Novinky v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob

2833 0
2833 0

Ačkoli je zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“) zákonem poměrně novým, i tak byl již osmkrát novelizován. Z toho čtyři novely tohoto zákona byly Parlamentem schváleny v posledních dvou letech. Článek se věnuje nejdůležitějším změnám v trestní odpovědnosti právnických osob.

Novela č. 135/2016 Sb. 

První novelou TOPO byla v roce 2016 novela č. 135/2016 Sb.[1], která do TOPO přinesla změnu jen nepatrnou, a to sice v § 21 odst. 1 a 3, kde se pouze zrušila část „o veřejných zakázkách, koncesního řízení“, neboť touto novelou došlo ke změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek.

Novela č. 183/2016 Sb. 

Další novelou se stala novela č. 183/2016 Sb.[2], která už se týkala přímo TOPO, a to s účinností od 1. prosince 2016. Jednou z nejvýznamnějších změn, které novela přinesla, byla změna výčtu trestných činů, za které je právnická osoba odpovědná. Do účinnosti novely byl v § 7 TOPO stanoven taxativní výčet trestných činů, pro které může nastat trestní odpovědnost právnické osoby, jednalo se tedy o výčet pozitivní. Od účinnosti této novely se však změnil výčet na negativní, kdy v § 7 je uvedeno, že: „trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou…“, kdy následuje výčet trestných činů, za které PO odpovědná být nemůže. Nově tedy mohou být právnické osoby trestně stíhány například za trestný čin krádeže, porušování povinností při správě cizího majetku či vraždy. Trestné činy, které jsou uvedeny ve výčtu § 7 jsou takové, které se týkají v podstatě bezprostředně fyzických osob s tím, že není možné, aby je spáchala osoba právnická. Jedná se například o určitý psychický stav pachatele, například u trestného činu zabití, kdy pachatel jedná v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného[3]. Právnická osoba také nemůže být odpovědná za trestné činy, u kterých se musí jednat o konkrétní subjekt, kterým se právnická osoba z povahy věci v daném případě stát nemůže, tak je tomu například u trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou[4]. Katalog trestných činů, za které je PO postižitelná, se touto novelou tedy podstatně rozšířil. Výčet nicméně stále zůstává taxativní.

Další změnou, kterou novela č. 183/2016 Sb. přinesla, je změna trestní odpovědnosti právnické osoby, kdy došlo v § 8 odst. 1 TOPO k vypuštění formulace „jejím jménem.“ Trestným činem spáchaným PO je tedy pouze protiprávní čin spáchaný v zájmu PO nebo v rámci její činnosti. Do § 8 byl také přidán nový pátý odstavec, který upravuje zproštění se trestní odpovědnosti právnické osoby: „právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ni bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odst. 1 zabránila.“ Vyvinění se se tedy nově vztahuje také na jednání statutárních orgánů nebo dalších osob ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby. Rozšířil se také seznam trestných činů v § 11 o účinné lítosti, u kterých trestní odpovědnost právnické osoby nezaniká. V § 13 bylo upraveno vyloučení z promlčení, kdy se opět přidaly další trestné činy, za které nezaniká trestní odpovědnost uplynutím promlčecí doby. S tím souvisí také § 25, kdy za činy uvedené v § 13 se nepromlčuje výkon trestu uloženého pro tyto trestné činy. Tato novela tak podstatně rozšířila šíři a možnosti trestněprávní odpovědnosti právnických osob.

Novela č. 455/2016 Sb. 

Novela č. 455/2016 Sb.[5] se týká hlavně trestního zákoníku. Touto novelou bylo do trestního zákoníku s účinností od 1. února 2017 zavedeno několik nových trestných činů, které postihují činnosti, které se týkají terorismu a další ustanovení s nimi související. V zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob pak v rámci sjednocení došlo v § 4 TOPO k přidání trestných činů „účasti na teroristické skupině (§ 312a trestního zákoníku), financování terorismu (§ 312d trestního zákoníku), podpory a propagace terorismu (§ 312e trestního zákoníku), vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f trestního zákoníku).“ Jelikož tyto trestné činy nebyly přidány do negativního výčtu v § 7 TOPO, může za ně být právnická osoba trestněprávně odpovědná.

Novela č. 55/2017 Sb. 

Poslední novelou, která se dotkla TOPO, je novela č. 55/2017 Sb.[6], u které účinnost nastala dne 18. března 2017. Tato novela se opět týká primárně trestního zákoníku. Do toho bylo novelizací zavedeno nové ochranné opatření – zabrání části majetku. V zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob proto došlo ke změně § 15, který se týká právě druhů trestů a ochranných opatření právnických osob. Nyní tedy lze právnické osobě uložit jako ochranné opatření zabrání věci nebo zabrání části majetku. Odstavec 3 dále stanoví, že nelze uložit peněžitý trest nebo zabrání části majetku vedle propadnutí téže části majetku.

Závěr

Trestní odpovědnost právnických osob se neustále rozšiřuje a na základě těchto novel, zejména novely č. 183/2016 Sb., došlo k obratu v tom, jakým způsobem byla odpovědnost právnických osob chápána. Novely ovšem obsahují také změny ve prospěch právnických osob, zejména možnost vyvinění se právnické osoby při vynaložení veškerého úsilí. Otázkou je, jestli jsou tyto časté změny zákona o TOPO vhodné, neboť se stále jedná o relativně nový institut a soudy právnické osoby dle TOPO víceméně spíše netrestají. Podle webu Policie ČR[7] bylo v roce 2013 zahájeno trestní stíhání proti 86 právnickým osobám (z toho předložených návrhů na podání obžaloby bylo pouhých 26), v roce 2015 to bylo proti 274 PO (předložených návrhů na podání obžaloby bylo 149). Tato stoupající tendence nám ale jasně ukazuje, že trestní odpovědnost právnických osob je každoročně využívána ve větším měřítku a lze jen doufat, že tomu tak bude i nadále.

[1] Zákon č. 135/2016 Sb., sněmovní tisk č. 638/0, část č. 1/6, Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek [cit. 7. červen 2017]. Dostupné na: <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=638&CT1=0>.

[2] Zákon č. 183/2016 Sb., sněmovní tisk č. 304/0, část č. 1/4, Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob [cit. 7. červen 2017]. Dostupné na: <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=304&CT1=0>.

[3] Srov. § 141 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Srov. § 142 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[5] Zákon č. 455/2016 Sb., sněmovní tisk č. 886/0, část č. 1/8, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [cit. 7. červen 2017]. Dostupné na: <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=886&CT1=0>.

[6] Zákon č. 55/2017 Sb., sněmovní tisk č. 753/0, část 1/8, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony  [cit. 7. červen 2017]. Dostupné na: <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=753&CT1=0>.

[7] Statistické údaje k trestní odpovědnosti právnických osob [online]. policie.cz [cit. 7. červen 2017]. Dostupné na: <http://www.policie.cz/clanek/statisticke-udaje-k-trestni-odpovednosti-pravnickych-osob.aspx>.

In this article

Join the Conversation