K odstoupení od smluv o dodávce energií uzavřených spotřebitelem distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory

7248 0
7248 0

V posledních letech se v České republice stále častěji objevují společnosti, které lidem nabízejí „výhodnější“ dodávku elektrické energie a zemního plynu. To, co však může vypadat jako výhodná nabídka, nemusí být tak výhodné, jak se na první pohled zdá. Vypovědět pak tyto smlouvy není jednoduché.

Vypadá to jako dobrý obchod. Doma Vás (či ještě častěji jednoho z Vašich prarodičů) navštíví obchodní zástupce (tzv. prodejce door to door, D2D), který Vám následně slíbí levnější plyn i elektřinu. To vše na základě tzv. elektronické aukce energií. Pokud však dojde k podpisu smluv, můžete se následně hodně divit. Často totiž dochází k případům, kdy jsou smlouvy výhodné hlavně pro pořadatele aukce a držitele licence (dodavatele), pro zájemce už však ne. Častým případem jsou společnosti, které nechávají zákazníka podepsat rovnou plnou moc, která zmocněnce opravňuje nejen k výpovědi či odstoupení od současné smlouvy na dodávku elektrické energie a zemního plynu, nýbrž přímo i k uzavření nové smlouvy na dodávku energií[1]. Zmocnitel pak jen těžko může zjistit včas s kým, kdy a za jakých podmínek zmocněnec uzavřel smlouvu na novou dodávku energií, dopředu nezná ani ceník nebo obchodní podmínky. Typickým případem pak je přímo podpis konkrétních smluv již při návštěvě podomního prodejce.

Distanční způsob a obchodní prostory

Smlouva sjednávaná prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (uzavřená distančním způsobem) je smlouva uzavřená výhradně s použitím alespoň jednoho prostředku komunikace na dálku bez současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele.[2] Typicky jde tedy o smlouvy uzavírané prostřednictvím telefonu či televize, demonstrativní výčet v občanském zákoníku nenajdeme.

Obchodními prostory jsou prostory, které podnikateli slouží jako trvalé či obvyklé místo jeho podnikání, a to nezávisle na jejich podobě. Smlouva uzavřená mimo obchodní prostory je pak uzavřena za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele na místě, které není obchodním prostorem podnikatele, například u spotřebitele doma nebo na jeho pracovišti.[3]

Odstoupení od smlouvy dle občanského zákoníku

Podle § 1829 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) samozřejmě platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne jejího uzavření. Odstoupení od smlouvy je pak jednostranným právním jednáním, kterým se závazek ruší.[4]

Občanský zákoník zakotvuje informační povinnost podnikatele vůči spotřebiteli ohledně odstoupení od smlouvy, kdy v případě, že spotřebitel nebyl dle § 1829 odst. 2 občanského zákoníku poučen o právu odstoupit od smlouvy v souladu s § 1820 odst. 1 písm. f) občanského zákoníku, může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení dle § 1829 odst. 1 občanského zákoníku.

V praxi je však poměrně obtížné dodržet čtrnáctidenní lhůtu dle občanského zákoníku, a to zejména tehdy, kdy je obchodní zástupce (právnická osoba – dle § 443 občanského zákoníku náleží výkon zástupčího oprávnění do působnosti jejího statutárního orgánu) zplnomocněn k uzavírání smluv za spotřebitele a na základě smluvního zastoupení je také následně poučen o právu odstoupit od smlouvy v souladu s § 1820 odst. 1 písm. f), ke spotřebiteli se však již takové poučení nedostane. Spotřebitel pak velice často obdrží již podepsanou smlouvu, a to v takové časové lhůtě, aby již od smlouvy nemohl v zákonné čtrnáctidenní lhůtě odstoupit.

Odstoupení od smlouvy dle energetického zákona

Třetí odstavec § 11a z. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) stanoví, že v případě smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel zákazník v postavení spotřebitele s držitelem licence distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, je zákazník oprávněn bez sankce vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou nebo určitou, a to ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu.

Zákonodárce zde poměrně nešikovně nestanovuje počátek možnosti vypovědění smlouvy, kdy stanovuje pouze časové období, do kdy lze smlouvu vypovědět. Velice lehce se zde tak nabízí vykládat toto ustanovení zákona v neprospěch spotřebitele. Čili například měl-li spotřebitel uzavřenou novou smlouvu o dodávce energií a uplynula-li mu lhůta pro odstoupení od smlouvy dle § 1829 občanského zákoníku (lhůta dle odst. 2 § 11a energetického zákona), musel spotřebitel s odstoupením od smlouvy vyčkat až do zahájení dodávky elektřiny či plynu, jelikož v praxi docházelo k situacím, kdy držitel licence (dodavatel) neumožňoval spotřebiteli odstoupit od smlouvy již od okamžiku uzavření smlouvy. Druhou variantou pak je možnost odstoupit od smlouvy dle obchodních podmínek držitele licence (dodavatele), často však obchodní podmínky obsahují různé smluvní sankce, kdy jde mnohdy o nepřiměřená ujednání ve smyslu § 1813 občanského zákoníku a v extrémních případech mohou tyto smluvní pokuty představovat rozpor s dobrými mravy dle § 580 občanského zákoníku. 28. dubna 2016 vydal Energetický regulační úřad (dále jen „ERÚ“) výkladové stanovisko č. 10/2016[5] k §11a odst. 3 energetického zákona, ve kterém se věnuje právě otázce odstoupení od smlouvy již od okamžiku uzavření smlouvy o dodávce energií. ERÚ ve výkladovém stanovisku doporučil na základě jazykového, srovnávacího i teleologického výkladu držitelům licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu elektřiny nebo výrobu plynu interpretovat § 11a odst. 3 energetického zákona tak, že je možné dané typy smluv vypovídat již od jejich uzavření, a přiklonil se tak ve svém výkladu na stranu spotřebitele.

