbytek čisté mzdy zaoukrouhlíme na celé koruny nahoru (13.846,- Kč). Rozdíl čisté mzdy a nezabavitelné částky je vyšší než 9.233,- Kč, proto je tato část ve výši 4.613,- Kč plně zabavitelnou částkou (13.846 – 9.233). Částku 9.233,- Kč zaokrouhlíme následně směrem dolů na částku dělitelnou třemi (= 3.077), kdy tato částka činí částku na nepřednostní pohledávky a spolu s plně zabavitelnou částkou bude každý měsíc srážena z účtu pana Nováka. Pan Novák proto na výplatní pásce uvidí každý měsíc částku 12.310,- Kč.

Závěr

Závěrem lze shrnout, že srážky ze mzdy jsou pouze jedním z mnoha možných způsobů, jak provést exekuci na peněžité plnění. Přesto se však tento způsob provedení exekuce řadí mezi nejčastější formy provedení exekuce, přitom nelze pominout ani fakt, že kromě mzdy z pracovního poměru lze srážky využít i na odměny z dohod o pracovní činnosti či provedení práce, ale také z nemocenské, stipendií, mateřské či odstupného.

 

[1] Aktuální znění: § 59 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti.

[2] Aktuální znění: § 58 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti.

[3] Aktuální znění: § 277 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

[4] Viz nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, nařízení vlády č. 449/2016 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2017 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

[5] Aktuální znění: § 279 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

[6] Aktuální znění: § 279 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

[7] Aktuální znění: §§ 282 – 296 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

 

In this article

Join the Conversation