Mýtus nebo realita? Ukradnu 10 miliónů a na pokutě zaplatím jen jeden. Vydělal jsem 9 milionů?

2611 0
2611 0

Tento mýtus je mezi veřejností velmi rozšířený a s obdobným vyjádřením se můžeme setkat prakticky v každé diskuzi u článku o majetkové kriminalitě. Pokud se ale do problému ponoříme hlouběji, zjistíme, že situace je mnohem složitější a rozhodně není pro odsouzeného natolik výhodná.FB_mytus

Musíme totiž rozlišovat dva základní vztahy, které nám v souvislosti s krádeží vznikají. První vzniká mezi státem a pachatelem trestného činu – budeme ho označovat jako trestněprávní vztah. Vzniká však ještě druhý vztah – vztah občanskoprávní. A ten vzniká mezi dvěma osobami – zlodějem a okradeným.

Odsouzení do vězení a uložení pokuty proběhlo v rámci trestněprávního vztahu. Stát zde prostřednictvím svých orgánů (nezávislé soudy, policie) skrze trestní právo zabraňuje negativním jevům ve společnosti. Odsouzení soudem v trestní věci má ovšem jen částečný vliv na občanskoprávní nárok na vydání ukradeného majetku a náhradu vzniklé škody. Rozhodně to neznamená, že by okradený ztratil nárok domáhat se vrácení ukradených peněz v rámci vztahu občanskoprávního.

obcan v. trest vztah

Okradený by se tedy měl obrátit na soud se svou vlastní žalobou na vydání ukradených věcí. Jeho nárok je zachován, a to na celých 10 milionů. Je přitom nerozhodné, jestli je okradeným fyzická osoba (člověk), právnická osoba (obchodní společnost) nebo stát. Všechny tyto subjekty mají právo bránit se proti zásahu do svého vlastnického práva u soudu.

Pachatel je tedy nyní milion v mínusu a bude trávit pět let ve vězení, kde bude muset navíc hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody, které jsou upraveny ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. Jak tedy vidíme, krást se opravdu nevyplácí a zloději ukradené peníze skutečně nezůstávají.obcan v. trest vztah 2

Pokud vás někdo okradl, můžete se obrátit jak na orgány činné v trestním řízení (policie, státní zastupitelství) s trestním oznámením, stejně tak můžete podat žalobu. Jsou to dvě samostatná řízení a jejich rozdíl spočívá v tom, že zatímco v trestním řízení hlavní iniciativa spočívá na státu (resp. na jeho orgánech), v občanském řízení spočívá na vás – okradených. Je nutné zde prokazovat, že jste byli okradeni, že vás okradl právě tento člověk, apod.

Právě proto v českém právním řádu existuje tzv. adhezní řízení, což je takové občanské řízení uvnitř řízení trestního. Soud totiž může jednat v rámci trestního řízení s okradeným (jeho procesní pozice se nazývá „poškozený“) a sám může proti pachateli vydat rozsudek ukládající povinnost vydat ukradené věci. Poškozený je zde ve výhodnější pozici, protože většinu dokazování provede už sám soud. A i když už se stane, že soud z jakéhokoli důvodu tuto povinnost neuloží, může se stále okradený domáhat uložení této povinnosti u civilního soudu v rámci občanskoprávního vztahu, protože trestní soud nemůže nárok na ukradené věci sám odepřít.

In this article

Join the Conversation