ERÚ zde vycházel jak z evropské úpravy spotřebitelského práva[6], tak z předchozí právní úpravy energetického zákona před novelizací (do 31. 12. 2015), která umožňovala odstoupení od smluv na dodávku energií ve lhůtě do pěti dnů před zahájením dodávky energií. Daný výklad je v souladu s úpravou odstoupení od smlouvy dle § 1829 občanského zákoníku, kdy obecně lhůta pro odstoupení od smlouvy počíná běžet od uzavření smlouvy.[7]

Pozor na smluvní pokuty a ustanovení obchodních podmínek

Pozornost je nicméně potřeba v případě uzavření smlouvy věnovat i samotným obchodním podmínkám. Ty totiž velice často stanovují smluvní pokutu za zmaření smlouvy, tedy za to, že se zákazník například obrátí na současného dodavatele energií s požadavkem na odvolání výpovědi. Velice častým ustanovením obchodních podmínek je i  automatické prodloužení smlouvy (tzv. prolongace), kdy v případě neukončení smlouvy zákazníkem do určitého okamžiku před uplynutím smlouvy se smlouva automaticky prodlužuje o dobu uvedenou v obchodních podmínkách.

Závěr

Článek se věnoval problematice odstoupení od smluv o dodávce energií uzavřených spotřebitelem distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory. Jelikož podobných, výše nastíněných situacích v České republice stále přibývá, nezbývá než poradit velikou obezřetnost a pozornost před uzavíráním těchto smluv, podomní prodejci totiž využívají různé praktiky k tomu, aby zákazníka přesvědčili[8] a nebojí se používat ani agresivitu či násilí.[9] Před odstoupením od smlouvy dle občanského zákoníku či dle energetického zákona je samozřejmě třeba vypovědět i plnou moc (pokud byla udělena).

Protože obchodní zástupci ve většině případů navštěvují právě seniory, je podle mého názoru namístě diskutovat o možném posílení spotřebitelských práv seniorů (podobně již učinil kupříkladu saský Landtag[10] a pomalu se tyto ohlasy (naštěstí) začínají objevovat i u nás[11][12]).

Pokud dojde ke sporu, může se spotřebitel v rámci mimosoudního řešení spotřebitelských sporů obrátit na Energetický regulační úřad jakožto správní úřad pro výkon regulace v energetice (§ 17 odst. 7 písm. e) energetického zákona, § 20d zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele). Pravomoc ERÚ rozhodovat tyto spory není výlučná, spor je možno řešit i v klasickém civilním řízení před soudem. Nově[13], od roku 2014, se lze obrátit i na tzv. energetického ombudsmana.

 

[1] Černé ovce. TV, ČT 1. 25. května 2016. 17:40. Dostupné na <http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097429889-cerne-ovce/216452801080525/obsah/473889-smlouvy>.

[2] HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 – 2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 524.

[3] Tamtéž, s. 543.

[4] HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 – 2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 546.

[5] Evropský regulační úřad. Výkladové stanovisko Evropského regulačního úřadu č. 10/2016 ze dne 28. dubna 2014 [online]. Eru.cz, 28. dubna 2016 [cit. 3. října 2016]. Dostupné na  <https://www.eru.cz/documents/10540/463096/VKS_10_2016.pdf/19571b95-7b82-4e05-abe4-39d96983ca9e>.

[6] Zejména Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES.

[7] HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 – 2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 547.

[8] Energetická poradna. Pozor, podomní prodejci si stále více vymýšlejí. Jak se bránit? [online]. Energetickaporadna.cz, 8. července 2015 [cit. 3. října 2016]. Dostupné na <http://www.energetickaporadna.cz/?tag=podomni-prodej>.

[9] ČT24. Podvody podomních prodejců energie [online]. ceskatelevize.cz, 27. února 2015 [cit. 3. října 2016]. Dostupné na <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1507202-podvody-podomnich-prodejcu-energie>.

[10] Bild. Landtag will Verbraucherschutz für Senioren stärken. [online]. Bild.de, 31. sprna 2016 [cit. 3. října 2016]. Dostupné na <http://www.bild.de/regional/aktuelles/sachsen/landtag-will-verbraucherschutz-fuer-senioren-47602154.bild.html>.

[11]VOKURKOVÁ, Kateřina. Úřad má plán, jak omezit agresivní prodejce energie [online]. Zpravy.aktualne.cz, 11. června 2014 [cit. 3. října 2016]. Dostupné na <http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/agresivni-praktiky-dodavatel-energie-eru/r~41378a60efcc11e3be660025900fea04/>.

[12] ČT24. Stát chce omezit nekalé praktiky podomních prodejců energií [online]. ceskatelevize.cz, 31. srpna 2014 [cit. 3. října 2016]. Dostupné na <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1019640-stat-chce-omezit-nekale-praktiky-podomnich-prodejcu-energii>.

[13] HANŽLOVÁ, Jitka. ERÚ zřídil funkci energetického ombudsmana, má posílit oblast ochrany spotřebitele [online]. rozhlas.cz, 7. února 2014 [cit. 3. října 2016]. Dostupné na <http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/eru-zridil-funkci-energetickeho-ombudsmana-ma-posilit-oblast-ochrany-spotrebitele–1313302>.

In this article

Join the Conversation